Tvůrci třídílného dokumentu 72 hodin zorganizovali sociální experiment, který měl otestoval, co si lidé sbalí na tři dny bez energií, vody a mobilního signálu. Cílem bylo zjistit, zda je česká společnost připravená na situace, kdy z minuty na minutu ztratí svůj každodenní komfort.
72 hodin bez proudu, vody a signálu
Experimentální projekt 72 HODIN, ze kterého vznikl třídílný dokument režiséra Jana Látala, navazuje na loňskou kampaň ministerstva vnitra. Brožura, kterou nechalo vydat, se snažila zvýšit připravenost veřejnosti na mimořádné situace, od blackoutu a výpadků základních služeb až po povodně, požáry nebo extrémní počasí.
Účastníci, kteří souhlasili s natáčením, dostali pět minut, aby si doma sbalili to nejnutnější na prvních 72 hodin bez elektřiny, vody a internetu. Jejich zásoby nakonec posoudili zástupci hasičů i odborníci na krizovou připravenost a psychologii, například bezpečnostní expert Jan Lukačevič nebo záchranář Ondřej Koudela, a dali účastníkům zpětnou vazbu.
Jak se připravit na blackout? Nezapomeňte přenosné rádio a přepravku pro mazlíčka |
Na internetu je zatím ke shlédnutí pouze první díl. Další díly pak ukážou tři vybrané účastníky, kteří si mohou ověřit svou připravenost v praxi během třídenního pobytu v boxech připravených v ateliéru na Výstavišti v Praze.
Kořalka jako univerzální platidlo
Co si v rámci experimentu lidé balili? Zlaté pravidlo říká, že hlavní je voda, jídlo a zdroj informací. Řada lidí ho však nezná a nejnutnější věci doma vůbec nemají. „Očekávali jsme hlavně materiální nepřipravenost – a ta se potvrdila. Téměř nikdo neměl doma dostatek vody, jídla ani základního vybavení,“ říká režisér Jan Látal.
Základní potřeby:
|
Účastníci si brali plyšáky jako emocionální oporu, hudební nástroje, knihy a elektroniku pro ukrácení dlouhé chvíle, sladké nápoje, alkohol, potraviny podléhající zkáze nebo kosmetiku. Jen někteří si vzpomněli na léky, čistou vodu nebo rádio.
Například konzumaci alkoholu a omamných látek odborníci v krizových situacích vůbec nedoporučují, protože smysly by měly zůstat soustředěné na přežití.
Alkohol však může mít i netušené výhody, jak potvrdil jeden z účastníků, který si sbalil pětilitrový demižon pálenky nikoli ke konzumaci, ale jako komoditu, se kterou se dá platit všude na světě.
Co si sbalit na 72 hodin?
Hlavní je voda, jídlo, léky, ale také rádio, které patří k nejdůležitějším zdrojům informací o potenciálním nebezpečí. Rozhlas totiž pracuje se záložními generátory, které zajistí vysílání i v případě výpadku proudu a ztráty mobilního signálu.
Kromě balené vody by měl mít každý doma trvanlivé potraviny, které se dají připravit bez použití tepla, tedy konzervy a zavařeniny, sušené maso, trvanlivé mléko, sušenky, čokoládu, energetické tyčinky, sušené ovoce, oříšky, cukr, med atd.
Co dělat s potravinami při výpadku proudu, aby vydržely |
Důležitá je také finanční hotovost, tedy bankovky i drobné mince pro případ, že nebudou v obchodech fungovat terminály. Dále zdroj světla, nejlépe lampičku na baterie či svíčky a zapalovač, a hygienické potřeby. Rodiče by neměli zapomínat na potřeby a zábavu pro děti. Po ruce je třeba mít i evakuační zavazadlo, tedy základní věci soustředěné na jednom místě v menším množství.
Co má obsahovat evakuační zavazadlo
|
„Otázka dnes není, jestli nějaká krize přijde, ale kdy přijde. Lidé si často neuvědomují, co všechno může znamenat delší výpadek elektřiny nebo nedostupnost základních služeb,“ upozorňuje bezpečnostní expert Jan Lukačevič.
Prvních 72 hodin katastrofy. Česká příručka se slovo „válka“ bojí vyslovit |
Experiment potvrdil, že lidé spoléhají na systém a nejsou na mimořádné situace připraveni. Záchranný systém se však podle Jana Lukačeviče musí v prvních dnech krize soustředit hlavně na zranitelné lidi, kteří se o sebe sami postarat nedokážou, a ostatní by měli fungovat jako samostatné jednotky nezávislé na okolí.
