Místo pro děti musí být čisté a prostorné na hry, odpočinek, hygienu, cvičení i stravování. Zajistit se musí i možnost pobytu venku.
Vybavení musí odpovídat věku i počtu dětí, má být podnětné pro jejich rozvoj. Prostředí musí být bezpečné. Je tak podle vyhlášky potřeba zakrýt ostré hrany či teplé radiátory, zajistit elektrické zásuvky i schodiště a odstranit toxické rostliny.
„Když tam budou kamna, musí tam být ohrádka, aby se dítě nemohlo popálit,“ zaznělo v pondělí ve Sněmovně při kulatém stolu Dopady novely zákona o dětských skupinách v praxi, který uspořádala poslankyně opozičního hnutí ANO Jana Pastuchová.
Zatím jen sedm zájemců o provozování sousedské dětské skupiny
Jenže zájem o jejich provozování je zatím trochu za očekáváním. „Za 14 dnů evidujeme sedm žádostí o sousedskou dětskou skupinu,“ řekla v pondělí ve Sněmovně Markéta Fejfarová z Úřadu práce ČR.
K 15. květnu bylo v Česku 1956 dětských skupin. Sousedské dětské skupiny pro děti od půl roku až do začátku povinné školní docházky mohou vznikat od začátku května.
Ve Sněmovně se o novelu dlouho vedl poměrně boj. „Já z toho nadšená nebyla, ale je to další alternativa, aby děti byly, tam kde rodiče chtějí,“ řekla poslankyně opozičního hnutí ANO Jana Pastuchová, která v pondělí v parlamentu uspořádala kulatý stůl nazvaný
„Máte už nějaké žádosti o zřízení sousedských dětských skupin a kolik zájemců tam je?“ ptala se Pastuchová zástupců ministerstva práce a sociálních věcí a úřadu práce.
Obdobný typ služeb je i v Německu i Rakousku
„Je to model, který bude doplňovat mateřské školy a dětské skupiny,“ řekl dříve ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Obdobné typy služeb fungují v zahraničí, například v Německu či v Rakousku. A zástupci MPSV ve Sněmovně opakovali, že jde spíše o doplněk, ne o základ systému.
Senátoři kývli na povinnost obcí zajistit tříletým místo v dětské skupině |
Právě poslankyně ANO Pastuchová, která se na zájem o sousedské dětské skupiny ptala, byla k jejich vzniku při projednávání zákona velmi skeptická.
„Když jsme potřebovali pohlídat děti, tak jsme si je pohlídali, ale nepotřebovali jsme na to veřejné finance,“ řekla loni v červnu ve Sněmovně. „Já nevím, kde to má být, jestli v bytě nebo na zahrádce, jestli tam budou postýlky v obýváku, čtyři nočníky na toaletě v paneláku?“ ptala se tehdy Pastuchová, jak si to vláda představuje.
Sousedské dětské skupiny, tedy státem finančně podporované sousedské hlídání, jsou pro nejvýš čtyři děti. Při hlídání tohoto počtu dětí provozovatel skupiny dostane od státu více než 22 tisíc korun.
Tam budou čtyři nočníčky? ptala se poslankyně na sousedské dětské skupiny |
Jedno z dětí ve skupině ale klidně může být vlastní nebo i vnouče. Na jeho hlídání ale stát dávat peníze nebude. „Je zvláštní, aby stát přispíval na hlídání vlastních vnoučat,“ řekla k tomu ve Sněmovně na kulatém stolu Petra Kačírková, ředitelka odboru rodinné politiky, ochrany dětí a sociálního začleňování z ministerstva práce a sociálních věcí.
Další část odměny provozovatele sousedské dětské skupiny může být platba od rodičů, která nesmí za dítě překročit 319 korun za den, tedy 6380 korun za dvacet pracovních dní.
O případný nesoulad mezi sousedy kvůli sousedské dětské skupině se stát nestará
Pastuchovou při semináři také zajímalo, jak to bude, když někdo bydlí ve městě v několikapatrovém domě, kde byty jsou ve vlastnictví členů SVJ, a soused z vyššího patra se rozhodne provozovat sousedskou dětskou skupinu, což může znamenat třeba také větší hluk a méně klidu pro ostatní sousedy.
Zástupkyně ministerstva řekly, že o to se stát starat nemůže, ale musí si to vyřídit členové SVJ úpravou stanov.
Stravu dítěte s sousedské dětské skupině má zajistit rodič, provozovatel sousedské dětské skupiny se má starat jen o pitný režim. Podmínkou provozování sousedské dětské skupiny je bezúhonnost všech členů domácnosti poskytovatele služby a souhlas všech zletilých členů domácnosti s poskytováním této služby.
