Doležalová si téma dospělých dětí alkoholiků nevybrala náhodou. Sama má ze svého dospívání s takovým rodičem zkušenost. „Vše začalo tak nějak pro mě tou dobou nenápadně, když mi bylo asi dvanáct let a neměla jsem ponětí o tom, co je alkoholismus. Má rodina byla funkční, o to větší šok bylo, když se celá zhroutila, a to poměrně dost rychle a nečekaně. Ztratila jsem vlastně ty nejbližší lidi, kteří se před mými zraky měnili,“ popsala.
„Padla na mě starost o celou domácnost včetně mladší sestry, se kterou jsme každá úplně jiná. Nikdo mě tím vlastně neprovedl, všechno jsem se tak musela učit za pochodu. Do toho jsem se nemohla nikomu svěřit a příliš jsem si nerozuměla ani s vrstevníky,“ popisuje.
Dodnes vzpomíná, že byla ochuzena o běžné starosti ostatních pubertálních dětí, ať už se jednalo o bezstarostné randění, učení se nebo schůzky s kamarádkami.
Dva a půl litru vína za večer a modřiny, vzpomíná autorka Zápisníku alkoholičky |
Tomuto jevu se říká parentifikace a znamená suplování rodičů a přebírání zodpovědnosti. K tomu se přidává také zmíněná tabuizace tématu – rodiče dětem buď přímo zakazují o problémech kdekoli mluvit, nebo o situaci doma nechtějí mluvit samy, protože se stydí.
Že takové dětství nemusí být pouze odstrašující výjimkou, dokládají statistiky. Podle nich je Česko dlouhodobě v první pětce zemí s nejvyšší spotřebou alkoholu na světě. Charakteristická je pro nás také velmi vysoká spotřeba piva a relativně vysoká spotřeba destilátů. Na tyto problémy opakovaně upozorňuje například akce Suchej únor.
Dospělými dětmi alkoholiků se zabývala ve své práci také Adéla Ripková. Na základě rozhovorů, které s dospělými dětmi alkoholiků vedla, vyplynulo, že alkoholismus rodiče se vyvíjel v čase a s ním se rozvíjelo i jeho dětské chápání. „Některé děti začaly alkoholismus rodiče vnímat už v předškolním věku, především z hádek mezi rodiči, jiné to musely zjistit samy. V takovém případě se uvědomění si alkoholismu objevilo mezi 10 a 13 lety,“ uvádí Ripková.
„Jednou z možnou reakcí rodiny je verbalizace problémů vedoucí ke konfliktům, obvyklejší reakcí je ale mlčení. O alkoholismu se nemluví jednak před alkoholikem, zvlášť když nepije, někde ostatní členové rodiny toto téma probírají spolu, jinde o něm mlčí i v nejužším rodinném kruhu,“ popsala.
To potvrzuje i Doležalová, která uvádí, že sama zažila tabuizaci i popírání reality a překrucování faktů: „Doteď si pamatuji jak jsem vlastně až po roce, co to doma bylo nesnesitelné a měla jsem pocit, že už to nedám, musela volat babičce a mluvit v jakýchsi kódech, abych náhodou nenazvala problémy pravým jménem. No nic nového mi k tomu neřekla, než že musím vydržet,“ vzpomíná.
Není to buď, anebo
Vyrovnávání se s náročným dětstvím je pro dotyčné velice individuální: „Mám klienty, kteří si kompenzují traumatické zážitky prací, tedy mají tendenci k workoholismu, jiní mají bohužel sklony sami zneužívat návykové látky, aby tak utlumili bolesti z minulosti. Někteří před starostmi utíkají a nechtějí se vůbec bavit o tom, jaké měli dětství. Snaží se ignorovat třeba opakované problémy ve vztazích a podobně,“ nastínila Doležalová.
Zároveň vyvrací mýtus o tom, že vztah k alkoholu takových dospělých je buď, anebo: „Samozřejmě mají o něco vyšší pravděpodobnost, že když se nebudou ‚hlídat‘ a zacházet se sebou laskavě a opatrně, sami propadnou nějakým látkových či nelátkovým závislostem.“ Dodává však, že je pravda, že hodně dospělých z takto dysfunkčních rodin se alkoholu může i absolutně vyhýbat, neboť to, co prožili, je pro ně varování.
„Z výzkumů však víme, že úplná abstinence - pokud člověk není alkoholik - také není tou nejlepší cestou, jelikož stačí v podstatě menší výkyv, aby se člověk do závislosti rychleji propadl,“ varovala s tím, že nejlepší je volit zlatou střední cestu.
Pavlína Doležalovápsycholožka, krizová interventka, koučka
 Psycholožka Pavlína Doležalová |
Jak Doležalová podotýká, řada lidí si nechce nebo zatím nedokáže přiznat a plně uvědomit, že to, co se jim dělo, nebylo správné. „Že to bylo dokonce špatné a že to logicky zanechalo nějaké důsledky. Mnoho klientů, kteří mě vyhledávají, však bohudíky dospělo k tomu, že ve svém životě chtějí a potřebují změnu, že stojí za to si na trauma posvítit, i když to není vždy příjemná cesta a zbavit se nefunkčních návyků, které dospělé děti velmi brzdí na cestě ke spokojenosti a klidu,“ uvedla.
Alkoholiků během pandemie přibylo
Jako alarmující se dá označit skutečnost, že lidí, kteří hledali únik v alkoholu, během pandemie přibylo. „Pod kotlem v podobě covidu se pořád přitápí a v mnohých už to opravdu vře,“ řekl adiktolog Ondřej Sklenář. Pro mnoho lidí je alkohol cesta, jak se vyrovnat s nejistotou, ztrátou řádu nebo i zaměstnání. „Pokud pitím utíkáte od problémů, z večerní dvojky vína se může snadno stát lahev,“ varoval.
Co se týče žen, ty vypijí v průměrně šest litrů čistého lihu za rok. Alkoholické onemocnění jater je druhou nejčastější příčinou úmrtí žen ve věku 20 až 54 let, přibývá i závislých. Typickou klientkou adiktologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze je žena ve věku 41 až 60 let, většinou bez partnera nebo s partnerem alkoholikem.
Velkým rizikem je pak alkohol v těhotenství. Ženám, které v těhotenství pijí, se v Česku podle lékařů narodí každý rok asi 3 tisíce dětí s vrozenými vadami, zdravotními komplikacemi a nervovými deformacemi.
Podle lékaře Antonína Pařízka z porodnice U Apolináře studie ukazují, že alkohol přestává v těhotenství požívat kolem 85 procent žen. Polovina zbytku sníží jeho pití, další ženy ale pijí dál jako před otěhotněním.
Pokud se to děje, jejich nenarozeným dětem hrozí takzvaný fetální alkoholový syndrom. Ten se projevuje změnami tvaru obličeje, malým obvodem lebky, mentální retardací a poruchami chování. Mohou s ním souviset i vrozené vady srdce nebo jiných orgánů.
V mírnější formě může dítě trpět vývojovými poruchami řeči, problémy s učením a soustředěním. Důvodem potíží je podle lékařů to, že alkohol zpomaluje vývoj, a to hlavně mozku. Pokud ho těhotná žena pije, proniká alkohol k plodu, který do posledních dnů před narozením nemá dobře vyvinutá játra. „Na místě je proto nulová tolerance k alkoholu,“ řekl Komárek.
Znetvoření, retardace. Tři tisíce dětí se takto rodí kvůli alkoholu u matky |
