Na přelomu tisíciletí v Česku usilovalo o získání doktorátu přes 15 tisíc lidí. Zatímco tehdy ženy tvořily 36 procent všech doktorských studentů, mezi nynějšími 23 tisíci uchazeči o doktorský titul už drží podíl takřka 45 procent.
„Trend je dlouhodobý, podíly se překlápějí a u nás je mezi doktorandy postupně už více žen než mužů,“ sdělil iDNES.cz mluvčí Masarykovy univerzity David Povolný.
Napříč všemi fakultami brněnské univerzity je doktorandek skoro 54 procent, což je za uplynulých šestnáct let nárůst skoro o desetinu. Nejvýrazněji přibyly na právnické, lékařské a pedagogické fakultě. Vyloženě stagnaci vedení univerzity zaznamenalo pouze na filozofické fakultě.
Doktorandky „válcují“ mužské kolegy i na Karlově univerzitě, kde je jich nyní 50,8 procenta, tedy přes 3,5 tisíce. „Ze strany dívek pozorujeme mírně vyšší zájem o doktorandská studia od roku 2007 a tento trend trvá,“ sdělil mluvčí Petr Podzimek. Víc než muže je láká například botanika či humanitní obory.
Mezi vědci žen ubývá
Proč ženy stále častěji volí přípravu na vědeckou profesi, nelze jednoznačně vysvětlit. Vedení Karlovy univerzity si trend vysvětluje zejména všeobecně se zvyšujícím zájmem dívek o studium na vysokých školách v uplynulých deseti letech. V Brně takto přímou souvislost nevidí.
Léčí vzácné choroby dětí. Zestárla jsem o 10 let, ale prací žiju, říká |
„Nárůst podílu doktorandek spíš nesouvisí s nárůstem podílu studentek na MU jako celku. Ten totiž v období 2000 až 2016 není tak výrazný,“ doplnila Tereza Fojtová z tiskového oddělení Masarykovy univerzity.
O to víc zaráží skutečnost, že ačkoli mladých vědkyň na nejvýznamnějších veřejných vysokých školách přibývá, mezi pokročilými vědci podíl žen naopak klesá, jak uvádí monitorovací zpráva o postavení žen v české vědě z roku 2015.
„Trend je velmi zvláštní. Stoupá podíl žen na všech úrovních vysokoškolského studia, v oboru však nezůstanou. Počet těch, které odpadnou, je veliký a nedává to smysl. Stát plýtvá lidským kapitálem, do kterého investoval peníze,“ míní Naděžda Straková z Národního kontaktního centra - gender a věda Sociologického ústavu AV ČR.
„Přirozený vývoj nefunguje“
Nejvíc vědců v tuzemsku pracuje ve vysokoškolské a podnikatelské sféře, dohromady přes 80 procent. Zbytek - asi 10 tisíc vědců - zaměstnává vládní sektor. Podle monitorovací zprávy klesl mezi lety 2005 a 2015 podíl žen mezi výzkumníky skoro o dva procentní body na 26,9 procenta. Za stejnou dobu v tuzemsku přibylo zhruba 10 tisíc nových vědců.
Mezi zaměstnanci Akademie věd přibylo v letech 2010 až 2016 přes čtyři sta výzkumnic, což je polovina všech vědeckých pracovníků přijatých za uvedené období. Podíl vědkyň tím sice vzrostl asi o 2,5 procentního bodu na necelých 36 procent, zastoupení žen je tu však ze všech pracovišť vládního sektoru nejnižší. Vůbec nejméně žen badatelek pracuje v podnikatelském sektoru.
Podle předsedkyně České asociace doktorandů a doktorandek Kateřiny Cidlinské je na vině systém, který klade ženám při přechodu ze školy do zaměstnání do cesty různé strukturální či jiné překážky. Získat postdoktorskou vědeckou pracovní pozici se pak z vlastního rozhodnutí často ani nepokusí.
„Trend nárůstu podílu doktorandek pro vědu vůbec nic neznamená. Neustále se říká, že nebudeme dělat žádné proaktivní politiky, žádné kvóty ani podpůrná opatření, protože čekáme na přirozený vývoj, a přitom se na číslech hezky ukazuje, že to takhle úplně nefunguje,“ řekla Cidlinská iDNES.cz.
Podíl žen v jednotlivých sektorech vědyData z roku 2015:
Zdroj: monitorovací zpráva o postavení žen v české vědě z roku 2015 |
Rovné příležitosti jsou pro doktorandskou asociaci jedním z hlavních témat. Překážky, které stojí na pomezí studijní a pracovní kariéry vzdělaných žen, její představitelé zkoumají už léta.
„S ženami, které končí doktorát, vedeme rozhovory. Dost často uvažují, že se o postdoktorské pozice ani nebudou pokoušet, protože ve vědě stejně nezůstanou, jelikož nejde skloubit s mateřstvím. To je dost alarmující zpráva, že věda bude vytlačovat lidi, kteří se starají o děti,“ doplnila Cidlinská.
Na ženský cyklus tvůrci aplikace zapomněli
Například v oborech jako sociologie či politologie je na nejnižších vysokoškolských stupních studentek hodně, postupně jich však markantně ubývá. Ze sociálních a humanitních věd také ženy podle Cidlinské často odcházejí už během doktorátů, aniž by je vůbec dokončily.
„Většina vyučujících jsou muži, což ovlivňuje vyučovaná témata i způsob výuky. Kolikrát to pro ženy nemusí být tak zábavné, nemusí tam být to, na co by ony kladly důraz, a neposkytuje jim vlastní vzor. Nenapadne je, že by tam chtěly pracovat, že by tam byly vítány,“ přibližuje.
V přírodních a technických oborech, kde je zase vyvíjen velký tlak na výkon ve smyslu množství odborných článků a publikací, pak ženy často mizí právě na postdoktorské úrovni.
Na Islandu zaplatí firmy pokutu až 500 dolarů za platovou diskriminaci žen |
„Hodnotící systémy, které se promítají do toho, jak lidé mohou najít uplatnění, jak mohou postupovat v kariéře, jak mohou být povýšeni, zohledňují dost zjednodušující kritéria. Že byl někdo dva roky na rodičovské a jeho publikační činnost se zpomalila, rozhodně neznamená, že je méně kvalitní vědec. Při výběrových řízeních by se to mělo zohledňovat,“ zdůraznila.
Studie přitom ukazují, že větší zastoupení vědkyň podněcuje kreativitu, přináší lepší výsledky bádání, které více zohledňují i potřeby žen. Lidé, kteří se starají o děti, jsou schopni zohledňovat a vidět věci, které ostatní nevidí.
„Věda, která zapojuje více žen, nejen že přináší lepší výsledky, ale i lepší životní úroveň, od lékařské péče až po svět internetu. Když budou internet budovat pouze muži, budou v něm zohledněny pouze jejich potřeby. Jako příklad můžu uvést jednu aplikaci, která byla uvedena na trh před pár lety. Tato aplikace sleduje zdravotní stav člověka a až po spuštění se zjistilo, že autoři aplikace úplně zapomněli na menstruační cyklus ženy,“ doplnila Naděžda Straková z Akademie věd.
