Podle ČSÚ demografický vývoj obyvatelstva bude provázet především výrazné stárnutí. Počet zemřelých převáží nad počtem narozených dětí. Statistický úřad vytváří různé predikce podle různých kritérií, například porodnosti. Podle nejpravděpodobnější varianty by do konce roku 2050 měl počet obyvatel klesnout na 10,69 milionu.
Projekci statistici připravují pravidelně každých pět let. Zahrnuje tři varianty možného vývoje – pesimistickou, střední a optimistickou. Na tiskové konferenci ČSÚ představil střední model, který považuje za nejpravděpodobnější.
Letos zemřelo 120 tisíc lidí, v roce 2050 očekáváme 129 tisíc. Navíc se zvyšuje průměrný věk, kdy ženy rodí. Ze současných 30,4 let výhledově na 31,3 roku.
Michaela Němečkovádemografka
„Od roku 2018 počet narozených dětí klesá. Projekce očekává o další 7 procent méně, tedy 94 tisíc,“ uvedla demografka Michaela Němečková. Ta dále dodává, že vývoj značně ovlivňují silné ročníky minulých dekád, které se nyní dostávají do důchodu.
„Letos zemřelo 120 tisíc lidí, v roce 2050 očekáváme 129 tisíc. Navíc se zvyšuje průměrný věk, kdy ženy rodí. Ze současných 30,4 let výhledově na 31,3 roku. Klesá i úroveň plodnosti, což je ve většině zemí Evropy,“ podotkla Němečková.
Bude vám po roce 2050 více než 65 let?
Dnešní děti se dožijí výrazně vyššího věku
Ta dále uvedla, že se zvýší doba dožití u nově narozených dětí. „Doba dožití by se také měla zvyšovat u nově narozených dětí. U mužů by úroveň úmrtnosti měla stoupnout o šest let, tedy na průměrný věk 82 let. O žen pak o pět, tedy na 87 let,“ uvedla Němečková. Do roku 2100 by pak muži by se měli dožít 89 let a ženy 92.
Počet seniorů na začátku tohoto roku byl 2,2 milionu, do roku 2050 by se měl zvýšit na 3,25 milionu. Seniorské skupiny se zvýší zhruba o 30 procent. V posledních letech posiluje skupina seniorů ve věku od 75 do 84 let, ta by měla vyskočit z momentálních 743 tisíc lidí na 1,13 milionů. I počet lidí starších 85 let by měla z momentálních 200 tisíců posílit na 520 tisíc.
Na co umírají Češi: nová data. Vedou nemoci srdce, rakovina je těsně druhá |
„Českou populaci čeká výrazné stárnutí, kterému nezabrání ani přírůstky migrací. Úbytek obyvatel bude způsoben právě odchodem uprchlíků z České republiky,“ vysvětlila Němečková. S počtem obyvatel podle ní také zamíchala ukrajinská uprchlická krize. „Projekce pracuje s předpokladem, že do roku 2028 odejde 60 procent uprchlíků, kteří k nám přišli,“ myslí si.
Počet dětí mladších 15 let se také sníží z momentálních 1,75 milionu na 1,4 milionu. Věková skupina 15-64 let bude klesat z momentálních 6,87 milionů, v roce 2070 by jich mělo být pouze 6 milionů, uvádí přehledy ČSÚ.
Podlomené zdraví a nezbytné operace
Vzhledem k tomu, že by do poloviny století mohl počet lidí nad 65 let vzrůst z 2,2 milionu na 3,1 milionu, dětí a lidí v aktivním věku by mělo naopak ubývat. S tím se bude také odsouvat plánový odchod do důchodu. S tím souvisí také důchodová reforma, podle které by měl důchodový věk navázat na dobu dožití a stanovit se se každý rok lidem, kterým bude 50 let. Minimální penze by měla odpovídat 20 procentům mzdy.
V padesáti se dozvíte, kdy se dožijete důchodu. Jurečka sepsal návrh reformy |
Redakce iDNES.cz už v minulosti oslovila několik profesí, pro které je posun odchodu stresující a vysvětlují náročnost své profese i přes to, že právě jejich povolání zřejmě nebude v takzvaném seznamu náročných profesí. „Mám mnoho přátel a kolegů z branže v různém věku. Padesátníci občas sotva lezou, co by lidi řekli na osmašedesátiletou servírku?“ ptá se Filip Beneš, šestadvacetiletý kuchař z Prahy.
„Já nevím, jestli někoho, kdo změny v důchodech navrhuje, napadlo, co asi tak mají lidé v pokročilém věku zvládat? Ať si zkusí být celý den v předklonu u plotny, kde je horko i přes odvětrávání, nebo otevírat konvektomat, odkud se vyvalí pára a je skoro nedýchatelno,“ dodává.
V padesáti se dozvíte, kdy se dožijete důchodu. Jurečka sepsal návrh reformy |
„Umíte si představit po šedesátce sedět u nohou zákazníka, se skalpelem v ruce mu odřezávat starou kůži, pomáhat napravit zarostlý nehet? Já ne,“ začíná své vyprávění čtyřiapadesátiletá pedikérka Lenka Jonášová ze Znojma.
Odchod do důchodu v 68 se jí zřejmě díky věku nebude úplně týkat, i tak ale říká, že v její profesi není možné tak dlouho pracovat. „Měla jsem tu v salonu i mladé holky. Pedikérky, kadeřnice. Bolí vás záda, neskutečně vás bolí ruce. Máte tenisový loket, většina z nás do padesáti prodělá operace, včetně karpálního tunelu. To asi někteří nevidí,“ popisuje útrapy.
Jejich slova potvrzuje i Božena Jurašková, předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti a primářka III. interní gerontometabolické kliniky FN v Hradci Králové. „To, že půjdou lidi později do důchodu, bude mít samozřejmě negativní vliv pro některé méně zdatné na výkonnost a také fyzickou i psychickou zdatnost. Senioři jsou na základě fyziologických změn, které nazýváme jako involuční predisponování, vlivem přetížení a následné dekondice náchylní k mnoha onemocněním,“ říká.
Zdravé dožití se může výrazně zkrátit
„U řady lidi ale vlivem chronických onemocnění z předchozích období muže snadno dojít k markantnímu zhoršení, které uspíší zkrácení nejen dožití, ale hlavně zdravého dožití,“ pokračovala gerontoložka.
Do penze v 68 letech? Zaveďme poplatek za odvoz mrtvol z práce, míní Středula |
Značný vliv bude podle ní mít i současný životní styl. „Dnešní třicátníci jsou velmi vytížení, mají pozdě děti. Jejich tempo je vyšší, než bylo naše. Vydržet takové tempo do tohoto věku musí zákonitě přinést přetížení a z toho vyplývající obtíže, vyšší nemocnost a vyšší invaliditu,“ varovala Jurašková.
Ani dnes přitom není podle ní u šedesátníků vzácné, když se kromě starosti o vnoučata podílí i na péči o vlastní rodiče. „Nebudou zvládat práci a péči zároveň,“ dodala.
