Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se konal od poloviny září do konce listopadu 2024. Do výzkumu byly zahrnuty jak významné osobnosti světové politiky a aktéři významných událostí z poslední doby, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé středoevropského regionu.
Harrisové v posledním průzkumu „spíše důvěřovalo“ 33 procent dotázaných a 30 procent jí „spíše nedůvěřovalo“. Spolu s polským prezidentem Andrzejem Dudou byla výjimkou mezi zkoumanými politickými osobnostmi, u níž nedůvěra nepřevažovala nad důvěrou. Stejný podíl důvěřujících jako u Harrisové, ale při 40procentním podílu nedůvěřujících, zaznamenal průzkum u Macrona.
Pavlovi věří nejmíň lidí od zvolení. Vláda propadla, nejvíc důvěry mají starostové |
Na třetím místě skončil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, kterému důvěřuje 31 % dotázaných, zatímco 56 % mu nedůvěřuje. Čtvrté místo obsadil polský prezident Andrzej Duda s důvěrou 26 % a nedůvěrou 23 %.
Za nimi následují s podobnými hodnotami důvěry maďarský premiér Viktor Orbán (25 %), bývalý americký prezident Joe Biden (25 %) a současný americký prezident Donald Trump (24 %). Dále se umístila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová (23 %), slovenský premiér Robert Fico (23 %), slovenský prezident Peter Pellegrini (21 %) a německý kancléř Olaf Scholz (19 %).
Nejméně Češi věří politickým stranám, nejvíce důvěry mají v ostatní lidi |
S podílem důvěry výrazně pod pětinou respondentů pak následují izraelský premiér Benjamin Netanjahu s bývalým generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem.
Méně než desetina dotázaných důvěřuje Putinovi a ještě nižší podíly důvěry průzkum zaznamenal u generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese, tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a u běloruského prezidenta Aleksandra Lukašenka.
Z pohledu podílu nedůvěry jsou nejhůře vnímanými politiky ruský prezident Vladimir Putin, kterému nedůvěřuje 84 % dotázaných, a běloruský prezident Alexandr Lukašenko s 70% nedůvěrou.
Důvěra Čechů v NATO roste v dobách krizí, nyní je na 70 procentech, říká průzkum |
„Oproti roku 2023 mírně poklesly podíly nedůvěry v případě R. T. Erdogana, J. Bidena, V. Zelenského, E. Macrona, A. Lukašenka, A. Dudy a O. Scholze, naopak mírný nárůst nedůvěry oproti roku 2023 nastal u V. Orbána.
Výraznější nárůsty nedůvěry v případě P. Pellegriniho a R. Fica a menší nárůst nedůvěry v případě B. Netanjahua se vztahují k výzkumům z let 2018 nebo 2019, kdy byla důvěra k nim zkoumána naposledy,“ uvedli autoři průzkumu.
Jediný zaznamenaný nárůst důvěry se týkal Trumpa, jehož důvěryhodnost byla naposledy zjišťována na konci roku 2021.
