Začneme tím nejaktuálnějším. Minulý týden se složky IZS, tedy i hasiči posunuli v rámci prioritních kategorií očkování, nyní jste těsně za prioritní kategorií zdravotníků a lidí nad 80 let. Máte z toho radost?
Mám velkou radost. Máme totiž spoustu lidí, kteří pracují z pohledu covidu v nebezpečných provozech, jako je třeba zdravotnictví. Jen ve zdravotnictví a v sociálních službách máme například přes tisíc lidí.
Hasiči dostanou přibližně šest tisíc vakcín. Mají být očkováni podle rizika, kterému jsou vystaveni. Co to přesně znamená?
Půjde to po vlnách. Část hasičů již byla očkována dříve. Šlo zejména o naše hasiče v nemocnicích, ve zdravotnických službách, či ty, kteří jezdí testovat. Ti mimochodem odebrali již 210 tisíc testů pro veřejnost. Pokud mezi nimi jsou i tací, kteří ještě očkování nedostali, tak je dostanou právě v této vlně. Poté budou následovat takové funkce, které jsou nenahraditelné ve sboru, například lidé v operačních střediscích. Tam nás nemůžou zastoupit ani dobrovolní hasiči. A pak přichází na řadu ti, kteří jsou ve výjezdech, jezdí k zásahům a třeba také k dopravním nehodám. A když tohle zvládneme, tak budu spokojený.
Chápu to tedy správně, že hasiči ve zdravotnictví nebudou a nebyli očkováni v té první skupině, jako jsou klasičtí zdravotníci?
Někteří z nich očkováni byli. Do teď to bylo na zvážení krajského koordinátora očkování, který byl kraj od kraje jiný. Takže například na jižní Moravě se hasiči docela očkovali, ale ve Středočeském nebo Zlínském kraji nemáme naočkovaného téměř nikoho. Takže teď musíme vyrovnat to, kde se neočkovalo.
Zůstaňme ještě u očkování. V lednu jste informovali o tom, že zájem o očkování má jen asi polovina hasičů. Jak je to dnes?
To byl úplně první průzkum mezi našimi hasiči, pak jsme dělali další, ve kterém to číslo bylo o něco vyšší - zájem mělo asi 60 procent. Teď už je situace zase trochu jiná. Když se nám podaří proočkovat 70 až 80 procent organizace, tak budu spokojen.
Takže zájem o očkování postupně stoupá?
Ano. My se samozřejmě snažíme naše hasiče přesvědčovat, i když se nemusíme ani moc snažit. Současná situace nahrává k tomu, aby se lidé přesvědčili sami, že je očkování potřeba.
Kdy tedy začnete s očkováním?
Očkování, které nám vyjednal pan ministr, by se mělo rozjet od příštího týdne.
Hasiči i policisté se dostanou k očkování dříve, vláda schválila přesun |
Bude to fungovat tak, že se hasiči budou očkovat v prostorách budov ministerstva vnitra?
Zpravidla ano. Nechceme zatěžovat očkovací centra a pokud to bude jen trochu možné, tak by mělo očkování probíhat ve zdravotnických zařízeních ministerstva vnitra. Samozřejmě jiná situace je v Praze, kde je to zdravotnické zařízení poměrné velké, jiná bude na severu Moravy, kde je například jen jeden lékař. Budou pravděpodobně i případy, kdy se hasiči naočkují například v rámci nemocnice, kde zrovna budou pomáhat.
Dobrovolní hasiči na vakcíny počkají
Jak to bude u dobrovolných hasičů, budete je očkovat také?
Byl bych strašně rád, kdybychom mohli očkovat i dobrovolné hasiče. Vzhledem k situaci s dostupností vakcín v České republice, to ovšem nedokážu příliš ovlivnit. Osobně si myslím, že by bylo dobré přednostně naočkovat dobrovolné hasiče, kteří pracují v jednotkách, které využíváme na zásahy i mimo svou obec. To jsou ti, kteří nám pomáhají například při výjezdech. Ale těch je skoro 21 tisíc, takže tam to bude chvíli trvat.
Komunikujete takový požadavek i směrem k ministerstvu vnitra a ministerstvu zdravotnictví?
Můj náměstek má na starosti jednu pracovní skupinu krizového štábu, která v této chvíli vypracovává strategii, jak budou očkovat kritickou infrastrukturu. To není jen o hasičích a policistech, ale o kritické infrastruktuře jako takové. Dokonce se tam zabývají i podniky, které nejsou v kritické infrastruktuře, ale jsou velmi důležité. Například teplárna. Ta v kritické infrastruktuře není, ale asi by bylo hodně špatné, kdyby město nemělo teplo do bytu.
Očkování proti koronaviru je v Česku dobrovolné. Jak to nicméně budete dělat s hasiči, kteří se nenaočkují? Budou se muset nechat nadále pravidelně testovat, nebo se budete pokoušet dávat dohromady týmy pouze s naočkovanými hasiči a pak s nenaočkovanými hasiči?
To určitě ne. My děláme týmy podle kvalifikace, nemůžeme je dělat podle kritéria očkování.
Když nám je řečeno, že někde máme být do hodiny, nad rámec naší běžné činnosti, tak tam prostě jsme.
Takže v případě, že se hasič nenechá naočkovat, bude muset počítat s pravidelným testováním?
Uvidíme, jaká budou nařízení vlády v tomto duchu. V této chvíli je to docela možné, protože nyní je to postaveno tak, že kdo není očkovaný a kdo neprodělal covid v době kratší tři měsíce, tak se musí pravidelně testovat.
Jak je to s testováním u hasičů?
Testujeme dlouhodobě a cíleně, zhruba od poloviny loňského října antigenní testy, které vykazují velmi dobrou přesnost. Když jsme s testováním začínali,na konci loňského října, měli jsme mimo službu zhruba 10 procent lidí, nyní máme doma zhruba 3,4 procent lidí.Testy nám usnadnily život v tom, že přestože máme hasiče nemocné, není to tak rozsáhlé, jak kdybychom netestovali.
Jak to myslíte?
Když jsme netestovali během první a začátku druhé vlny koronaviru, tak nám vycházelo na jednoho nemocného příslušníka dalších 10 lidí v karanténě. V současné době je to tak, že zhruba na dva nemocné máme jednoho v karanténě. Testujeme často a především cíleně.
S odebíráním vzorků k testování na covid začali na Plzeňsku pomáhat hasiči |
Testujete tedy všechny hasiče?
Nově je vydáno usnesení vlády s ohledem na testování podniků a veřejné správy, v rámci kterého testujeme plošně a všechny. Naše vlastní testování se týkalo vybraných skupin. Pokud například přišel hasič, že má doma nemocnou manželku, tak jsme jej otestovali.
V uplynulém roce se hasiči objevili u mnoha činností, u kterých by je člověk nečekal. Jak jste již řekl, pomáháte ve zdravotnictví, převáželi jste i ochranné pomůcky. Nabízí se tedy otázka, kterou si určitě pokládá spousta lidí - proč zrovna hasiči?
Hasiči mají ze zákona umožněno, že mohou dělat i jiné činnosti, nad rámec našeho takzvaného základního úkolu, kterým je především ochrana životů, zdraví a majetku, životního prostředí a zvířat před požáry a jinými mimořádnými událostmi a krizovými situacemi. V zákoně je to pojmenováno jako mimořádný úkol. Podmínky jsou následující: je to činnost, kterou nemůže vykonávat někdo jiný, nebo jsme o to požádáni, pokud jsme na to vycvičeni, vybaveni a pokud tím nezanedbáme svou základní činnost - tedy požáry a například také nehody. A poslední podmínka je, že hrozí nebezpečí z prodlení.
Za těchto okolností můžeme dělat i jiné věci, než nám přísluší primárně ze zákona. A to je využíváno od loňského roku. Začínali jsme tím, že jsme posílali lidi na hranice měřit teploty, pak jsme na hranicích budovali zázemí pro jednotlivé skupiny, které tam pracovaly - ať už to byli policisté či celníci. Zajišťovali jsme i náklady, převoz a vykládky ochranných prostředků. Například teď o víkendu jsme vykládali letadla s testy, které přišly z Číny. Nyní jsme zaměřeni spíše na maximální pomoc zdravotnictví.
Jsme tam, kde jsme potřební
Takže důvodem toho, proč jste zapojeni, je to, že to je ze zákona možné?Hlavním důvodem je hlavně to, že hasiči jsou skutečně kdykoliv k dispozici a mají tak plošné pokrytí v rámci celé České republiky, že je jejich využití velmi efektivní. My skutečně nepotřebujeme nějakou dlouhou dobu na to, abychom něco udělali. Když se například rozhodovalo o zbudování odběrového místa na hranicích, tak jsme zvládli zasáhnout v rámci hodin. Když nám je řečeno, že někde máme být do hodiny, nad rámec naší běžné činnosti, tak tam prostě jsme.
Nepotřebujete žádnou přípravu?
Ne. Zrovna takto to bylo s přepravou ochranných prostředků. Hasiči se připravují průběžně na každé své směně. Podle našich předpisů každý hasič v rámci každé směny stráví dvě hodiny fyzickou přípravou a tři hodiny přípravou odbornou, samozřejmě, pokud mu to podmínky umožňují a nemusí zrovna vyjíždět k zásahům. Naši lidé musí být stále v kondici.
Takže stačí jeden telefonát a hasiči vyjedou?
Ano. Ale samozřejmě na to musí být splněné legální podmínky. Uvedu příklad, když byla havárie na řece Bečvě. Tak nikdo nám nemůže nařídit, abychom to šli vyšetřit, to není naše práce, nejsme na to školeni. Ale je možné, že se můžeme domluvit na odvozu mrtvých ryb někam. Tohle samozřejmě umíme. Včetně záchytu nebezpečných látek.
Pojďme se vrátit ještě k práci hasičů v současné době s ohledem na covid. Už jste něco z toho uvedl, předpokládám ale, že tím ten výčet nekončí.
V současné době máme například nasazené lidi již ve zmíněných odběrových týmech, jak v mobilních, tak ve stálých. Máme i logistickou podporu odběrových míst. Dále máme 69 lidí na trasování v rámci hygien. V nemocnicích máme 199 lidí, jeden tým zdravotníků dokonce pracuje i na JIP. Pracujeme i v sociálních zařízeních, kde máme nyní 20 lidí. Pomáháme i v domovech důchodců, podílíme se i na distribuci vakcín, kde máme 50 lidí, a tak bych mohl pokračovat. Konkrétně máme aktuálně ve zdravotnictví a v sociálních službách vyčleněno 1 216 našich kolegů.
Máte vždy konkrétní lidi, kteří jsou přiřazeni k daným nemocnicím, sociálním zařízením? Nebo to funguje tak, že kde je potřeba, tam lidi pošlete?
Fungujeme spíš podle toho druhého klíče. Když si například vezmeme sociální služby, tak například prvním naším takovým zásahem byly sociální služby loni na Havlíčkobrodsku, konkrétně v Břevnici. Tam jsme vyčlenili devět lidí, kteří v zařízení byli s ostatním personálem 29 dní. Pracovali jen pro ně, nechodili vůbec domů. Žili tam nonstop, protože jsme nechtěli riskovat, že by nakazili někoho jiného.
Za normálního stavu pracujeme v režimu 24 hodin služby a 48 hodin volno. Dnes většina našich stanic jede na režim 24 hodin služby a 24 hodin volno.
Chápu. Na čem dalším se hasiči nyní podílejí?
Repatriovali jsme v loňském roce také Čechy ze zahraničí. Také jsme se podíleli na celé řadě humanitárních pomocí. Co možná ještě nepadlo tak je skutečnost, že provádíme dezinfekci objektů. Ne tak, že byste si nás mohli zavolat domů, ale když se jedná o veřejné prostory, nemocnice, domovy, sociální péče, tak když je to potřeba, tak tam hasiči přijedou se speciálním zařízením dezinfikovat. Čím se ani tak moc nechlubíme je skutečnost, že jsme také nasadili lidi na pomoc v krematoriích. To bylo zejména v Moravskoslezském kraji, kde tamní krematorium narazilo na své kapacity. Pak to bylo i v Karlovarském kraji.
„Holky pro všechno“
To tak trochu působí, že hasiči jsou v podstatě „holky pro všechno“. Vnímáte to tak?
Já to tak vnímám. Nemyslím si, že by to mělo být špatně. Špatně by to bylo v případě, kdyby toho bylo zneužíváno. Ale hasiči jsou vychovávaní v tom smyslu, že tam, kde mohou pomoc, tak udělají všechno proto, aby pomohli. Ne, abychom našli důvod proč to není možné udělat. Lidé si toho dobře všímají, a cítíme jejich obrovskou podporu. Bohužel při jednáních o rozpočtu to tak úplně někdy nebývá.
Jak jsou na tom hasiči z hlediska financí?
Financování hasičů se dá rozdělit do dvou skupin - krátkodobé, v tomto případě s ohledem na naše aktuální opatření a mimořádné úkoly vlivem koronaviru, a pak to dlouhodobé. My jsme v roce 2011 měli poměrně značně krácený rozpočet, a to až o třetinu. Platy se tehdy krátily o deset procent a ten zbytek se musel krátit o to víc. Takže jsme provoz a investice měli někde na polovině výše rozpočtu roku 2010. Z toho jsme se těžko dostávali.
Až právě v roce 2020 jsme se v provozních a investičních výdajích dostali na rozpočet, který měl sbor v roce 2010. Což je samozřejmě krásné, ale na druhou stranu za těch deset let vznikla poměrně velká mezera ve financování, byla poměrně značná inflace a zdražila se spousta komodit, takže peněz je hrozně málo a nemůžeme plýtvat. Když teď právě vidím titulky, že by se opět měly rozpočty krátit, o pět procent, tak z toho mám hrůzu.
A ta krátkodobá? Na kolik vás akce v souvislosti s koronavirem vyšly?
Náklady s tím spojené jsme za loňský rok vyčíslovali a vyšly zhruba na půl miliardy. Jen pro představu, objem finančních prostředků na provoz a investice celého HZS ČR je zhruba 2,2 miliardy na celý rok. Pokud z toho vezmete půl miliardy, tak to jsou dost velké peníze. Na druhou stranu je třeba říct, že se nám daří čerpat prostředky Evropské unie.
Půl miliardy není málo. Očekáváte, že za letošní rok to číslo bude vyšší?Myslím, že se dostaneme na srovnatelnou částku.
Prostě to musíme udělat
Hasiči mají v průměru za rok 120 tisíc zásahů. V loňském roce to bylo dokonce přes 140 tisíc. Jak zvládáte svou „normální činnost“ - požáry, zásahy u nehod, když vám přibyly další úkoly?
Prostě to musíme udělat. Jak jsem řekl, mimořádnou činnost můžeme dělat pouze za předpokladu, že zvládneme tu naši. Pokud se ptáte i na to, jak jsme mohli zvládnout o 20 tisíc zásahů více, tak odpověď je jednoduchá: máme úplně jinak organizované směny, než za normálního stavu.
Můžete to rozvést?
Za normálního stavu pracujeme v režimu 24 hodin služby a 48 hodin volno. Dnes většina našich stanic jede na režim 24 hodin služby a 24 hodin volno s tím, že přesčasy jdou na úkor státu, protože spadají do nouzového stavu.
Nenarážíte na problém nedostatku lidí?
To si nemyslím, protože my jsme jeden z mála sborů, který má téměř stoprocentně naplněny stavy. Tím, že jsme poslední tři roky braly každý rok až 150 lidí, tak máme téměř plno. Jsou samozřejmě specifické lokality, kde máme problémy s nedostatkem lidí dlouhodobě. Například u hranic s Německem a Rakouskem. Je to dáno tím, že zkrátka na druhé straně hranice je pro lidi práce lukrativnější. Ale jedná se o jednotky případů.
Téměř plno neznamená úplně plno. Kolik lidí vám tedy konkrétně chybí?
Chybí nám přibližně okolo 130 lidí v rámci celé republiky. Největší číslo tvoří strojníci, kterých nám chybí 29. U těch strojníků je to ale dáno tím, že řada z nich neměla možnost získat řidičák na nákladní auta. Dříve byla vojna, ve které se to dalo získat. Dneska tomu tak není. Takže my máme i svou autoškolu a bereme lidi i bez řidičského oprávnění a sami si je školíme. Samozřejmě když k nám přijde člověk, který to oprávnění má a má naježděné kilometry, tak je to vždycky lepší. A jen pro vysvětlení pojmu - strojník je člověk, který řídí například cisternu a pak ji také obsluhuje.
Během koronaviru práce hasičů vcelku vynikla. Zvedl se zájem lidí o práci u vás?
Určitě. Je zajímavé, že byla doba, kdy se hasiči dobře umisťovali na předních příčkách v žebříčku důvěry lidí v bezpečnostní složky. Od určité doby se tam hasiči nevyskytují. Ne, že bychom se propadli dolů, ale zkrátka nás tam nedávají. Asi bychom kazili průměr. (smích) Jsem hrdý na to, jak dobře veřejnost hasiče vnímá.
Jak nyní hasiči zvládají situaci, jaká je nálada? Koronavirus je tu přece jen již přes rok.
Český národ bude vždycky nějak brblat, na druhou stranu si myslím, že nálada ve sboru ve srovnání s populací jako takovou je relativně dobrá. Hasiči mají tolik práce, že nemají vůbec čas přemýšlet nad tím, jestli mají nějaké deprese, řečeno s trochou nadsázky. Samozřejmě vím, že současná situace je pro řadu lidí opravdu velmi složitá.
Nebojíte se, že až se situace kolem koronaviru uklidní, tak se u mnoha hasičů projeví syndrom vyhoření?
Syndrom vyhoření je samozřejmě věc, která se projevuje v celé společnosti, takže i u hasičů. Na druhou stranu děláme celou řadu věci, abychom tomu vyhoření předešli. Mimo jiné máme svou psychologickou službu, která o naše příslušníky pečuje.
Využívají ji?
Využívají.
Hasiči hlásí stovky nakažených, některé sbory jsou na minimálních stavech |
Kolik hasičů v současné době je mimo službu kvůli koronaviru?
K dnešní osmé hodině ranní (16. března, pozn. red.) máme mimo službu 362 lidí.
Bojovali někteří vaši kolegové s koronavirem i v nemocnicích jako pacienti?
Bojovali. Smutné bohužel je, že máme i tři úmrtí našich příslušníků, kteří zemřeli s covidem. Několik našich kolegů muselo kvůli covidu odejít ze sboru ze zdravotních důvodů.
Nyní se objevujete často po boku Jana Hamáčka na tiskových konferencích Ústředního krizového štábu. Tam pan ministr často apeluje na občany, aby dodržovali opatření, zůstali doma. Kdybyste nyní něco měl vzkázat vy lidem v České republice, co by to mělo být?
To je těžká otázka. Rád bych lidem vzkázal, že to musíme ještě všichni vydržet, byť se nám to nelíbí. Řada opatření se nelíbí ani mně. Nicméně opatření jsou nutná a je potřeba je dodržovat tak, abychom se dokázali co nejdříve vrátit zpět k normálnímu životu. Většina lidí opatření dodržují. Jsou tu sice tací, kteří to kazí, ale valná většina opatření dodržuje a za to bych jim chtěl poděkovat, protože šetří síly zdravotnictví. Osobně jim mohu ještě vzkázat: vydržme to, zase bude dobře. A v neposlední řadě chci poděkovat svým kolegům, hasičům.
