Nejprve oproti tomu, jak vláda návrh schválila na konci dubna, zmírnila koalice tempo zvyšování věku odchodu do penze, ve středu do návrhu přidala i strop věku odchodu do důchodu, který v něm dosud chyběl.
Ani to ANO a SPD nepřesvědčilo. Vládní návrh projednávala Sněmovna už dva dny a ani ve čtvrtek poslanci druhé čtení návrhu nedokončili. Pokračovat budou v pátek v ráno.
Zrevidujeme to, říká Schillerová o návrhu na strop odchodu do penze na 67 let
Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová se ve čtvrtek podivila, že vláda tak zásadní změnu, jako je zastropování věku odchodu do důchodu na 67 let, přidala do své důchodové reformy až na poslední chvíli a navíc pozměňovacím návrhem, který předložila skupina poslanců.
„Chceme ukázat marnost snažení čtyřkoalice. Bezesporu to zrevidujeme,“ hájila Schillerová na tiskové konferenci stínové vlády ANO obstrukce.
„Věk důchodu do penze zase zastropujeme na 65 letech, a ukončíme tak to asociální zvyšování věku odchodu donekonečna. A také umožníme lidem využívat předčasné důchody tak, jak tomu bylo za nás,“ řekl už ve středu šéf ANO, expremiér Andrej Babiš.
Vláda tak sice má dost hlasů, aby si ve Sněmovně a potom i v Senátu prosadila svou, ale vzhledem k výsledkům více voleb v tomto roce – do Evropského parlamentu, krajských i senátních – i k dlouhodobému vývoji popularity stran je dost reálné, že současná opozice pravidla pro odchod do penze po volbách do Sněmovny v příštím roce zase změní.
Šafránková z SPD chce škrtnout snižování nově přiznávaných důchodů
Druhé opoziční hnutí SPD navrhlo z vládního návrhu vyškrtnout snižování nově přiznávaných důchodů. Poslankyně Lucie Šafránková představila devět pozměňovacích návrhů. I SPD trvá na zachování nynější věkové hranice 65 let pro odchod do starobního důchodu.
Přijatelný pro SPD podle Šafránkové není ani nový návrh koalice na stanovení stropu na 67 let. „Hranice 65 let je pro nás nezpochybnitelná a nejraději bychom ji zakotvili do ústavy,“ řekla Šafránková.
„Nově přiznávané důchody od roku 2026 budou o desítky až stovky korun nižší než ty, které stát přiznává za stejných výchozích podmínek nyní,“ zdůvodnila návrh, která by měl tuto část z novely zákona o důchodovém pojištění vypustit. Chce ponechat i nynější navyšování penze lidem, kteří v důchodu dál pracují.
Překvapivá změna přišla ve středu
Vláda Petra Fialy svou reformu průběžně upravuje. Ve středu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL oznámil, že vláda chce, aby lidé odcházeli do důchodu nejpozději v 67 letech.
To by se týkalo všech, kdo se narodili v roce 1989 či později.
Ve Sněmovně to předložili společně poslanci ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí STAN při druhém čtení návrhu důchodové reformy.
„Vláda to měla připravené, měla to prodiskutované i s odbornou veřejností. Ale nové informace přišly od demografů, my jsme zjistili, že lze upravit ten mechanismus, a to jsme také udělali,“ řekl k tomu premiér a předseda ODS Petr Fiala.
Vláda počítá s mírným zvyšováním věku odchodu do důchodu i u starších. Pro všechny, kdo se narodili v letech 1966 až 1988 to má konkrétně znamenat, že budou odcházet do penze každý rok o jeden měsíc později.
Nyní platí strop 65 let. Takže třeba ti, kdo se narodili v roce 1972, mají jít do penze v 65 letech a 7 měsících. A ti, kdo se narodili v roce 1975, o tři měsíce později – v 65 letech a 10 měsících.
Havlíček rozesmál poslance. Žádal na výzvu Langa všechny, aby se nesmáli |
Každý si snadno může spočítat, kdy bude mít nárok na důchod podle současné vládní koalice on sám.
„My se dožíváme víc let, ale v jakém stavu? Vždyť my se hádáme s přírodou,“ oponoval vládnímu návrhu místopředseda ANO Radek Vondráček.
Poslancům ANO i SPD vadí, že se nijak nezohledňuje, v jakém zdravotním stavu jsou často lidé ve ve vyšším věku.
Důvod, proč návrh vládní koalice prosazuje, je, aby měl stát i v budoucnu peníze na důstojné penze pro nyní mladé lidi. Lidé v Česku totiž nyní stárnou.
Bez reformy by tak podle vlády nebyl současný systém udržitelný.