„Z variant, které představila, jsem pochopila jednoduchým matematickým propočtem, že by to znamenalo navýšení daní o více než 300 miliard korun,“ řekla Schillerová. „To považuji za nepřijatelné,“ řekla ministryně financí.
Maláčová počítá s tím, že by základní důchod, na který by měli mít nárok všichni, byl podle jí preferované varianty 10 500 korun. Nastínila to zástupcům všech parlamentních stran při jednání důchodové komise.
Za těchto okolností podle ministryně financí není příliš reálné, že by reforma penzí mohla být v tomto volebním období schválena. „K tomu, že by došlo k zásadní důchodové reformě účinné od 1. ledna 2021, jsem skeptická. Moje skepse přetrvává. To neznamená, že nejsem připravena na debatu v rámci koalice,“ řekla iDNES.cz Schillerová.
Vláda Andreje Babiše slíbila, že důchodovou reformu připraví. Už příští týden má být i kvůli důchodové reformě koaliční jednání špiček vládních stran. „Není možné říci, že to bude táhnout rozpočet,“ prohlásila ministryně financí.
Je to jen vzdušný zámek, odmítla plán Maláčové i opozice
I opozice se proti plánům, které v pátek prezentovala Maláčová, ohradila. „Je to jako bychom si vysnili vzdušný zámek nebo hezkou vilku, ale skutečně měli peníze jenom na lepší chatku,“ řekla šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Moje pocity z jednání jsou velmi rozpačité,“ řekl senátor Miloš Vystrčil z ODS.
„Pokud nepřijde reforma, která bude řešit příjmy systému, to znamená kde vezmeme na budoucí penze, nemůžeme počítat s tím, že penze budou stále důstojné. Bohužel to navržený systém, který paní ministryně Maláčová představila, nenabízí. Řeší jen výdajovou složku, ale neřeší příjmy,“ řekla Pekarová Adamová. To, kde chce ministryně Maláčová podle ní peníze brát, je také podle ní vyšší daňová zátěž.
Důchodová reforma? Zvyšme penze. Financování ministryně Maláčová neřeší |
Stejnou výhradu, tedy že vůbec není jasné, z čeho se důchodová reforma zaplatí, formulovali v pátek po jednání důchodové komise zástupce Pirátů, poslanec Tomáš Martínek, i občanští demokraté Jan Bauer a Miloš Vystrčil.
„Je nutné, aby se řešila udržitelnost celého důchodového systému. Některé varianty, které byly předloženy, by způsobily, že by deficit důchodového účtu po roce 2050 byl více než 400 miliard korun při současných cenách a neměli bychom to jak financovat, pokud nebude řešena i příjmová stránka systému. A to zatím bohužel nijak podrobně nebyla. V materiálech bylo uvedeno, že by se to mělo financovat z daní, případně ze zvýšení sociálních odvodů OSVČ, což není ani nejlepší cesta,“ řekl Martínek.
Kriticky k důchodové komisi se vyjádřil i další člen komise, poslanec SPD Jan Hrnčíř „Problém důchodové komise je, že začala z druhého konce, že jsme se bavili o drobných úpravách, a až po roce jsme se dostali k tomu klíčovému problému a to je, kde na to vzít, jakými prostředky podpořit ty změny,“ uvedl Hrnčíř. „Teď ta debata bude trošku komplikovanější, abychom vůbec v tomto volebním období stihli nějaké změny nastartovat,“ řekl Hrnčíř.
„Vyzvali jsme vládu k jasnému mandátu pro důchodovou komisi. Úplně jiný názor na důchodovou reformu má pan Andrej Babiš, úplně jiný názor má ministryně financí a úplně jiný názor ministryně práce a sociálních věcí, pokud vůbec nějaké názory mají,“ vytkl vládě poslanec ODS Jan Bauer.
Maláčová: Finanční udržitelnost reformy nemůže být jediný cíl
Komise měla na stole návrh ministerstva práce a sociálních věcí, podle kterého by senioři mohli dostávat solidární důchod ve výši 30 procent průměrné mzdy a k tomu zásluhovou část podle odpracovaných let a odvodů z výdělku s bonusem za děti.
Tři varianty důchodové reformy podle ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně @CSSD @JMalacova, jak je předložila důchodové komisi složené ze zástupců stran ve Sněmovně. https://t.co/v6JMdqqYE4
„Důchodová reforma musí mít tři cíle. Finanční udržitelnost, to ale neznamená, že to může to být jediný cíl, srozumitelnost a spravedlnost,“ řekla ministryně Maláčová. „Máme nejvyšší čas na politické rozhodnutí a zapojení ministerstva financí. Důchodová reforma bude, pokud se politici přestanou hádat,“ prohlásila.
Důchodová komise podle ní projednávala tři varianty reformy. „Spravedlivá“ varianta, kterou preferuje podle Maláčové ČSSD, předpokládá, že základní důchod by byl 10 500 korun. Ty by měli jisté všichni senioři po dosažení důchodového věku a potřebného počtu let pojištění. Zásluhová část by se pak stanovila z odvodů z příjmu. Úsporná varianta počítá se základním důchodem 7740 korun.
Za roky péče o dítě, kdy je rodič bez příjmu, by se bral fiktivní vyměřovací základ. Buď by to byl poslední roční výdělek, nebo průměrná mzda. V potaz by se brala vyšší částka. U pečujících by se přidal bonus 500 korun za vychované dítě. Matka, která bude čtyři roky doma s potomkem, by tak dostala vyšší penzi než žena bez dětí, která bude čtyři roky pracovat. U matek a bezdětných s nízkým příjmem by rozdíl mohl činit přes 800 korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, že by penze v byly stejně vysoké jako nyní či vyšší. Zvedly by se ale i výdaje.
„Ďábel spočívá v detailu,“ řekla ministryně Maláčová
Vzhledem k tomu, že je již druhá polovina volebního období, zatím jsou na stole pouze tři různé verze důchodové reformy a opozice je vůči plánům Maláčové skeptická, je spíše méně pravděpodobné, že by ještě parlament v tomto volebním období důchodovou reformu schválil. Maláčová na dotaz iDNES.cz, zda to je vůbec ještě možné, odvětila, že za určitých okolností ano. „Ďábel spočívá v detailu,“ uvedla Maláčová.
Už loni na podzim se členové důchodové komise shodli, že by se nynější důchodový systém mohl rozdělit na solidární nultý pilíř a zásluhový první pilíř. Z nultého pilíře by se z daní mohl vyplácet základní důchod a z prvního pilíře z pojistného zásluhová část.
Podle expertů a některých politiků není český důchodový systém beze změn kvůli stárnutí udržitelný a výdaje porostou. Česká správa sociálního zabezpečení vyplácí 2,9 milionu starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů.
