Změna zákona je reakcí na epidemii covid-19, kvůli které byly školy uzavřené od poloviny března a některé až do června. Povinná výuka na dálku se týká krizového stavu podle krizového zákona, uzavření škol z nařízení ministerstva zdravotnictví nebo krajské hygienické stanice.
„Děti, žáci a studenti jsou povinni vzdělávat se distančním způsobem s výjimkou dětí v mateřské škole, pro které není předškolní vzdělávání povinné,“ píše se v materiálu pro jednání vlády. Na dálku se nemusí vzdělávat také v jazykových a základních uměleckých školách.
Vzhledem k vládním prázdninám se novela zatím neprojednávala, poslanci ho také ještě neviděli. Místopředseda ODS Martin Baxa za to už dříve vládu kritizoval, protože je podle něj neúnosné, aby měsíc před začátkem školního roku ředitelé škol, učitelé, rodiče ani zřizovatelé škol nevěděli, za jakých konkrétních podmínek se v září školy otevřou.
Souhlasíte s povinnou výukou na dálku?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:0019. srpna 2020. Anketa je uzavřena.
„S ohledem na objevující se nová ohniska nemoci by měl ministr představit jasné varianty, jaké budou postupy v různých scénářích vývoje pandemie,“ prohlásil místopředseda ODS Martin Baxa.
Problematické je také samotné vybavení, které je pro distanční výuku nutné. Počítače nejsou samozřejmostí v každé rodině, především sociálně slabší rodiny s tím mohou mít problém. Podle učitele ze Základní a mateřské školy Tyršova v Jinonicích Ondřeje Balíka navíc podobu distanční výuky vymýšleli a nastavovali učitelé zdola a ministerstvo školství se od začátku vezlo s nimi.
„Není možné, aby si učitelé kupovali webkamery, mikrofony nebo grafické tablety. Současně vidím jako problém, že si učitelé v rámci zajištění distanční výuky platili vlastní datový tarif v mobilních telefonech,“ dodává k technické vybavenosti samotných škol a učitelů Ondřej Balík.
Počítače za miliardy
Na nedostatečnou vybavenost škol upozorňuje léta i Česká školní inspekce. Popsaná je například ve výroční zprávě už z roku 2017. Problém má vyřešit doprovodné usnesení ke státnímu rozpočtu, kde poslanec KSČM Jiří Dolejš vyzývá vládu k zajištění peněz pro regionální školství tak, aby učitelé mohli učit distančně už od září letošního roku. Přesnější plán ale není a připravuje se.
Vyjít by to celkově mohlo až na dvě miliardy korun. Pořídit by se mělo na 190 tisíc počítačů, což by podle kritiků šlo zařídit i mnohem levněji, protože tolik strojů ani podle propočtů Roberta Novotného, který je zakládajícím partnerem projektu Počítače dětem, nebude potřeba. Podle něj stačí zhruba 50 tisíc kusů.
„Techniku je potřeba nakupovat postupně. Zároveň je třeba myslet na to, že ji ve školách musí někdo obsluhovat a starat se o ni. Vyčleněný zaměstnanec by současně mohl zaškolovat rodiny, kterým stát počítač poskytne,“ říká Robert Novotný z projektu Počítače dětem.
Podle dalších úprav v návrhu by ministerstvo školství mohlo určit i jiný způsob přijímacích zkoušek nebo ukončování vzdělání.
„Způsob poskytování vzdělávání a hodnocení výsledků vzdělávání distančním způsobem přizpůsobí škola podmínkám dítěte, žáka nebo studenta pro toto vzdělávání,“ píše se v dokumentu k novele školského zákona.
V době, kdy byly kvůli nemoci covid-19 uzavřené školy, se výuky na dálku neúčastnilo podle odhadů odborníků asi 10 tisíc. Ministr školství Robert Plaga v červenci deklaroval, že školy se v září otevřou v běžném režimu, jen s přísnějšími hygienickými opatřeními. Nošení roušek ve školách bude záležet na rozhodnutí hygieniků v konkrétním kraji.
