Tak pane předsedo, jak se vám zatím focení líbí?
Jo, je to hustý.
Máte z toho nějaký ostrý zážitek, o který byste se chtěl podělit?
Zážitek z čeho?
Tady z toho focení, celkově.Byli tady na vás hodní?
Jo, byli hodní.
Co vy a gay komunita, povězte.
Nemám žádný problém. Jako, je pravda, že já jsem to nikdy neřešil, já jsem to nikdy neměl jako problém.
A co kdyby váš syn...?
Tolerance nemůže být hraná. Tolerance buď je, nebo není. To je jako když se začal Vladimír Mlynář starat o romskou komunitu. Tak to vypadalo trapně a oni ho nebrali vážně, protože mu nevěřili. To znamená, pro mě je tolerance něco přirozeného. To neznamená, že bych hlasoval pro ten zákon, já bych pro něj nehlasoval. A ty důvody jsou ... ty jsou spíše mentální.
A co konkrétně máte na mysli?
Taková ta diskuse je spíše o tom, jestli mají mít homosexuální páry děti. Pro mě je to prostě... Já mám spoustu kamarádů gayů, nikdy jsem to neřešil a dokonce, třeba s Honzou Novákem jsem schopen říkat ty nejbrutálnější vtipy jako a on prostě ví, že to tak.... Ale někde se láme ta moje podpora nebo tohleto a ta se láme u těch dětí. A je to prostě jenom mentální věc, není to nic jinýho než nějaká psychologická bariéra.
A co konkrétního teda?
Já to neumím vysvětlit. Já jsem se o tom spoustukrát bavil, je to spíš diskuse o tom, že prostě když člověk trochu sleduje ty dějiny... No mě tohleto tak jako neruší, ale spíš je to, spíš je to prostě... Přestože já nejsem křtěnej a nejsem katolík a tak dál, tak někde je hluboce uložená tahleta... jakože rodina je tatínek, maminka a děti a že ta křesťanská rodina prostě není, a proto to vzniklo, přece, křesťanství vlastně šlo proti mnohoženství a šlo proti těm, řekl bych téměř pohanským zvykům. A někde to tam uložený je a já se s tím nedokážu přesně srovnat.
A nemyslíte, že křesťanství třeba něco potlačuje?
Já jsem schopen se o tom bavit... Neumím to teda ani přesně vysvětlit, ale někde se to tam láme. Ale prostě, když si člověk řekne, když by tohle bylo normou jako absolutně normální, tak to lidstvo vyhyne.
Tak ono to může být normál, ale nemusí to být globální, že. To jsou jako dva pojmy, který se....
Rozumíš, já jsem... Třeba Gusta, můj kamarád Gusta Slamečka s Honzou spolu žijou. A protože jsem ještě v době, kdy jsem neměl kam chodit s Luckou, tak jsme si půjčovali jejich byt a kolikrát to přišlo i divný... Jako v tomhletom já nemám absolutně žádný problém. Tak spolu žijou, tak je to jejich právo, prostě tak proč ne. Ale jakmile se to začne někde blížit těm dětem, tak mám normální bariéru. Jako je to můj osobní problém, já to nevnímám jako problém, že bych kvůli tomu šel...
Ale vy jste zmínil ten model rodiny, takže si myslíte, že tohle je jako jedinej možnej fungující model, kterej může bejt?
Tam někde je hluboce uložená ta.. přestože nejsem ani křtěnej, tak to křesťanství někde uložený je, protože rozumíš, buď se do toho narodíš, ta rodina tě pošle do kostela a ty jsi křtěnej. Anebo to prostě máš v sobě, geneticky těch tisíc, dva tisíce let už to máš v sobě a najednou se tam něco někde láme a ty si říkáš, tak je to normální anebo není, aby prostě měli děti anebo ne. A teď přitom vím a znám spoustu párů, které vlastně děti vychovávají, spíš holky teda.
A není to třeba vlastně o subjektivní definici slova normální?
Já to neumím vysvětlit, u mě je to normální bariéra a už ji nemíním sám překonávat. Jako nechci ji překonávat, protože já sám se sebou už jsem srovnanej. A přitom to není... Znám spoustu lidí, kteří jako za to bojujou a přitom to tak podle mě necítí. Je to jenom póza.
No a pokud by se teda teďko hlasovalo za ten zákon, tak zvedl byste ruku pro, anebo ne? Umožnit adopci dětí homosexuálními páry?
S tím bych měl strašnej problém. Asi ne.
Takže ne.
Lucie jo.
A z jakýho důvodu teda?
Lucie, přestože je katolička a přestože má problém s takovými věcmi, jako jsou potraty a podobně, tak by pro to ruku zvedla. Protože ona byla jedna z těch pár lidí od nás, kteří pro to zvedli ruku pro ten zákon o registrovaném partnerství.
A proč byste ruku nezvedl, konkrétní důvod zkuste jmenovat. Jestli to je jenom jako ten subjektivní dojem z toho.
Prostě, víš co, já se nesnažím stylizovat, já se jako nemám, na rozdíl od těch jinejch politiků... Dneska jsme se o tom bavili s řidičem, já prostě si sednu do auta a chovám se stejně jako doma a pak z toho auta vystoupím a chovám se v tý politice stejně jako doma. Neztratil jsem nikdy vnitřní integritu. Já celkem rozumím tomu, když někdo - a to je podobný jo - když skrývá, že jsi gay, tak vlastně to je strašná schýza. To se prostě celej život se skrejváš sám před sebou. To znamená, teď je ta doba jakoby volnější.
Ano. Doufejme. Ano, určitě.
To, co udělal ten Dušek, to přece nebyla náhoda. To je takovej ten, takovej ten neonacismus, skrytej a ta intolerance prostě v tý společnosti je strašně hluboce, ta xenofobie, Češi jsou v podstatě netolerantní ve své podstatě. Hrajou si na tolerantní. Mladí lidé...
Ano, určitě, ty starší generace.
A Dušek to rozehrál moc ošklivě, to bylo, to šlo strašně, protože, co je to obyčejnej Čech, pro kterýho dělá Paroubek politiku? No to je přece vepřo, knedlo, zelo a v podstatě je třeba všechny zavřít, nakopat do prdele.
Předseda ODS Mirek Topolánek při focení snímků k rozhovoru v časopise Lui.
Zatím. Já mám na vás jednu otázku, dejme tomu, že byste byl na jeden den diktátorem Český republiky a měl byste neomezený pravomoci, úplně všechno, cokoliv. A komunita by si vás zvolila jako svýho zástupce, co byste udělal pro komunitu, jedna věc, řekněte.
Už to slovo komunita. Já jsem vždycky byl vždycky ochoten bojovat za individuální práva. Mě prostě skupinový práva děsej. To znamená, mně už slovo udělat něco pro komunitu, mě to děsí, protože já jsem vlastně demokrat-liberál a pro mě jsou individuální práva, a to je právo na život, právo na soukromí, právo na ochranu legálně nabytého majetku daleko více, než jakákoliv skupinová práva. To je jedno, jestli se týkají handicapovaných, jestli se týkají Romů, nebo se týkají třeba gayů, mě to prostě ... Já bych bojoval za individuální právo kohokoliv z vás. To je pak daleko cennější než skupinové právo, jestli mi rozumíš.
Jo, rozumím.
Protože, když má každý z nás individuální právo, tak nepotřebuje skupinové. Tady jsou potlačovaná individuální práva ve prospěch těch skupinových a to je cesta prostě do...
No ale my bychom chtěli mít také to individuální právo vychovávat děti, protože to vnímáme jako rovnoprávnost, že jo.
Tomu já rozumím.
Tohlencto si představuju já jako individuální právo svoje, protože když to má někdo jinej...
Nechej mi právo na můj názor. Musel jsem o tom několikrát přemýšlet. Byl jsem pořád dotazován a nějakým způsobem s tím konfrontován, tak prostě jestli to budu umět, nebo nebudu umět v sobě překonat, já nevím.
To ne, ale jako říkal jste, že bojujete za individuální práva, ale já jako svoje individuální právo si představuju možnost mít vychovávat děti stejně jako ten heterosexuální pár a vnímám to jako prostě určitej rozkol mezi tou rovnoprávností.
Kdybych byl fakt ten diktátor, jak říkáš, já bych samozřejmě individuální práva jako diktátor potlačil, že jo.
Aha, takže to by bylo to jediné.
Jako správnej autokrat bych se o moc nedělil jako. Ne, mně... to je jako, já mám spoustu kamarádů cikánů. Já s nima spolupracuju už asi dvacet let. Mám kamarády podnikatele, jsou to různý lidi. Oni znají dobře moje názory, já jím říkám: to máte představu, že já budu bojovat za práva Romů? Že budu bojovat i za tebe Míro Holube, aby jsi prostě, aby jsi mohl podnikat, aby tě nikdo nediskvalifikoval, aby jsi dostal stejné podmínky v tendru, aby jsi mohl prostě dobře zaplatit svý lidi a tak dále. To jsem mohl nakonec sedět v kraji, ale představa, že budu prostě bojovat za někoho, kdo si to nezaslouží. On to řekl třeba ..... to říká, proč pomáhat někomu, kdo to nechce. A to je prostě to individuální právo daleko důležitější. Já jsem prostě velkej individualista prostě.
Ale stejně jako bojujete za práva těch cikánů, jak říkáte...
... za právo každýho cikána, aby dostal šanci.
No jasně, ale proč jako, proč třeba jako...
No protože se tam schovávají v těch skupinových právech se schovávají samozřejmě. Jako prostě ne všichni chtějí jako pracovat, ne všichni se chtějí mít dobře, ne všichni chtějí vychovávat děti.
Přesně tak, ale pak už to může bejt bráno jako to individuální právo a to jste říkal, že za to bojovat budete.
To já podporuju a tady mám blok, jako možná jedinej, ale tak jako odpusťte mi to.
Ne, já se snažím, ale jako.
Nesnažte se mě teď přesvědčovat.
Já nechci přesvědčovat, já chci akorát spíš vědět ten důvod.
Já ho neznám.
Jestli je to to křesťanství, protože já vnímám křesťanství jako nástroj moci. To je něco jako... je to potlačování určitý přirozenosti člověka.
Já myslím, že církev je nástroj moci, křesťanství je filozofický názor.
Filozofickej, já ho teda vnímám jako obrovskou církev jako.
Tak to ne, to počkej. Církev je prostě organizace, která se chopila této filozofie a pomocí ní...
Tak já tady mám jako rovnítko mezi církví a náboženstvím teda...
Já ne, já ne.
Aha tak je akorát subjektivní - no každopádně dejme tomu, že...
Křesťanství je pro mě názor.
Názor, který je vnucovanej a podsouvanej lidem, není to tak?
Ne, to ne, že je vnucovanej...
Vy nesmíte tohle udělat jinak se stane tohle jinak vás Bůh potrestá, není to....
V prvotním křesťanství přece žádná církev nebyla. Prvotní křesťanství bylo bez církve. Církev se chopila díky různým prostě liturgickým, díky oblbování mas, díky brainwashingu totálnímu se zmocnili lidí a jejich mozků. A to křesťanství využili pro své... jako mocenský nástroj, ale samotné křesťanství škodlivé přece není to jako...
Není, já nevím, já myslím, že je, že křesťanství říká, že pokud uděláte tohle, budete potrestáni, tak už to z mého pohledu teda škodlivý je, protože to.
Vyrůstají nad rámec.
Ale to je už je bible ne.
No bible ....
To je v podstatě jako když bible říká, že já teda udělám něco, co mně je přirozený jako například součást mé sexuality, a budu potrestán Bohem nebo když teda bible říká, že Bůh nesnáší homosexuály a zároveň miluje každého člověka.
Já vím, že to musíš řešit sám u sebe, ale já ten problém jako neřeším.
Předseda ODS Mirek Topolánek při focení snímků k rozhovoru v časopise Lui.
Já vím, protože vy ho nemáte, že jo, ale já mám problém v tom, že já nemám to právo, který má jakejkoli heterosexuální člověk.
Já ho nevidím ani ve vztahu ke společnosti.
Ve vztahu ke společnosti ano, protože heterosexuální společnost má víc práv než mám já, ale jsou to práva, které by měly mi být připsány, jsem stejná rovnoprávná bytost jako oni.
Já té touze rozumím, vychovávat děti a tak dál. Někde, ti říkám, je tam někde blok, teď já si nepřipadám, že jsem netolerantní, je tam někde blok, kterej já zatím nepřekročím.
Není to váš jako osobní problém?
M.T.:To je můj osobní problém.
Ale proč my na úkor vašeho osobního problému, jsme měli mít problém, že...
Tak to je prostě.
Tak to je...
S tím se budete muset vyrovnat.
No nic jiného mi nezbyde, já jsem akorát chtěl vědět...
Já znám spoustu mladých lidí a nejen mé děti. Já mám vlastně skoro tři dospělé děti a bych řekl, že moje dcery jsou ještě přísnější jak já a můj syn, je mu 17 let, tomu je to úplně jedno.
A kdyby byl váš syn homosexuál?
Tak bych se s tím prostě vyrovnal.
A co kdyby chtěl mít děti a tlačil by na vás, ať teda prosadíte tady ten zákon ve sněmovně?
Jste strašně dotěrnej...
Pardon, já nechci být dotěrnej.
...přemýšlím maximálně minutu denně .
Já jsem se chtěl ještě zeptat, vy jste chodil na vojenskou školu je to tak?
To je složitější, já jsem v 14 letech jsem chtěl být pilotem a opravdu jsem se zbláznil, jako někdo chtěl být popelářem, tak já jsem chtěl být pilotem. A já jsem pro to udělal vše, proto jsem v osmé třídě absolvoval nějaká vyšetření ve vojenské nemocnici v Olomouci a tam zjistili, že porostu. Měl jsem prostě 1,84 a 57 kilo, byl jsem jak z Dachau. Takže mě vyřadili, že to není možné. A když potom, to bylo v 71. roce, těžká normalizace, fotr problémy, tak mě nechtěli vzít na střední školu, a tam mě vzali, už mě měli v nějaké evidenci, tak mně to nabídli, já jsem tam nechtěl, a nakonec mě vyhodili z politických důvodů a nechali mě zmaturovat, i ty po mě, ty třeťáky už nenechali zmaturovat, ty prostě museli jít pryč. Takže já jsem to vystudoval, ale bylo to pro mě strašný, strašný, protože já jsem natolik silný individualista, že pro mě to bylo děsivý. Já jsem potom začal ze sportu hrát volejbal, já jsem to přežil, ale ty čtyři roky, přežil jsem to, prostě děsivý...
A co SSM?
To jsme byli na tý škole úplně všichni. Prostě to byla věc, když v tom jako seš, jako moje děti už nebyly v Pionýru, přestože to bylo jakoby špatně, protože já jsem měl svoje zásady. Ale ony tam chtěly bejt, byly tam všechny děti. Pipi, teď už je jí třicet, Pipi přišla a řekla: úTatínku, já bych chtěla taky do toho Pionýru, oni tam chodí děti a tomu přece nerozumím. A my jsme říkali: úVíš co, ale to není úplně dobrej nápad. Ona řekla: úAle já se tam půjdu podívat.ú Byla tam asi dvakrát a už tam nikdy nešla. Ono je to složitý u těch dětí. Potom už jak seš dospělej, tak se musíš rozhodnout, jestli bude s tím režimem kolaborovat nebo ne. Drtivá většina lidí v té šedé zóně, já jsem nebyl žádný disident, prostě nekolaborovala. Ale fakticky sis našel náhradní řešení: skály, voda prostě děti. To si nedovedeš představit tu dobu.
Pane předsedo, ještě zkuste pěti slovy popsat klasického homosexuála tak, jak ho vidíte vy. Pěti slovy. Jakákoli, podstatné jméno, přídavné jméno, to už je na vás.
Předložky se počítají?
Ale ne, citoslovce můžete klidně používat.
Normální člověk, který bojuje o svá práva.
Aha, ty ale jako mi tady říkáte, že to co já vlastně říkám tady, tak to není správně, v podstatě já bojuju za svá práva.
Já jsem neřekl, že to není správné. Já jsem pouze řekl, že se s tím složitě vypořádávám, to jsou dvě různé věci.
Tak zkusme přídavné jména, jenom přídavná jména. Tak určitě musíte vědět, ne tak. Jsme tady jedna, dva, tři. Berte inspiraci.
Jestliže já to neřeším. Já ten problém sám pro sebe mám vyřešenej, jako že to žádnej problém není, neumím najít jiná přídavná jména, než která bych použil u sebe. To je složitý, co bych měl jako vymýšlet.
Tak jako určitě jsme něčím specifičtí ne? Jako lidské osobnosti dejme tomu, ale dají se u nás najít nějaké charakterové vlastnosti. Zase záleží na tom, jak to budete segmentovat že jo, jako tam dá se najít něco, co je pro nás společný. Jako není velké míře objevující právě v té heterosexuální spotřebě.
To po mně chceš něco, co já neřeším.
Tak jasně. Jako definoval byste člověka jako takovýho, tak jako kdybychom šli hloubš a hloubš a hloubš, tak se definovat heterosexuál, homosexuál, žena, muž...
Já chci podporovat svého voliče.
Já nechci o politice.
No dobře, ale to s tím souvisí. Já budu vždycky podporovat lidi aktivní, lidi odpovědné, lidi. A přece jestli máš pocit... o komunitu, jak ty říkáš, tak jestli v komunitě jsou lidé, kteří na to kašlou, lidé, kteří jsou aktivní, lidé, kteří vlastně za něco bojují, lidi, kteří chtějí pracovat nebo nechtějí pracovat... To znamená pro mě, já neumím pojmenovat prostě jednotlivce, když ho neznám.
To ne, ale jako dokážete rozdělit přece jinou definicí muže a ženy, to můžete ne? To se dá se najít, že, nějaké charakterové vlastnosti, který jsou bližší. Třeba jako žena je víc ukecaná a tak než chlap, určitě, o tom jsem přesvědčen, ale výjimky potvrzují pravidlo. Tak jako obecně nějaké klišé, nějaký přežitek, jo.
Ty po mně chceš to klišé. Jestliže já se snažím tady demonstrovat, aniž bych něco přehrával, jo, snažím demonstrovat, že já rozdíl nevnímám, a kdybys mně neřekl, tak já prostě to neřešením pro sebe. Takže já neumím dát specifické adjektivum pro gaye a specifická adjektiva pro negaye, já je neumím. Já nevím, co chceš slyšet.
Já myslím, že se to dá.
To seš ale zbytečně sebestřednej, já si myslím, že najdeš...
Ale mě zajímá vaše představa, já tím navazuji na mediální obraz gaye, který tady...
Sice mám svoji představu o tom, že Češi jsou nějací, něco jako národní vlastnost a vždycky hned říkám, že pokud něco jako národní vlastnost existuje, jsou více rovnostářští, více závistiví, více... taková ta malost prostě česká, vstřícná předposratost jo, ale přesto bych to nedokázal generalizovat.
OK, tak jo. Děkuji, děkuji za odpovědi.
Ty to jako, já si myslím, že já se chovám celej život tak, jak chci. To znamená, já jsem nikdy neměl potřebu se nějak významně stylizovat a...
Náhodou vám to sluší.
Já se o to pokusím, jako jeden z mála tady na Praze 1, jo. Ale rozumíš, chceš odehrát jakoby tu jinakost, nebo chceš být jako člověk?
Já bych chtěl jako tu jinakost trošku vymezit, alespoň jako těmi pěti slovy.
Proč?
Protože nám je blízká, nebo jsme jako určitě v něčem jinací. To je stejný, jako když můžete vymezit jinakost ženský, nebo chlapa obecně a generalizovat to. A to se dá... už jenom nějaká fyzická, nebo něco podobnýho.
Dobře.
Tak jako fyzická tam je, tak dá se najít i ta psychická.
To ale jako o tom člověku nevypovídá vůbec nic.
To ne, to ne, ale jako, že se to dá najít jako. Na tý fyzický úrovni, ale na tý psychický úrovni to...
Ale já to prostě necítím, já to necítím jako problém.
OK.
Přemýšlím o tom, ale necítím to jako problém. Já nevím, co chceš slyšet, jako.
Já jsem chtěl slyšet těch pět adjektiv, která byste použil.
Co ti mám říct, jako.
Něco hezkého řekněte, aspoň lžete.
Gusta Slamečka, když jde opravdu do tuhého, tak jako ministr, mám pocit, že uhne, jo. A to ten Fischer prostě je Žid, není to gay a ten uhne ještě dřív, jo. To znamená, to prostě nesouvisí s tím, že je gay, to souvisí s jeho charakterem. To nesouvisí s tím, že je gay.
No to ne, to ne, ale jako já jsem po vás chtěl slyšet něco hezkého, řekněte nám.
Hezkého teda ode mě se už nedočkáte.
Tak jo, díky... To je psina.
