Přelomové zařízení dokáže detekovat, klasifikovat, sledovat a následně fyzicky zneškodnit široké spektrum rozvědných a útočných bezpilotních dronů používaných ve válečných konfliktech. Na rozdíl od většiny evropských řešení si Murmus poradí i s obávanými kamikadze drony typu Šáhed.
Systém už prošel úspěšnými vývojovými fázemi přímo v reálných bojových podmínkách a vzniká v úzké spolupráci s firmou Pulsar Expo a experty z elitních ukrajinských brigád, jejichž know-how na místě demonstrovali.
Autonomně naváděné kamikadze drony nebo rojové útoky dnes bezprostředně ohrožují kritickou infrastrukturu, letiště, konvoje i státní hranice. Většina současných protidronových řešení v Evropě (C-UAS) spoléhá na softwarovou detekci a systémy rušení (jamming). Rušičky sice dokážou dron odklonit nebo vypnout, ale nezvládnou jej fyzicky zničit, obzvlášť pokud letí v autonomním režimu bez spojení s operátorem.
Murmus tento nedostatek řeší takzvaným hard-kill systémem, tedy systémem s aktivní, fyzickou likvidací cílů. Celý komplex je plně integrovaný a postavený na mobilní platformě Torsus Terrastorm od české společnosti Pulsar Expo. Spojuje v sobě velitelské pracoviště, štítový radar, úderná vozidla s interceptory (systém k likvidaci útočných zařízení – pozn. red.) a komplexní výcvikový program pro piloty.
Na Ukrajině zuří válka dronů. Co jsou sebevražedné drony a vyčkávací munice? |
„Jádrem systému Murmus jsou velitelské stanoviště s detekčním radarem a dvě terénní dodávková vozidla, která nesou interceptory. Celé řešení je plně mobilní, nevyžaduje pevnou infrastrukturu a dodává se v rámci jednoho kontraktu s plnou životnostní podporou. Zákazník tak nedostane sadu jednotlivostí od pěti různých výrobců, kterou si musí teprve propojit. Dostane funkční celek pro detekci, klasifikaci, zásah, výcvik a servis,“ vysvětlil Ondřej Chlupáček, mluvčí Czechia Systems.
Zásah s neomylnou přesností
Na střeše hlavního velitelského vozidla je namontován pokročilý radarový systém EcoShield od americké společnosti Echodyne. Výrobce se však snaží o maximální modularitu, tedy skladatelnost.
„Nejsme fixovaní na jednoho výrobce radaru. Pokud některá armáda vyžaduje radar od dodavatele, se kterým už dlouhodobě spolupracuje, dokážeme systém přizpůsobit,“ upřesnil zástupce Czechia Systems během prohlídky.
Do české muniční iniciativy přispívá polovina zemí oproti loňsku, sdělil Pavel |
Z vozidla se mechanicky vysouvá teleskopický stožár, který nese rušičky, optiku a termokamery. Samotný radarový systém vidí detekovaný cíl na vzdálenost 20 kilometrů, přičemž rušení standardně funguje do 6 kilometrů a poslech rádiového prostoru do 12 kilometrů. V případě útočných dronů Šáhed dokáže systém efektivně zasáhnout až na vzdálenost 12 kilometrů.
Jakmile velitelské stanoviště lokalizuje hrozbu, předá info doprovodným úderným vozidlům. Z nich odstartují takzvané interceptory, kterých je ve vozidle velké množství. Speciálně upravené drony určené k likvidaci protivníka pak musí zasáhnout nepřítele s neomylnou přesností.
Společnost Czechia Systems ukázala protidronový komplex Murmus na letišti v Rokycanech. Na snímku je auto plné interceptorů. (28. května 2026)
„Jeho navedení má na starosti pilot. Dron v sobě má kupu čidel, což znamená, že musí zasáhnout cíl. Nebouchá někde vedle, ale musí ho mechanicky trefit, aby se aktivovala nálož,“ popsal přímou likvidaci zaměstnanec společnosti pro iDNES.cz.
Klíčová je nenápadnost
Murmus je postaven z evropských součástek a využívá evropskou munici, přijde na desítky milionů korun. Součástky pocházejí z portfolia skupiny S-Tech Ventures. Cílem je eliminovat riziko, že by dodávky strategického materiálu mohly v budoucnu kdokoli zablokovat. Tato vozidla kombinují průchodnost terénních pick-upů 4x4 s nosností nákladních aut, zároveň si však zachovávají civilní a nenápadný vzhled.
Základem jsou vozidla Torsus Terrastorm od Pulsar Expo, která má výrobní závody v Ilavě a v Kyjevě.
Musíme na východě vztyčit zeď proti dronům, reaguje Brusel. NATO situaci řeší |
„Komplex Murmus vznikl na základě reálných zkušeností z bojové fronty, které přímo formovaly jeho stavbu i způsob nasazení. Platforma Torsus Terrastorm umožňuje systému operovat v nejnáročnějších podmínkách, od těžko prostupného terénu po zničenou městskou infrastrukturu. Díky vysoké mobilitě je komplex schopen pokrýt prostor až 200 kilometrů čtverečních a stejně rychle se přesunout k ochraně jiné oblasti,“ popsal Štěpán Pouzar, managing director Pulsar Expo Special.
Vozidla prošla řadou úprav. Podvozek dostal speciální tlumiče vyvinuté firmou Impreza pro stabilní a rychlou jízdu pod tlakem, spodní část je chráněna silným hliníkovým krytem a motor disponuje šnorchlem pro brodění vodou až do výšky 80 centimetrů. Nenápadnost je v tomto případě klíčová, pro nepřítele na frontě představuje operátor protidronového systému prioritní cíl k likvidaci.
Evropská legislativa jako sok moderní obrany
Současná evropská legislativa a unijní předpisy s nasazením hard-kill systémů na ochranu civilní kritické infrastruktury nepočítají. Evropa je legislativně nastavena pouze na pasivní a softwarovou ochranu.
„Naše mise je posílit Evropu, udělat ji obranyschopnější. Kousek od nás máme příklad toho, na jaké hrozby se můžeme připravit,“ uvedla pro iDNES.cz ředitelka S-Tech Ventures Anna Růžičková.
Vzniká nový projekt levné protivzdušné obrany. Chystá jej pět evropských států |
„Šáhed není teoretická hrozba, ale dnešní realita. Evropa se k ní zatím chová, jako by se jí netýkala. Současná legislativa na hard-kill řešení není připravená a využití těchto systému není legislativně možné. Postavili jsme Murmus jako odpověď a jeden systém. Z evropských dílů a s lidmi, kteří frontu znají z první ruky. To je rozdíl, který v evropské obraně dnes chybí,“ zdůraznila Růžičková.
Kvůli legislativním bariérám a dlouhým schvalovacím procesům v EU jsou podle Růžičkové v tuto chvíli hlavním trhem hlavně státy Blízkého východu a Asie. „Tam poptávka po reálné obraně existuje a tamní regulační prostředí její nasazení umožňuje,“ doplnila.
„V posledních dnech mě velmi překvapila zpětná vazba od evropských armád, kterým se líbí, že i přes všechny regulatorní problémy jde o hard-kill a mobilní systém. Do konce roku mají zájem vyřešit nějaké dodávky, protože jim to pokrývá část ochrany, která dnes řešena není,“ doplnila Růžičková pro iDNES.cz.
Škola operátorů pracuje se zkušenostmi z fronty
Souběžně se systémem Murmus zahájila svou činnost také samostatná Evropská škola bojových operátorů bezpilotních a protidronových systémů. Funguje samostatně v rámci skupiny S-Tech Ventures a jejím úkolem je připravovat operátory ze státního i soukromého sektoru.
V čele instruktorů stojí příslušníci ukrajinské rozvědky HUR a elitní 3. samostatné útočné brigády ukrajinské armády. Mezi nimi působí i český dobrovolník s volacím znakem Fakel, který prošel bojovými operacemi pěchoty pod velením velitelů z pluku Azov a následně stál u zrodu brigádního batalionu bezpilotních systémů.
„Každému dosavadnímu cvičení NATO armád s elitními ukrajinskými jednotkami vždy dominovala ukrajinská zkušenost s bezpilotními drony. Dron není zázračná zbraň. Je to jen kus techniky v rukách člověka. Rozhoduje výcvik, disciplína, command and control a motivovaný operátor s vysokou rozhodovací pravomocí. Rád vidím, že konečně někdo začíná vnímat hodnotu taktických a výcvikových protokolů elitních brigád ukrajinské fronty. Přesně ty dnes zavádíme,“ říká Fakel, který ve školícím centru působí jako ředitel strategie a operací.
VIDEO: Ukrajinci ukázali, jak sestřelili ruskou raketu s plochou dráhou letu |
Cílem centra je předat evropským specialistům operační praxi z první linie: schopnost číst situaci na bojišti, taktiku nasazení dronů v silně zarušeném prostředí, zvládání stresu pod palbou, údržbu techniky a provádění operativního výzkumu a vývoje přímo v zákopech.
V současnosti je sice systém plně závislý na lidských operátorech, společnost Czechia Systems však potvrdila, že vývoj směřuje dál.
Budoucí verze komplexu Murmus by tak měly disponovat plnou autonomií založenou na pokročilých procesorech s umělou inteligencí, které umožní vyhledat a zničit cíl zcela bez zásahu lidského operátora.
