Dva tábory, které mezi sebou bojují jako Sever proti Jihu. Jedni jsou jednoznačně pro domácí porody, druzí to považují za zbytečné riziko. Například podle přednosty Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Nemocnice Na Bulovce Michala Zikána jsou během domácích porodů nejvíce ohrožené právě novorozené děti.
Domácí porod je zbytečné riziko pro dítě, říká porodník Antonín Pařízek |
„Matky jsou devět měsíců těhotné, takže se jejich tělo adaptuje a je na řadu komplikací připravené. Ne že by je vždycky zvládlo. Hlavní komplikací u maminky je poporodní krvácení, ale přece jen to žena vydrží, než přijede sanitka a doveze ji do nemocnice. Jsou ale samozřejmě komplikace, které je potřeba řešit v řádu minut. U dítěte je to daleko závažnější a my víme, že každý porod, ať už ve zdravotnickém zařízení, doma nebo v porodním domě, s sebou nese nějaká rizika,“ vyjmenovává Zikán.
Co se týká případu víkendového porodu doma, je potřeba zdůraznit, že policie případ šetří a zatím se neví, jestli šlo o plánovaný domácí porod, nebo rodiče jen nestihli dojet do nemocnice. Neštěstí se totiž často stávají právě u překotných, neplánovaných domácích porodů.
S dodržením pravidel jsou porody doma statisticky bezpečné
Podle výkonné ředitelky Unie porodních asistentek (UNIPA) Kateřiny Hájkové Klíčové lze obecně říct, že pokud jsou u domácích porodů dodržena tři základní pravidla, vychází domácí porody z hlediska zahraničních statistik stejně bezpečně jako porody v porodnicích.
„První nejdůležitějším pravidlem je, že jde o zdravou ženu, těhotenství probíhá fyziologicky a v průběhu celé gravidity ženy se vyhodnocují rizika. V případě, že se objeví sebemenší riziko, ženě se domácí porod nedoporučuje.
Druhým pravidlem je asistence školené porodní asistentky nebo jiného zdravotníka. Třeba v Nizozemsku jsou to lékaři, kteří asistují i u domácích porodů.
A třetí pravidlo je, že stát má koncepci návazné péče. Porodní asistentky, které jsou u domácích porodů, mají mít dohodu s okolními porodnicemi, jsou součástí týmu, mají doporučené postupy se záchrannou službou. Například v Anglii jsou týmy porodních asistentek, které jsou u domácích porodů, součástí porodnic stejně jako zaměstnanci,“ říká Kateřina Hájková Klíčová.
Lidé mají problém skousnout právo volby, říká porodní asistentka |
„Mediální zájem je pro rodinu vždy ohromně náročný a pokud ženu, která vůbec neplánovala domácí porod, jen to prostě nestihla do porodnice, vyšetřuje policie, situaci to výrazně zhoršuje. Chtěla bych apelovat na to, aby se v médiích neobjevovalo, že ženy hazardují s osudem svého dítěte a že za to mohou porodní asistentky. Skutečně nevíme, v jaké situaci ta rodina byla,“ podotýká ke konkrétnímu případu Hájková Klíčová.
Měla by matka mít možnost porodit doma?
Existují předvídatelné komplikace, které mohou lékaři odhadnout už během těhotenství a pravidelných kontrol, a nepředvídatelné, které se vyskytnou až během samotného porodu. Ty jsou pro matku i dítě největší hrozbou. Podle profesora Zikána se v takových chvílích mohou i jednoduše řešitelné problémy v nemocničním prostředí doma ukázat jako fatální.
„U matky to může být poporodní krvácení, u dítěte akutní hypoxie, tedy nedostatek kyslíku už v porodních cestách. Tu může způsobit například nadměrná děložní činnost, uzel na pupečníku nebo další komplikace. To v nemocnici můžeme zjistit už na monitoru. To jde i u domácího porodu, ale otázkou je, jak se dá zasáhnout. Ani nemocnice nejsou stoprocentní. Každé desáté miminko narozené v nemocnici potřebuje nějakou intervenci a každé sté miminko potřebuje resuscitovat,“ vyjmenovává Michal Zikán.
Porodní asistentky vystudují a pak se dál vzdělávat nemusí
Pro záchranáře, kteří k překotnému nebo komplikovanému domácímu porodu přijedou, je situace složitá. Musí se potýkat nejen s časem, ale i komunikační a sociální bariérou, která může u plánovaného domácího porodu nastat, protože je tam primárně nikdo nechtěl. Členové posádky také musí ke stanovení diagnózy veškeré informace dodatečně zjišťovat a práce s novorozencem je velmi specifická.
Podle Zikána je jedním ze zásadních problémů také fakt, že porodní asistent tři roky studuje, dostane titul bakalář, ale dál nemá povinnost se vzdělávat. „Když vystuduje, deset let u porodu nebude, žádné dítě na svět nepřivede, na žádnou matku nesáhne, a pak se zase může do oboru vrátit. To je například věc, kterou je potřeba změnit,“ apeluje Zikán.
Existoval program celoživotního vzdělávání porodních asistentek, který ale ministerstvo zdravotnictví zrušilo. V současné době je kontrolní povinnost čistě na zaměstnavateli. Například UNIPA ale má svůj registr porodních asistentek fungující na systému akreditací a členky absolvují několik kurzů ročně.