Kromě krypty nechá opravit i další části kostela a některé historicky cenné předměty. Na rekonstrukci interiéru získala přibližně pětadvacetimilionový grant z Norských fondů, částečně jí přispěl i Olomoucký kraj.
"Začínáme s rakví Františka Ditrichštejna, která je nejstarší ze všech zde uložených," řekl při vyzdvihování rakve koordinátor projektu Jindřich Suchánek.
Kardinál František Ditrichštejn zemřel v roce 1636 a stal se prvním mužem pochovaným v kryptě, dnes tam ale už jeho ostatky nejsou. Následovali pak biskupové Karel II. z Lichtenštejna a Vilém Jan Vojtěch z Kolovratu.
"Všichni mají zdobené barokní sarkofágy, které jsou dnes už hodně poničené," popsal Štěpán Sittek, který má nad rekonstrukcí památkový dozor. "Dobře je dochovaná plastická výzdoba, cínové pláty jsou ale rozpadlé. Po očištění koroze se ukáže, kolik materiálu vlastně chybí."
Sarkofágy váží kolem 300 kil
Barokní kovové rakve váží kolem tří set kilogramů. Ta Ditrichštejnova, kterou včera vyzdvihl ze spodní krypty tým restaurátora Ivana Housky, je z nich největší.
"Museli jsme z rakve odříznout víko a stěhovat ji ve dvou kusech," popsal Houska. Sarkofág je ve velmi špatném stavu, zcela mu například chybí dno a v boku má otvor vzniklý korozí. Také rakev Karla Lichtenštejnského bude potřebovat velkou opravu.
"Je z tenkého cínu, s dobře propracovanými detaily. Po řemeslné stránce je ze všech nejlíp provedená, jenže právě kvůli tenkému materiálu se promáčkla," popsal restaurátor.
Nejmladší barokní sarkofág, v němž jsou ostatky biskupa Kolovrata, je naopak ze silných plátů s masivní výzdobou. "Odhaduji, že ten bude nejtěžší," poznamenal Houska.
Do Olomouce jedou archeologové
Ty dva z kovových sarkofágů, které ukrývají ostatky biskupů, mají uvnitř ještě dřevěné schránky. Běžní účastníci pohřbu jiné než dřevěné rakve možná ani neviděli. "Je pravděpodobné, že při pohřbu biskupů v kostele byla jejich těla v dřevěných rakvích, teprve uvnitř krypty se ukládala do připravených cínových sarkofágů," vysvětluje Sittek.
Do Olomouce přijedou archeologové z Archeologického ústavu při Akademii věd. "Budou u otvírání rakví s ostatky, prohlédnou je a zdokumentují. Teprve pak si restaurátor smí rakve odnést," řekl Suchánek.
Archeologové také navrhnou způsob, jak ostatky zakonzervovat. "Je také možné, že v rakvích budou i nějaké další předměty, třeba prsten či berla," dodal Suchánek.
Restaurátor Ivan Houska nepracuje v Olomouci poprvé. Podílel se třeba na obnově kovových prvků na sloupu Nejsvětější Trojice nebo Schrattenbachovy monstrance. "Dělal jsem věci pro Arcidiecézní muzeum, kromě monstrance a drobnějších předmětů i kočár," říká. Obnovovat cínové rakve bude ale poprvé.
Na mauzoleum i další opravy uvnitř dómu získala farnost 994 600 eur z Norských fondů, na nákladech se podílí i Olomoucký kraj. Kromě mauzolea se budou opravovat fresky v kaplích, mobiliář i drobnější předměty.
