V roce 2022 činila vypočtená minimální důstojná mzda 40 912 korun hrubého, v Praze kvůli vyšším nákladům 42 776 hrubého. Meziročně tedy vzrostla o 11 procent.
Oproti minimální mzdě, jejíž výši určuje stát, důstojná mzda (MDM) zdůrazňuje, jaký je standard života, který je v dané společnosti považován za přijatelný. Jednoduše říká, že jde o mzdu, kterou lidé potřebují k pokrytí svých základních životních potřeb, jako jsou náklady na stravu a bydlení, ošacení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání a volný čas.
Zdražilo bydlení i potraviny
„Máme za sebou výjimečné období extrémní inflace spojené s ekonomickým poklesem. Cenový růst se koncentroval do oblastí, které typicky více dopadají na nízkopříjmové - bydlení a potraviny. Zaměstnancům s nízkými mzdami se tak hranice důstojné mzdy většinou ještě vzdálila, neboť náklady rostly rychleji než jejich nominální mzdy,“ vysvětlil ekonom Jan Bittner, který se v Platformě podílí na výpočtu mzdy.
Podle něj se meziročně pod úroveň důstojné mzdy propadlo 184 tisíc zaměstnanců, celkem jich tak bylo 2,7 milionu.
Prokázáno: chudoba zkracuje život. Vliv má i moderní medicína, říká socioložka |
Podle Platformy je alarmující třeba stav v sociálních službách v oblasti pobytové péče, kde je 92 procent zaměstnanců s příjmy pod důstojnou mzdou. „Některé kolegyně a kolegové si ke své už tak dost náročné práci na plný úvazek přidávají brigády, další musí dokonce kvůli nedostatečným příjmům žádat o příspěvek na bydlení nebo jiné dávky,“ upozornila Tereza Táborská, pracovnice v sociálních službách a místopředsedkyně odborové organizace Alice.
Dodala, že není dlouhodobě možné se starat o druhá a sám takto strádat. „I proto potřebujeme posílit odborové organizování a společně vyjednávat kolektivní smlouvy, které zlepší situaci nejen nám pracujícím, ale přinesou i kvalitnější péči našim klientům,“ dodala odborářka.
Vyděláte si v práci alespoň minimální důstojnou mzdu?
Řešení je snížení nákladů
Podle koordinátorky Platformy za minimální důstojnou mzdu Petry Jelínkové nejde jednoduše říct, že ten, kdo nebere na mzdě tolik, kolik je důstojná hodnota, musí žít nedůstojně.
„Není to jen o zvýšení mezd. Může se k ní dotyčný přiblížit i tím, že sníží své výdaje, typicky když bude mít dostupnější bydlení, když se zlevní zdravotnické služby, zubní ošetření, MHD, kroužky a tábory. Pak nemusí člověk mít důstojnou mzdu, ale kvalitu života ano,“ tvrdí Jelínková.
Letošní státem garantovaná minimální mzda je 18 900 korun, tedy 41 procent průměrné mzdy. Ta je výsledkem politického vyjednávání mezi odbory, zaměstnavateli a státem. MDM žádným vyjednávacím kompromisům nepodléhá. Určuje základní finanční rámec, kterým by měl jedinec, respektive domácnost disponovat. Má sloužit jako argument do diskuze o výši mezd a dávek, případně jako dlouhodobý cíl, ke kterému se bude česká společnost různými cestami přibližovat. To se ale zatím moc neděje.
Minimální mzda poroste na 47 procent průměrné mzdy, vláda kývla i na šéfa NBÚ |
Podle vyjádření ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) v pořadu Otázky Václava Moravce se má minimální mzda dostat v roce 2029 na 47 procent hrubé mzdy. „Když vezmu predikci z ministerstva financí z jejich dat, tak by minimální mzda mohla v roce 2029 vycházet zhruba na 27 400 korun,“ uvedl ministr.
Ekonom Kovanda: Je to vycucané z prstu
Ne všichni ekonomové ale minimální důstojnou mzdu jako ukazatel uznávají. Ekonom Lukáš Kovanda tvrdí, že slovo „důstojná“ má v sobě subjektivitu, s níž se v ekonomii pracovat nemá.
„Něco jiného je důstojnost pro bezdomovce, něco jiného pro miliardáře. Měření důstojné mzdy by nemělo být součástí seriózní ekonomické debaty. Kdo tomu podléhá a věří, mohl by být zklamán. Důstojná mzda je náhodně vybrané číslo, vycucané z prstu,“ řekl iDNES.cz Kovanda.
Podle Kovandy vytváří podobná zveřejňovaná čísla důstojných mezd tlak na růst mezd minimálních, což paradoxně přispívá k inflaci. „Pokud ekonomika na vyšší mzdy prostě nemá, tak stejně se to nakonec projeví inflací a ty vyšší mzdy lidem inflace sežere,“ míní Kovanda.
