„Jednání s vládou Izraele o pořízení bezpilotních prostředků Heron pro tuto chvíli končí. Čekáme na nové specifikace od armády, kterým se pokusíme s jejich novými požadavky vyjít maximálně vstříc,“ uvedla na dotaz redakce iDNES.cz Ivana Navrátilová z ministerstva obrany.
Ani Heron, ani Bayraktar. Obrana nakoupí 200 malých dronů, ty větší musí počkat![]() |
Přitom ještě v srpnu loňského roku měla obrana jasno. „Podobně jako u dalších velkých akvizic jsme se rozhodli pro cestu G2G, tedy přímé jednání mezi vládami. Umožní nám to nastavení dlouhodobé spolupráce a zabezpečení provozu, oprav a dodávek náhradních dílů dodávané vojenské techniky po celou dobu životnosti,“ řekla ministryně obrany Jana Černochová.
Ta zároveň na 14. schůzi Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny ČR ze dne 31. 8. 2022 uvedla, že „armáda potřebuje, aby technika prošla certifikacemi, těmi vojenskými, my si nemůžeme dovolit používat něco jiného.“
Nicméně Heron 1 žádnou vojenskou certifikaci nemá a je veden v kategorii Experimental. Sám náčelník Generálního štábu AČR Karel Řehka na stejné schůzi uvádí, že certifikaci zvolené řešení nemá.
Na stejné schůzi i zaznělo, že tento dron létá v několika zemích NATO a EU, ale i to je zavádějící. Ani jedna ze zemí nepoužívá dron nad Evropou. Například Německo sice tyto drony má, ale pouze v pronájmu za účelem podpory misí v Africe a Asii.
Další, které má objednané, jsou sice Heron, ale ne verze 1, ale výrazně větší model TP, který má rozpětí přes dvacet metrů a vzletovou hmotnost téměř šest tun.
Opomíjení dalších dodavatelů
Problematické je i přímé oslovení jednoho dodavatele, přičemž požadované parametry plnilo více výrobců a co víc, s platnou certifikací pro provoz nad EU.
„Na základě posouzení jednotlivých požadovaných parametrů, poskytnutých ze strany oslovených dodavatelů bezpilotních systémů stanovenému projektovému týmu ministerstva obrany, vybraný prostředek nejvíce odpovídá předpokládanému využití v rámci AČR a splňuje budoucí požadavky pro plnohodnotné využití, jak na území ČR v rámci výcviku, tak pro případné využití v rámci podpory jednotek v zahraničních operacích,“ řekl k výběrovému řízení plukovník Pavel Nakládal, který tuto oblast za armádu hodnotil.
KOMENTÁŘ: Obrana kupuje bezpilotního dědečka. Zda umí bojovat, nikdo neví![]() |
To na výše zmíněné schůzi Výboru pro obranu uvedla i ministryně Černochová.
„Po provedení předběžných tržních konzultací, v rámci nichž byly osloveny společnosti z Itálie, Francie, Izraele, Velké Británie či USA, byl vybrán systém Heron 1, který jako jediný splňuje požadavek armády na pořízení zavedeného a v operačním nasazení ověřeného systému s požadovanými technickými parametry, je ve výzbroji některé z armády zemí NATO nebo EU to znamená systému, který zabezpečuje plnění úkolů AČR, je způsobilý dosáhnout plného zapojení v rámci společných vojenských operací v rámci NATO,“ řekla.
Totožné parametry ale splňují například i systémy společnosti Elbit a Leonardo, které byly rovněž osloveny v rámci předběžných tržních konzultací a ministerstvo obrany se v další komunikaci s nimi odmlčelo.
Podplukovník Vlastimil Vašíček, vedoucího oddělení rozvoje bezpilotních systémů v armádě, uvedl, že „Elbit nesplnil parametr výdrže. Požadavek byl minimálně patnáct hodin při minimální užitečné hmotnosti sta kilogramů a při dostupu nad dvacet tisíc stop (zhruba 6 kilometrů). Na tento konkrétní požadavek firma z nějakého důvodu opakovaně neodpověděla, to znamená, že v konečném důsledku nesplnila kritéria,“ řekl.
Konkurence požadavky splňovala
Tato informace ovšem není pravdivá a dle informací redakce dostupných z právní kanceláře Brož & Sokol & Novák zastupující tuzemského výrobce Primoco UAV společnost Elbit a Leonardo ministerstvu deklarovaly plnění požadovaných parametrů, ba co víc, jejich překonání.
Například zástupce společnosti Leonardo na e-mailový dotaz uvedl: „Myslím, že víte, že ministerstvo obrany nespecifikovalo konkrétní konfiguraci užitečného zatížení, ale pouze možnost nést sto kilogramů s patnáctihodinovou výdrží ve výšce dvacet tisíc stop a to plníme,“ odpověděl na dotaz iDNES.cz.
Budoucnost české armády: neviditelné stíhačky, drony a satelity![]() |
Rovněž zástupce společnosti Elbit odpověděl obdobným způsobem, když ke způsobnosti svého produktu splnit kritéria nastavená ze strany ministerstva obrany uvedl následující: „Jak již bylo řečeno v minulosti při naší účasti na průzkumu trhu v lednu 2022, Hermes 900 uvedená kritéria plně splňuje a překračuje je.“
Zmatky ve výběrovém řízení, nepřesnosti, opomíjení nabídek dalších dodavatelů, to nejsou jediné problémy. Dalším pak je požadavek na minimálně třicetiprocentní zapojení domácího průmyslu, ovšem bez koncepce a oslovení tuzemských výrobců. I z toho důvodu společnost Primoco UAV z Česka, které mimo jiné dodalo na Ukrajinu již dvacítku dronů, podalo podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Ředitel firmy Ladislav Semetkovský se kvůli výběru dronů Heron 1 obrátil i na premiéra Petra Fialu. Důrazně žádal zapojení českých výrobců bezpilotních prostředků do zakázky. „Bohužel, ministerstvo obrany zcela ignoruje možnost zapojení českého bezpilotního průmyslu a volí formu akvizice, která není výhodná pro naši zemi a nevede ani k efektivnímu zavedení nového bezpilotního prostředku do výzbroje české armády,“ napsal Semetkovský.
Ignorujete nás a chcete jen izraelské drony, kritizuje český výrobce obranu![]() |
„Naše společnost je jediným certifikovaným výrobcem vojenské bezpilotní letecké techniky u nás, avšak ze strany ministerstva je trvale opomíjena,“ dodal a kritizoval postup obrany.
Místo tří středních dvě stě malých
To je nyní prakticky pasé poté, co obrana oznámila změnu a chce místo tří středních dvě stě malých dronů. Zdůvodňuje to potřebou reakce na aktuální konflikt na Ukrajině a čerpání poznatků z něj.
„Naším úkolem je sledovat schopnosti našich potenciálních protivníků komplexně, nezaměřovat se jen na jeden segment nebo region. Na druhou stranu probíhající ruská invaze na Ukrajinu je významná nejen svým rozsahem, ale i paletou schopností, kterou obě strany používají, což mělo na naše hodnocení vliv,“ vysvětlil generál Roman Hyťha a dodal, že intenzita a charakter bojů na Ukrajině akcelerovaly potřeby armády a daly jim jasný směr.
Armáda nyní požaduje stovky malých dronů do hmotnosti dvacet kilogramů, dá se předpokládat, že rozšíří počty stávajících zavedených systémů, tedy modelů Scan Eagle, Raven, Puma, Wasp AE a dalších. To na jednu stranu dává podle Semetkovského smysl, na druhou stranu to zcela mění zavedenou koncepci.
„Ministerstvo obrany upuštěním od záměru nakoupit izraelské drony Heron nyní potvrdilo, že naše výtky byly oprávněné a dospělo k podobným závěrům, které zástupcům resortu aktivně sdělujeme skoro dva roky,“ uvádí Semetkovský s tím, že posun záměrů ministerstva z kategorie velkých do druhé krajní polohy s malými přenosnými komplety ho nepřekvapil.
Podle Semetkovského jde ze strany ministerstva obrany o velmi neobvyklý přístup, kdy je opomíjena většina typických vojenských dronů s vyspělými senzorovými schopnostmi, včetně českého letounu Primoco UAV One 150.
„Ve vztahu k plánovanému nákupu malých bezpilotních letounů dále vyvstává otázka, proč má armáda ve své struktuře prostějovskou jednotku připravenou na větší techniku, když sama hovoří o tom, že malé systémy budou distribuovány i mezi další jednotky. Ministerstvo obrany trvale jedná nekoncepčně, korupčně a v souladu s nekompetentností ministryně obrany,“ sdělil redakci iDNES.cz Semetkovský.
Potřebu větších dronů a zcela diametrální rozdílnost kategorií zmínil i generál Hyťha. „Je třeba mít ale na paměti, že drony kategorie mikro a mini nemohou nikdy nahradit střední taktické drony a naopak. Jsou to jiné prostředky,“ řekl.