"Ta věc nijak neohrožuje chod areálu Pražského hradu. Pokud se někdo domnívá, že je potřeba politicky rozhodnout, tak to rozhodně nebude dělat moje vláda," řekl Rusnok Českému rozhlasu Radiožurnálu.
"Rozhodně nemíním tuto věc řešit teď narychlo zákonným opatřením. Nemyslím si, že je to tak akutní a naléhavá, jak se zdá z některých prohlášení. Pokud s touto záležitostí měl někdo problém, bylo dost času to řešit v předchozích měsících a bude dost času řešit to po volbách, až vznikne nová Sněmovna," domnívá se premiér v demisi.
Kardinál Dominik Duka bezprostředně po odpolední schůzce s premiérem uvedl, že budovy, které církve užívají v areálu Pražského hradu, zůstanou církevní. Státu by naopak měly zůstat objekty potřebné pro jeho bezpečnostní chod.
"Pan premiér byl informován, že Metropolitní kapitula u svatého Víta v Praze je ochotna jednat v tom smyslu, že se vzdá nemovitostí, které slouží Správě Pražského hradu (např. Hradní stráži), zatímco Hrad jí přenechá nemovitosti potřebné jako zázemí pro církevní akce," citovala ČTK Duku.
Diskuze by mohla být podle kardinála jen o dvou budovách v areálu Pražského hradu. Ty by mohly být spravovány ve spolupráci státu a církve. Bylo by v nich muzeum středověkého církevního umění související s katedrálou svatého Víta. Duka o tomto záměru jednal již dříve. Například s tehdejším prezidentem Václavem Klausem, exkancléřem Jiřím Weiglem i vedením Národní galerie.
Kardinál o jednání s premiérem v demisi požádal poté, kdy ministr vnitra Martin Pecina těsně před volbami vládě předložil návrh zákonného opatření. Podle Duky ministr vnitra neměl o situaci dostatečné informace. I Rusnok připustil, že došlo k "určitým neporozuměním".
Kalousek: Zákon není v gesci vnitra, jde o vládní diktát
Duka už před jednáním s premiérem uveřejnil na webu dva dokumenty, které se týkají tématu voleb. "Způsob, jakým je otázka církevních restitucí využívána v předvolební kampani, považuji za útok na právní řád a pohrdání zákonem, který odhlasoval demokraticky zvolený parlament, schválil Ústavní soud a vešel v platnost," napsal v jednom z nich (celé prohlášení kardinála najdete zde).
"Církvi nejde o převzetí cizího ani společného majetku, nýbrž o to, aby mohla spravovat majetek, který jí náleží, aby kněží nemuseli být placeni státem a jako státní zaměstnanci museli plnit příkazy jakékoli vlády a pro ideovou neposlušnost mohli být kdykoli propuštěni," dodal duchovní.
Bývalý ministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek k tomu podotkl, že vláda by se návrhem vnitra vůbec neměla zabývat. "Tento zákon patří do ústavní gesce ministerstva kultury, a předložit ho tak může pouze ministr kultury," upozornil politik. Podle něj je nehorázností to, že by zákon o církevních restitucích měl být změněn v období, kdy neexistuje Sněmovna. "Formou diktátu, nikoli formou demokratické diskuse. Je to vulgární politická pornografie hodná Zemanovy party kamarádů," napsal Kalousek na svém facebookovém profilu.
"Moc by mě zajímalo, jestli poslanci tušili, že se bude postupně vydávat také pražský hrad, když pro ten zákon hlasovali. To by bylo moc zajímavé zjistit. A taky by bylo moc hezké vědět co by na to řekli občané, kdyby se to tenkrát bylo vědělo," opáčil Kalouskovi na internetu Pecina.
Ministerstvo vnitra v důvodové zprávě k návrhu uvedlo, že věc je časově naléhavá, protože běží lhůta, ve které musí správa Pražského hradu rozhodnout, zda majetek vydá. Vnitro návrh připravilo na podkladě informací správy Hradu.
V návrhu zákonného opatření ministerstvo vnitra požaduje, aby se změnil již účinný zákon o církevních restitucí a byly z něj dodatečně vyňaty i zbylé nemovitosti v areálu Pražského hradu. Například na Chrám svatého Víta se zákon od počátku nevztahuje.
Katolická církev žádá o navrácení několika nemovitostí v areálu včetně jedné věže a kostela. Metropolitní kapitula u svatého Víta v Praze vyzvala správu Hradu k jeho navrácení 8. srpna.
