Poslední podobný případ se stal ve stanici Praha-Ruzyně v úterý, když výpravčí pustil vlak, který pak projel na červenou. O vinu se tedy dělí výpravčí a strojvůdce. Poslední červencovou neděli se ovšem dva vlaky zastavily jen 27 metrů proti sobě v Kolíně.
Z letošních 38 případů se jich půlka stala při posunování a půlka při běžné jízdě. Ne vždycky byly tak vážné, aby se řítil přímo jeden vlak na druhý. Stačí ale, že vlak vjede na cestu, která není volná, a může poškodit výhybku. „V letošním roce je škoda již vyšší než 3 milióny korun. Ke zraněním ani k úmrtím nedošlo,“ uvedl Martin Drápal z Drážní inspekce. V roce 2013 inspekce evidovala v prvním pololetí 41 případů.
Smrtelný železniční hřích
Mluvčí Správy železniční dopravní cesty Jakub Ptačinský tvrdí, že v devadesáti procent případů je vina na straně dopravce a výpravčí je v tom nevině. Vše by se mohlo zlepšit, až správce železnic nainstaluje nové zabezpečovací zařízení označované jako ETCS. „Zařízení vyšle signál, že došlo k chybě, do lokomotivy, pokud je i ona stejným systémem vybavena.
Dokonce to lze nastavit tak, že zařízení samo zastaví vlak,“ vysvětluje Ptačinský. Signál obdrží i dispečer, který může buď aktivovat generální stop (zastavit kvůli hrozící srážce všechny vlaky) nebo kontaktovat strojvůdce. „Nyní systém ETCS vybavujeme trať z Prahy směrem na Českou Třebovou,“ sdělil Ptačinský.
Jeden ze zkušených strojvůdců říká, že projet na dráze červenou se bere jako „smrtelný hřích“. „To není jako na silnici, kde to ještě líznete mezi žlutou a červenou. Nechápu, jak se to může někomu stát. Dopravci dodržují zákon, tohle je chyba konkrétního člověka v lokomotivě,“ myslí si strojvůdce.
Podobné chyby nedělají jen strojvedoucí Českých drah, i když obhospodařují drtivou většinu spojů. Lokomotiva RegioJetu takhle jela na červenou a poškodila výhybku poprvé v Lipníku nad Bečvou v roce 2011 dokonce ještě před zahájením pravidelného provozu.
Jednou za miliony kilometrů
Mluvčí ČD Petr Šťáhlavský zdůrazňuje, že případům nedovolené jízdy věnuje firma značnou pozornost. „Vyhodnocujeme je a výsledky slouží pro úpravy předpisů, technologie a při školení zaměstnanců,“ uvedl Šťáhlavský.
Zároveň vyčíslil, že na jednu takovou událost připadá 2,5 milionu kilometrů, které vlaky ČD najedou bezpečně. Připojil, že někdy se stane, že „strojvedoucí si svoji chybu uvědomí sám (hned u návěstidla) a začne brzdit, ale vzhledem k zábrzdné vzdálenosti dojde k projetí“ a už i to se bere jako mimořádná událost.
Šťáhlavský dodal, že se pořád zdokonalují i technické zabezpečovací systémy všeho druhu - vlakový zabezpečovač u lokomotiv, radiostanice a systém takzvaného „generálního stopu“, kdy výpravčí může zastavit na dálku vybrané nebo dokonce všechny vlaky v určité oblasti.
