„Demografický vývoj je neúprosný, a pokud se nám nepovede zvrátit trend například zvýšením porodnosti nebo větším zapojením zahraničních pracovníků, tak v roce 2050 podle prognóz bude v Česku přibližně jeden pracující na jednoho nepracujícího,“ shrnuje Martínek.
Ministr Jurečka začátkem dubna oznámil, že důchodová reforma, kterou chtěl představit na konci března, nakonec bude mít několik týdnů zpoždění. V jakém je vlastně stavu?
Předpokládám, že se bude jednat o komplex různých úprav a návrhů, z nichž některé jsou již známé a v legislativním procesu. Finální podoba návrhů vždy závisí na jednání koaliční rady následného projednání v Parlamentu.
Kdy by podle vás mohla být reforma realisticky představena?
MPSV předpokládá polovinu května, většinu relevantních návrhů by tak v průběhu května měla být zveřejněna.
Vám jako členům poradního týmu musejí návrhy procházet pod rukama. Je tam vůbec nějaký bod, na kterém je všeobecná shoda?
Pravděpodobně všichni členové poradního týmu si uvědomují nutnosti některých změn, proto i některé cíle důchodové reformy mají maximální podporu, ale liší se názory ve finálním provedení.
Chceme diskutovat nad skutečnou důchodovou reformou, vyzvalo vládu ANO |
Jak silné slovo poradní tým, ve kterém jsou experti, ale také zástupci politických stran, vlastně má. Poslední výstup, alespoň podle stránek MPSV, jste měli 8. prosince.
Poradní tým na jednání návrhy diskutuje a přidává svá doporučení, nehlasuje se zde. Z jednání si MPSV vezme, co chce, a následně předkládá své návrhy v rámci koaličního jednání. Jednání probíhá téměř každý měsíc, v květnu proběhne 4. letošní zasedání. Letos se jednání účastní zástupci všech stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.
Prý se máte znovu sejít v květnu, co předpokládáte, že se bude řešit?
Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládá své návrhy k diskuzi pouze jednotky dní před jednáním, proto zatím konkrétní téma jednání není známo.
Vy jste v komisi za Piráty. Mají Piráti nějaké návrhy, které by ve finální podobě reformy rádi viděli?
Některé naše návrhy jsou již v legislativním procesu nebo se připravují. Primárně se jedná o podporu dobrovolně pracujících seniorů, kdy si nově budou moci ponechat sociální pojištění odváděné zaměstnancem, čímž se stanou i atraktivnější pro zaměstnavatele. Současně se jedná o situaci výhodnou nejen pro pracující seniory, kteří budou mít o něco vyšší příjmy, ale i pro stát, který podporou pracujících seniorů získává přes vytvořené hodnoty i práci daňové odvody, které může následně využít na financování důchodového systému všech seniorů.
Stejně tak je nutné opravit křivdy důchodového systému, není možné, aby řádný důchod či přesluhování bylo méně výhodné než předčasný důchod. Dále mezi naše realizované či připravované návrhy patří důchodová kalkulačka, kdy se může každý pracující podívat na své důchodové nároky a plnění nároku na důchod i jeho předpokládanou výši, a i díky tomu přizpůsobit svoji pracovní kariéru.
Připravuje se také možnost zahrnutí prezenčního doktorského studia, které svou podobou v rámci výuky a dalších činností má podobu práce, do doby důchodového pojištění. Stejně tak podáváme alespoň drobné návrhy a připomínky ke všem návrhům.
Vladimír Bezděk, ekonom a poradce prezidenta Petra Pavla, v rozhovoru pro Radiožurnál uvedl, že na velkou reformu důchodů je pozdě. Souhlasíte s ním?
Na zavedení reformy spočívající v zavedení privátního druhého pilíře, o který usilovala komise pana Bezděka již pozdě je, ale takovým směrem se ani vydávat neplánujeme.
Demografický vývoj je neúprosný, a pokud se nám nepovede zvrátit trend například zvýšením porodnosti nebo větším zapojením zahraničních pracovníků, tak v roce 2050 podle prognóz bude v Česku přibližně jeden pracující na jednoho nepracujícího.
Proto je nutné i nyní udělat menší parametrické úpravy, které nebudou tolik bolet a zajistí udržitelnost důchodového systému pro všechny generace. Pokud bychom neudělali nic, budou muset být změny v blízké budoucnosti mnohem radikálnější a mnohem bolestivější, což si nikdo, kdo rozumí ekonomickým souvislostem, přát nemůže.
Kdybyste měl srovnat český důchodový systém s dalšími evropskými státy, jak na tom Česko vlastně je?
Česká republika má výhodu relativně nízkého zadlužení, na druhou stranu současné tempo zadlužování nastartované minulou vládou hnutí ANO je z dlouhodobého hlediska neudržitelné.
Současné české důchody, které na rozdíl od jiných zemí EU nejsou daněny, se poměrově díky velkým valorizacím v posledních dvou letech vůči čistým mzdám pohybují vzhledem k ostatním státům vysoko na úrovni nad 60 %. Průměrný důchod v Česku je výrazně vyšší než čistá minimální mzda.
Rozhořela se debata o zvýšení věku odchodu do důchodu. V Česku je to 65 let. Patříme v tomto směru do největšího balíku v rámci Evropy společně se 16 dalšími zeměmi jako je třeba Švýcarsko, Rakousko, nebo Polsko. Naopak vyšší hranice je pouze na Islandu, v Itálii, Dánsku a Irsku. Má smysl se zařadit mezi tyto země?
Většina států plánuje navyšování věku odchodu do důchodu, pokud to již nemají legislativně schváleno. Já si neumím moc představit, že by celoživotně pracující občan neměl v 65 letech nárok alespoň na část důchodu.
Dříve by se měly řešit možnosti dřívějších odchodů do důchodu u náročných a rizikových profesí za větší odpovědnosti zaměstnavatelů či pozitivní motivace pro dobrovolnou práci třeba pouze na částečný úvazek i v důchodovém věku.
Často se zmiňuje například Francie, kde je odchod do důchodu v 62 letech. Jak moc jsme Francii vzdálení?
Česká média informují o změnách ve Francii zavádějícím způsobem. V současné době je statutární důchodový věk ve Francii 66,7 roku, což je výrazně více než v nyní v Česku. Francouzský systém je poměrně složitý, plný výjimek, pro nárok na plný důchod je nutné odpracovat téměř 42 let.
Pokud se nyní bavíme o zvyšování důchodového věku ve Francii z 62 na 64 let, tak se jedná spíše o možnost prvního možného žádání o předčasný důchod, což je v Česku možné již od 60 let. Stávky a demonstrace ve Francii jsou tak kvůli důchodové reformě, která zpřísňuje důchodové nároky, přičemž původní stav francouzského důchodového systému byl již přísnější než stávající v Česku.
Vnímám hněv lidí, ale důchodová reforma je nezbytná, řekl Macron |
Běžné je, že mají ženy úlevy a odcházejí do důchodu dříve než muži. To je příklad třeba Bulharska, Chorvatsky, nebo Polska. Nemělo by se Česko vydat touto cestou?
V současné době mají v Česku ženy s dětmi benefit v podobě dřívějšího odchodu do důchodu. Muž nyní má důchodový věk 64 let, zatímco žena se 3 dětmi 61 let a 8 měsíců. Tento stav se postupně srovná na 65 let v roce 2030.
Na druhou stranu se nově schválilo výchovné, které pečujícímu rodiči, kterým bývá většinou žena, navyšuje důchod. Jedním z Piráty prosazovaných návrhů je také fiktivní vyměřovací základ, který by navýšil při výpočtu výše důchodu příjmy osobám pečujícím o děti či o osoby závislé na péči.
Kromě toho se diskutuje i možnost navýšení náhradní doby při péči o dítě ze čtyř na šest let věku, což by opět středně a vysoko příjmovým matkám zvýšilo výměru důchodu a umožnilo pracovat na zkrácené úvazky i bez snižování výměry důchodu. Jako Piráti prosazujeme pomoc rodinám s dětmi především v době, kdy to potřebují nejvíce, tedy přímo během výchovy, i proto by se měl valorizovat rodičovský příspěvek.
Z toho, co jste zatím viděl, myslíte, že z reformy vyjde nějaké systémové řešení, které udrží důchodový systém dejme tomu několik dalších desetiletí, nebo mají změny jen zalepit díry v rozpočtu stávající vládě?
Každý z respondentů chce důchodovou reformu, ale nikdo nechce nepopulární řešení, které jsou pro dlouhodobou finanční udržitelnost důchodového systému nezbytné. Nevím jestli se dokáže schválit nějaké finální řešení. Je jasné, že to bude velmi nepopulární a těžko vysvětlitelné občanům, pro které všichni chceme důstojné důchody.
Lidé bez ekonomických znalostí těžko posuzují problematiku demografického vývoje zasaženou stárnutím populace, kdy klesá počet pracujících, i neúměrné zadlužování státu. Každopádně alespoň něco se dělat musí, pokud by se nedělalo nic, tak za pár let bychom došli na řeckou cestu, kdy se ze dne na den snížili důchody o polovinu, a to nikdo snad v Česku nechceme. Opozice jistě nepopulárních kroků využije, ale bude to jen populistické nahánění voličů, kteří pak v případě dočasného rušení změn na tom budou mnohem hůře v blízké budoucnosti.
Už nějak pokročila debata o dřívějším odchodu do důchodu u zaměstnanců v náročných profesích? Už se ví, kdo vlastně náročnou profesi vykonává?
Je to složité téma, které by se ovšem mělo vyřešit dříve, než se bude řešit věk odchodu do důchodu.
V říjnu komise řešila posílení role 3. pilíře v příjmech seniorů. K čemu došla?
Výsledek jednání byl nejednoznačný. Osobně souhlasím s větší svobodou volby při spoření na stáří, na druhou stranu prosté navýšení příspěvků na penzijní fondy, které nejsou dostatečně efektivní, nevidím jako optimální řešení.
K diskuzi je také větší liberalizace možností spoření na stáří. Jako Piráti bychom rádi zřídili nízkonákladový pasivně investující veřejnoprávní fond, který by konzervativně investujícím občanům nabídl nízkorizikovou možnost spoření konkurující soukromým fondům.
