Bertha (též Berta) von Suttnerová se narodila jako hraběnka Kinská z Vchynic a Tetova v Praze 9. června roku 1843. S matkou Žofií Kinskou, rozenou Körnerovou, žily na Staroměstském náměstí v paláci Kinských. Otce Bertha nikdy nepoznala, zemřel několik měsíců před tím, než se narodila. Hrabě František Josef Kinský, byl svého života v rakouské armádě, kde sloužil jako polní podmaršálek.
Bertin otec rodinu opustil v nelehké situaci. Přestože patřili do rodu s hlubokou historií, jejich finanční situace nebyla dobrá. V Praze tak s matkou dlouho nepobyly a přestěhovaly se společně do Brna k otcovu dobrému příteli hraběti Fürstenbergovi. Tam se Bertha naučila jazykům a humanitním vědám a dostalo se jí tak patřičnému vzdělání.
V roce 1856, kdy bylo Bertě třináct let, se opět s matkou přestěhovaly. Tentokrát zamířily do nedaleké Vídně k příbuzným. Vídeň v ní probudila lásku k umění. Po matce zdědila nadání pro zpěv, a tak se mu naplno – i když ne zcela úspěšně – věnovala. Vliv na Bertu měla také její rakouská sestřenice Elvíra, která byla nadanou spisovatelkou a probudila v Bertě zájem o literaturu, psaní a filozofii. Bylo to také ve Vídni, kde se později seznámila se svým budoucím manželem. K tomu ovšem vedla klikatá cesta.
Trable s láskou
Po zamítnutí sňatku s její první láskou kvůli finančním nerovnostem se Bertha opět nešťastně zamilovala do prince Heracliuse z Gruzie. Jeho city k Bertě ovšem nebyly upřímné a sňatek se nekonal. Štěstí v lásce ji nepotkalo ani poté s princem Adolfem Wittgensteinem z Berlína. S tím dokonce sdílela zalíbení ve zpěvu. Společně se zasnoubili a plánovali svatbu, která se měla uskutečnit hned po jeho pracovní cestě do Spojených států. Na lodi, která ho do Ameriky převážela, však dostal infarkt a ani tato láska nenašla šťastný konec.
 |
Po nešťastných láskách a neuskutečněných svatbách se v roce 1873 Bertha rozhodla – také kvůli zužujícím se financím po otci – využít své nabyté vzdělání a zaměřila se na vzdělávání dívek v rodině Suttnerů ve Vídni a stala se vychovatelkou. Právě v této rodině zcela nečekaně narazila na svého budoucího manžela Artura Suttnera. Lásku ovšem neschvalovali jeho rodiče, kteří v nemajetné Bertě neviděli dobrou partii pro jejich jediného syna. S úmyslem zabránit případným zásnubám Bertu přinutili z rodiny odejít. Musela si tedy hledat novou práci.
Arthur Gundaccar von Suttner na dřevorytu z roku 1888
Osudové setkání
Osud to tak chtěl, že se Bertha ocitla ve správný čas na správném místě. Hned po ukončení služby jako guvernantka u Suttnerů se jí naskytla zajímavá nabídka. Před odchodem Bertě paní baronka Suttnerová podala novinové inzeráty s volnými místy. Jistý muž zde hledal ženu na výpomoc v domácnosti a Bertha okamžitě nabídku přijala.
Tajemný inzerent Alfred Nobel se do Berty na první pohled zamiloval. Její srdce však stále patřilo Arturovi Suttnerovi, a tak románek nikdy nezačal. Po několika týdnech strávených pracovně u Alfreda Nobela se Bertha rozhodla vrátit zpět do Vídně za svou láskou. Dopisovat si s Alfredem ale nikdy nepřestali.
Švédský chemik a vynálezce Alfred Nobel
Odzbrojte!
I přes nepřízeň jeho rodiny se Bertha v roce 1876 tajně provdala za Artura Gundaccara von Suttnera. Společný život začali v Gruzii. Finančně to neměli jednoduché. Museli se oba snažit. Bertha se vrhla do vyučování zpěvu a hry na klavír, Artur vyučoval němčinu. Po vypuknutí rusko-turecké války v roce 1877 neváhali a nabídli svou pomoc ve vojenských lazaretech. Právě tam se Bertha v tváří v tvář setkala s utrpením a bezvýchodností, které války doprovází. Od té chvíle ji myšlenky na válku nedaly spát.
Bertha von Suttnerová nebyla jen velkou pacifistkou, ale také spisovatelkou. Celý život byla obklopovaná uměním, knihami a ke psaní už chyběl jen malý krok. K němu ji inspiroval její manžel Artur, který sám přispíval do novin Die Neue Freie Presse. V roce 1878 pod pseudonymem B. Oulot napsala svůj první fejeton. Od té doby se psaní držela a směřovala každým dnem k dílu, které vyšlo o pár let později.
Patrně nejznámější kniha Berthy von Suttnerové Odzbrojte! (v originále Die Waffen nieder!)
V roce 1886 se s manželem přestěhovali do Paříže, kde strávili dva roky. Právě v Paříži se její životní téma začalo rozvíjet. Bertha se zapojovala do protiválečných aktivit a v roce 1889 vyšla její kniha s názvem „Odzbrojte!“ (v originálu Die Waffen nieder!, nejnověji vyšla kniha v češtině s názvem Složte zbraně). Byla tak přímočará, že dokonce nakladatel ze strachu z negativních reakcí nechtěl knihu otisknout. Knihu Bertha psala v němčině, ovšem českého překladu se dočkala v roce 1896.
První žena s Nobelovou cenou
Bertha von Suttnerová se v roce 1905 stala držitelkou Nobelovu cenu za mír. Vedlo k tomu její celoživotní úsilí zabránit válkám a všemu, co s ní souviselo. Tyto kroky podnikala téměř po celém světě. V Benátkách založila mezinárodní pacifistickou organizaci. Na sedmém mírovém kongresu v Budapešti navrhovala založení Evropského svazu států a Haagského mezinárodního dvora pro řešení sporů neválečnou cestou. V roce 1891 založila v Rakousku mírovou společnost, k tomu ji mimo jiné inspiroval dobrý přítel Alfred Nobel. V roce 1899 stála za zákazem používání bojových plynů, který byl nakonec v Haagu podepsán. V roce 1912 se postavila proti válečnému zneužívání letadel.
Na sklonku života téměř do posledního dne usilovala o urovnání sporů a ukončení válečných bojů. I přesto, že ji v roce 1902 zasáhla smrt manžela a o šest let dříve i smrt Alfreda Nobela, stále přispívala do časopisu „Odzbrojte“, pojmenovaném po jejím románu. Bertha von Suttnerová zemřela 20. června 1914 ve Vídni, krátce před vypuknutím první světové války. Sama přitom tvrdila, že „příští válka bude mnohem strašnější než kterákoli z předešlých,“ a měla pravdu.
Inspirativní ženySeriál iDNES.cz Inspirativní ženy, které se rozhodl představit projekt portálu iDNES.cz, jsou silné, pevné v názorech a jdou si za svým. Jsou vidět a slyšet ve veřejném prostoru nebo se dokázaly prosadit bez větší mediální pozornosti. Mají ale dostatek možností všechny? Ptáme se na témata, která o úspěchu mohou rozhodovat - píle, platové podmínky, rodina, ale i diskriminace, sexuální obtěžování stejně tak jako férovost a rovnost. Otevřené rozhovory jsou základem našeho projektu. Statistika je neúprosná, pořád je jen zlomek rodin, ve kterých jde na rodičovskou dovolenou muž. Tedy je rodina v dnešní době překážkou a jak skloubit děti a kariéru, kterou muž většinou přerušit nemusí? Každý si musí najít odpověď sám, ale pevně věříme, že vás Inspirativní ženy bez ohledu na pohlaví zaujmou. |
