Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Dospělí Češi si na slabší dovolí. Dvě třetiny dětí zažijí špatné zacházení

  • 237
V Česku chybí systém pomoci dětem, které zažívají domácí násilí. S nějakou formou špatného zacházení v rodině se podle průzkumů alespoň někdy setkají zhruba dvě třetiny českých dětí, minimálně šest procent opakovaně. Situaci ale většinou nikdo neřeší. Zlepšit by to mohla síť krajských center pro pomoc dětským obětem neziskové organizace Locika.

Zástupci Lociky to v úterý řekli na konferenci, jež se u příležitosti Světového dne prevence týrání a zneužívání dětí konala v budově ministerstva vnitra.

„Potřeba specializované pomoci pro děti, které jsou zasaženy domácím násilím v rodině, je v Česku veliká. Současná krizová centra pro ně nemají dostatek odborníků a nemají metodiku, jak s nimi pracovat,“ řekla ředitelka Centra Locika Petra Wünschová. 

Školy, zdravotníci, psychologové a sociální pracovníci podle ní na pomoci týraným dětem moc nespolupracují. Problém je i to, že je v Česku velká tolerance k násilí, takže lidé ho často nevnímají tak negativně.

Ze zjištění centra přitom vyplývá, že každé čtvrté dítě se rodí do násilnického vztahu, uvedla Wünschová. V analýze nadace Sirius, jehož se zúčastnilo kolem šesti tisíc respondentů, přiznalo opakované domácí násilí zhruba šest procent rodin s dětmi ve věku do 12 let. 

Setkali jste v dětském věku se špatným zacházení v rodině?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 26. listopadu 2019. Anketa je uzavřena.

Ne 586
Ano 362

Odborníci ale upozornili, že množství takových domácností je pravděpodobně ve skutečnosti vyšší, protože některé rodiny psychické či fyzické týrání tají. Nemusí se přitom jednat jen o bití dítěte, ale také o opakované násilí mezi členy domácnosti, jehož je dítě svědkem, řekl autor průzkumu Daniel Prokop.

Terapeutka: Děti cítí vinu za násilí rodičů. Týrání považují za normální

To, že je v Česku domácí násilí problém, potvrdil průzkum odborníků z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kterého se v letech 2012 až 2013 zúčastnilo asi 1 760 studentů vysokých škol. Zhruba pětina z nich uvedla, že v dětství zažila emocionální či psychické týrání, 17 procent pohlavkování, strkání či další fyzické útoky, osm procent trpělo někdy pocity zanedbání a hladu a přes šest procent pohlavním zneužíváním. Žádnou nežádoucí zkušenost v dětství ve své rodině nemělo 38 procent respondentů.

Z analýz podle odborníků vyplývá, že rizikovými faktory pro vznik domácího násilí jsou zejména alkohol, zkušenost rodičů s násilím v jejich dětství, duševní choroba nebo neshody ve výchově a problémy dětí ve škole. Psychické či fyzické násilí se vyskytuje zhruba v desetině rodin s těmito potížemi.