Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš při setkání s novináři 30. března v Praze | foto: ČTK

Drahoš vytkl Zemanovi chování v Číně i uzavřenost Pražského hradu

  • 1937
Jiří Drahoš začal odkrývat své politické názory, s nimiž se bude ucházet o post prezidenta. „Je pro mě nepřijatelné, aby český prezident říkal v Číně, že se tam jezdí učit, jak stabilizovat společnost,“ řekl v prvním rozhovoru po oznámení kandidatury pro časopis Reflex. Kritizuje nesmyslné vstupní kontroly a bariéry na Hradě. Měl by problém jmenovat vládu s KSČM.

Ačkoli v rozhovoru v Reflexu bývalý šéf Akademie věd, který tento týden v rodném Jablunkově oficiálně oznámil prezidentskou kandidaturu, říká, že se nechce a nebude profilovat jako Antizeman, v několika odpovědích se právě vůči současnému prezidentovi vyhraňuje.

„Vytýkám mu hlavně to, že republiku navenek nereprezentuje jako opravdu suverénní stát,“ říká doslova Drahoš a hovoří o tom, že je pro něj nepřijatelné právě to, co Zeman vykládal v Číně, jak se tam jezdí učit stabilizovat společnost. „Česká republika je v Evropě, patří do Evropy, do euroatlantického souručenství, a náš pan prezident tuto vazbu na můj vkus dost zpochybnil,“ prohlásil prezidentský kandidát, který chce spoléhat na to, že sežene potřebných padesát tisíc podpisů, ne na pomoc politických stran.

„Kandidaturu na prezidenta chápu jako logické vyústění mých vědecko-manažerských postů a pocitu odpovědnosti, jejž v této chvíli cítím za naši zemi,“ říká Drahoš v Reflexu a prozradil, že jeho manželka nikdy netoužila být kandidátkou na první dámu a že ani jedna z jeho dvou dcer nebyla jeho úmyslem příliš nadšena.

Zemana Drahoš pochválil za to, že poctivě objíždí kraje a diskutuje s občany. Tipuje, že současný prezident má takřka jistý postup z prvního kola volby, ale to druhé bude podle Drahoše velmi otevřené.

V kampani se spolehne na české firmy

Peníze na prezidentskou kampaň chce Drahoš sehnat především od českých firem. Řekl to ve čtvrtek při setkání s novináři. Doufá ale také v příspěvky od příznivců. Zřídil proto v pondělí transparentní účet. Žádné peníze na něm ještě nemá. Doufá v to, že jeho příznivci budou ochotni a přispějí na financování kampaně.

Potvrdil informace, že o podpoře mluvil s majitelem společnosti Jablotron Daliborem Dědkem, vlastníkem strojírenské skupiny Wikow Martinem Wichterlem nebo ředitelem investiční skupiny RSJ Liborem Winklerem. Mluvil i s dalšími podnikateli.

Podle zákona se každý z kandidátů musí v prvním kole kampaně vejít do 40 milionů korun, v případě postupu do druhého kola se limit zvyšuje o dalších deset milionů. Kvůli financování zákon stanovuje povinnost zřídit účet u banky sídlící v České republice.

Prezidentství chápe Drahoš jako službu občanům a funkci. „Prezident by měl podporovat národní hrdost, ale ne nacionalismus. Nevím, proč bychom se měli před někým klanět,“ podotkl. Prezident podle něj musí respektovat vymezení pravomocí a povinností prezidenta ústavou.

Drahoš řekl, že nestojí o nominaci z parlamentu, a tak musí sehnat padesát tisíc podpisů. Jako prezident by chtěl být apolitickým svorníkem společnosti, slíbil, že nebude podporovat žádnou politickou stranu.

Miloši Zemanovi vytkl uzavřenost Hradu. „Dnes vnímám Hrad jako pevnost, kterou symbolizují nesmyslné vstupní kontroly a bariéry. Existují daleko efektivnější způsoby, jak zaručit bezpečnost návštěvníků Hradu, aniž by byli podrobováni ponižujícím vstupním kontrolám,“ tvrdí Drahoš. Podle něj je na Hradě řada krásných prostor, kam se podle něj občané nemohou ze zcela nepochopitelných důvodů podívat. Zmínil Míčovnu či Královský letohrádek. „Jedna z prvních věcí, kterou bych udělal ve funkci prezidenta, by tedy bylo otevření Hradu veřejnosti,“ slibuje.

Jasně pro NATO a komunisty by nechtěl ve vládě

Otevřeně Drahoš popisuje své názory na současné politiky. „ANO je opravdu stranou jednoho muže a to říkám zcela věcně, ne kriticky,“ prohlásil. Možnou přítomnost komunistů ve vládě by viděl jako problém.

„Za nezpochybnitelné proto považuji členství v NATO. Vlastní bezpečnost musíme řešit v celoevropském kontextu, protože žádný stát svoji bezpečnost lokálně nevyřeší,“ řekl. Prezident má podle něj pověřit vítěze voleb sestavením vlády, ale rozhodně by nechtěl být prvním polistopadovým prezidentem, který otevře komunistům dveře do vlády.

„Při vědomí názorů některých představitelů této strany, například poslankyně paní Semelové, která zpochybňuje vynucené přiznání Milady Horákové a označuje zákon o protikomunistickém odboji za legalizaci terorismu, vzhledem ke komunistické adoraci Stalina, Gottwalda a dalších komunistických pohlavárů bych velmi přemýšlel, jestli vládu se spoluúčastí komunistů mohu jmenovat,“ uvedl doslova Drahoš.

Pomoci podle možností, ale musí respektovat naše zvyklosti

Migraci podle něj musíme čelit společně se všemi státy Evropské unie. „Měli bychom pomoci podle našich možností těm, kdo u nás hledají třeba dočasné útočiště před válečnými konflikty - musejí ovšem respektovat naše zákony a zvyklosti,“ říká Zemanův soupeř v boji o Hrad.

Ze současných politiků oceňuje Drahoš šéfa KDU-ČSL Pavla Bělobrádka a lídra TOP 09 Miroslava Kalouska. Bělobrádek si podle něj nechá spoustu věcí vysvětlit, což považuje Drahoš u politika za důležité. „Velmi korektní vztahy jsem míval s ministrem financí Miroslavem Kalouskem, byť byl ministrem ve vládách, které Akademii věd příliš nepřály. Na Kalouskovi jsem si vážil, že cokoli slíbil, spolehlivě dodržel,“ říká pro Reflex.

Korektně se podle Drahoše choval i expremiér Jan Fischer, který neúspěšně kandidoval v roce 2013 a potom před druhým kolem podpořil Zemana.

Drahoš také říká, že právo udělovat milost by měl prezident využívat výjimečně, výlučně z humanitárních nebo zdravotních důvodů. A o svém zdraví osmašedesátiletý bývalý šéf Akademie věd řekl, že jediný lék bere na mírně zvýšený tlak, což považuje za slušné.

Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš potvrdil svou kandidaturu na Hrad v Jablunkově:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video