Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvNa úvod Rozstřelu dostali oba jednoduchou otázku: musela dopravní apokalypsa v Praze nastat, nebo se letos něco nezvládlo? „Současná situace v pražských ulicích je podle mě odrazem současné koalice, která má spícího primátora,“ řekl Adam Scheinherr.
„A Zdeněk Hřib se navíc už rok věnuje více parlamentu a celostátním záležitostem, a nikoliv pražské dopravě a pražským ulicím,“ dodal k tomu politik uskupení Praha sobě.
Zdeněk Hřib naopak obvinil z dopravního kolapsu své předchůdce – hlavně ANO a exprimátorku Adrianu Krnáčovou. „My potřebujeme opravovat technickou infrastrukturu, aby nám Praha doslova nespadla na hlavu tak, jako spadla za vlády ANO Trojská lávka.“
Kdo za to může?
Podle něj je nynější situace kombinací nutných oprav a dědictví minulosti: „Kdyby ti před námi opravovali a investovali do oprav, tak by se teď nemuselo opravovat tolik, jako se opravuje.“
Zdeněk Hřib dopravní problémy komentoval čísly: odvolal se na data z navigačního systému TomTom a tvrdil, že doprava zhoustla jen o deset procent.
Do Rozstřelu tentokrát posílali dotazy také čtenáři iDNES.cz, kteří situaci hodnotí odlišně. Většina z nich popisovala dlouhé kolony a stavby bez dělníku. Na to cílily i jejich dotazy: „Proč jsou ulice rozkopané a v pracovní době tam nikdo není?“
Hřib část problému vysvětloval tím, že se práce přesunuly pod zem. Jako příklad zmínil uzavírku u Národního muzea, kde se opravuje kanalizace „hornickým způsobem“. „Nahoře jste nikoho neviděli, protože práce probíhaly pod zemí.“
Na otázku, proč stavební firmy neopravují i přes noc, jako je to běžné jinde v Evropě, reagoval odkazem na hlukové limity. „Komunální politici musejí hrát podle zákonů. Ve Sněmovně budu navrhovat změny, které by hlukové limity u některých komunikací rozvolnily a mohlo se pracovat i během noci.“
Scheinherr kritizoval Hřiba v zadávání a soutěžení stavebních zakázek. Připomněl, že když měl v Praze na starosti dopravu, do veřejných zakázek prosadil soutěžení na dobu dopravního omezení.
„Soutěžili jsme tak Barrandovský most, Dvorecký most, tramvaj na Dědinu nebo Strakonickou. Výsledek? Tři směny, včetně noci,“ řekl. Podle něj se teď „na čas“ soutěží jen výjimečně a město tím přichází o možnost zkrátit omezení na minimum.
Koordinace, která se prý rozpadla
Klíčovým slovem duelu se nakonec stala koordinace silničních oprav. Scheinherr připomněl, že v době, kdy byl ve funkci, se pravidelně scházel s expertní skupinou, aby se uzavírky koordinovaly a ulice nerozkopávaly víckrát.
Dnes podle něj tento systém neexistuje. „Myslím, že se to nekoná. Dokonce ani velká podzimní schůzka se všemi městskými firmami, kde jsme dřív rozplánovali akce na další rok.“
Kritizoval i to, že se místo kapacitních úprav jen „překrývá asfalt“. Jako příklad uvedl Průmyslovou a Kbelskou – projekty na zkapacitnění obou klíčových staveb podle něj měly stavební povolení, ale tři roky leží v šuplíku.
„Za tři roky už se dávno mohlo ‚doprojektovat‘ a stavět. Místo toho se ulice opraví a za pár let se znovu rozkope,“ varoval bývalý náměstek.
Hřib tvrdí opak: podle něj se technické koordinace běžně konají a nikdo mu neukázal konkrétní letošní „průšvih“. „Ještě jsem neslyšel od nikoho, že by označil konkrétní lokalitu, kde je špatně zkoordinovaná uzavírka s jinou. Všichni říkají jen, že je toho hodně,“ namítal.
Připustil však, že zodpovědnost za uzavírky není jasná. „Odpovědnost je roztříštěná, rozplývá se v jakési kolektivní nezodpovědnosti,“ řekl. Připomněl svůj balíček opatření, který měl mimo jiné jasně přidělit odpovědnost za rozhodování o uzavírkách – zastupitelstvo ho ale odmítlo projednat.
P+R plná a severovýchod v pasti
Do duelu se promítla i zkušenost dojíždějících řidičů ze středních Čech: plná P+R parkoviště u metra, žádná šance odstavit auto na okraji města. Hřib připustil složitou situaci v severovýchodní části Prahy a pochlubil se výstavbou největšího parkovacího domů v metropoli na Černém Mostě či parkovacím domem v Nových Butovicích.
Scheinherr připomněl, že za jeho éry se investice do dopravy ztrojnásobily a že největší P+R parkoviště se stavěla právě během jeho funkčního období.
Na závěr dostali oba stejnou otázku: jaké jedno opatření by udělali okamžitě, aby se situace v pražské dopravě zlepšila aspoň v příští stavební sezoně.
Scheinherr by se vrátil k soutěžení na čas: „Pomůže, když budeme povinně soutěžit na dobu dopravního omezení. Kritérium stanovit na 20 až 40 procent podle důležitosti akce a všechny stavby se stavebním povolením skutečně realizovat.“
Hřib by na to šel jinak: „Mělo by se začít řešit nelegální parkování v historickém centru. A pak prosadit legislativní změny, které jasně přidělí odpovědnost za uzavírky a usnadní jejich koordinaci.“





















