„Patrioti pro Evropu mají s USA velmi totožné pohledy na věci typu migrace či zelená politika,“ komentovala europoslankyně Dostálová postoje své frakce. „Myslím si, že prezident Trump je velmi čitelný, protože už jednou ve vedení USA byl. Pro Spojené státy je osou zla Čína a Rusko. Amerika potřebuje nějakého spojence. Je třeba sázet na to, kdo má k Trumpovi blíž. A to je paní Meloniová a pan Orbán,“ myslí si Dostálová o italské premiérce a maďarském premiérovi. Právě vztah mezi Evropou a Trumpovou administrativou je horkým tématem posledních týdnů.
„Dotklo se mě, jakým způsobem nechal Trump při inauguraci mrznout evropské poslance venku. Už Henry Kissinger si stěžoval na to, že neví, jaké číslo má vytočit, když chce mluvit s Evropou,“ uvedla Nerudová na adresu nejednotnosti Evropy. Zároveň ale vyzdvihla potenciál starého kontinentu. „Musíme si uvědomit, že jsme velký trh i pro Ameriku a musíme být silný partner a silný spojenec v NATO. Spoléhali jsme se na Ameriku ve všech konfliktech jako černý pasažér,“ přiznala možné rezervy v obranném průmyslu v Evropě.
Na Ukrajinu můžeme poslat tisíc vojáků, zní od STAN. Černochová je opatrná |
Právě obrana a možné ohrožení ze strany Ruska bylo velkým tématem debaty tří europoslankyň v pořadu Otázky Václava Moravce. Trump totiž opakovaně mluví o potřebě navýšit Evropě náklady na obranu v rámci NATO ze současných smluvních dvou procent HDP až na pět procent. Nejvíce dává na obranu Polsko, přes čtyři procenta. Česká republika i Slovensko plní současný závazek a dávají přes dvě procenta.
„Dvě procenta stačit nebudou,“ myslí si Nerudová. „Rusko na frontě za tři měsíce vystřílí munici, kterou je Evropa schopná vyrobit za rok. Musíme navýšit výrobní kapacity,“ má jasno neúspěšná kandidátka na prezidentku. „Ta procenta se nemusí zdát tak vysoká. V USA do obranného rozpočtu klasifikují položky, které my jako obranné nebereme,“ upřesnila Nerudová.
„Evropa by měla dávat 500 miliard euro v následujícím rozpočtovém rámci,“ přiblížila Nerudová. „Zvýšené investice do obranného průmyslu je cesta ke zvýšení konkurenceschopnosti v inovacích,“ dodala. Klára Dostálová si je podle svých slov schopná představit dávat 2,5 až 3 procenta hrubého domácího produktu na obranu.
Česko se původně zavázalo, že bude mít těžkou brigádu k dispozici do roku 2026, závazek ale nestihne splnit. Těžkou brigádu tvoří hlavní bojové tanky společně s bojovými vozidly pěchoty. Nákup 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 od švédského výrobce BAE Systems za 59,7 miliardy korun schválila česká vláda v roce 2023. Prvních deset vozidel by mělo Česko obdržet v roce 2026, dodávky pak mají pokračovat do roku 2030.
Tanky Česko pořizuje z Německa. Část dostává darem za vojenskou pomoc Ukrajině, 14 bojových tanků Leopard 2A4 nakupuje za 3,98 miliardy korun bez DPH. Celkem by měla mít na konci roku 2026 česká armáda 42 tanků Leopard 2A4 a dvě vyprošťovací vozidla. Česká vláda také jedná o nákupu až 77 tanků Leopard 2A8 v šesti modifikacích za 52,1 miliardy korun.
„Nejdřív, co se musí udělat, je otevřít smlouvy s NATO a podívat se na závazky, které skutečně máme. My jako ČR tam máme těžkou brigádu, nemáme pořizovat žádné letectvo a tak dále,“ uvedla v neděli Dostálová. Letectví by pravděpodobně zajišťovali spojenci v rámci NATO, dodala.
Unie schválila balík sankcí proti Rusku. Česku zůstala výjimka na dovoz ropy |
Před rokem Česko potvrdilo pořízení 24 amerických letounů F-35A Lightning II. Za stíhačky, související vybavení, výcvik, munici a zajištění životního cyklu Česko zaplatí 106 miliard korun, dalších 44 miliard korun půjde zejména na infrastrukturu, palivo, přípravu personálu a odvod DPH. Celkem tak letouny vyjdou na 150 miliard korun, jedná se o nejdražší nákup pro českou armádu vůbec.
První letouny mají být hotové v roce 2029, všechny by měly do ČR dorazit do roku 2035. V české armádě nahradí 14 švédských letounů JAS-39 Gripen, které si Česko pronajímá za zhruba 1,7 miliardy korun ročně. Jejich pronájem končí v roce 2027, vláda se Švédskem jedná o prodloužení pronájmu do roku 2035.
Česko se podle Dostálové nikdy nebude bránit samostatně. „Nemůžeme přece všichni mít všechno. Přece není představa, že každý členský stát bude mít svoje letectvo, svoji těžkou brigádu,“ řekla. Arzenál k tomu, aby se Evropa ubránila, by měly podle ní mít země NATO dohromady.
Dostálová s Nerudovou se shodly na tom, že možné navýšení příjmů je možné skrze navýšení koeficientu příspěvků členských států a obrana by se vymezila jako samostatná položka.
„Nechci posílat víc do evropského rozpočtu,“ odmítala takový návrh Kateřina Konečná. „Nepotřebujeme víc peněz, potřebujeme, aby někdo kontroloval, kam ty peníze jdou,“ má jasno Konečná.
„Komunisté dlouhodobě podkopávají českou bezpečnost,“ řekla Nerudová. „Bez možnosti ubránit se tady nebude žádný ekonomický blahobyt,“ opřela se do Konečné Nerudová.
Všechny europoslankyně se vzácně shodly v debatě na tom, že vytvoření společné evropské armády není řešením a v Evropském parlamentu by takový návrh nenašel podporu.
Problematické sankce
Řeč přišla i na možnost dalšího sankčního balíčku od Evropské unie směrem k Rusku za rozpoutání války na Ukrajině. Političky se shodly na tom, že systém není ideální. „Ukazuje se, že sankce nefungují tak, jak mají. Ochota s těmi sankcemi něco dělat se blíží nule,“ vytýkala Nerudová poslednímu sankčnímu balíku, který Evropská unie schválila.
Luxus sankcím navzdory. Zboží ze Západu proudí do Ruska z jihu |
Dodala ale, že je potřeba dále zaškrcovat ruskou ekonomiku. Mělo by se ale více vymáhat dodržování schváleného systému. „Sankce zatím přinesly jediné: dražší energie pro evropské občany,“ kritizovala Konečná politiku EU.
