„Snažíme se s mladými komunikovat jinak a jít jejich požadavkům naproti,“ zdůvodňuje novinku náčelník Generálního štábu generálporučík Karel Řehka.
Výcvik se po třech týdnech nyní blíží svému konci. Zhruba stovka středoškoláků je rozdělena mezi 4. brigádu rychlého nasazení a 7. mechanizovanou brigádu. Přibližně stovka studentů zde dnes a denně driluje vojenské dovednosti. A nemají žádné úlevy, kurz je totožný s tím, kterým armáda celá léta chystá nováčky, budoucí vojáky, ale i příslušníky záloh.
Na brigádu do armády. Středoškoláci budou měsíc cvičit střelbu i přežití |
„Obecně je dobrovolné vojenské cvičení pro středoškolské studenty pokusem o novou formu, která není reakcí na samotný věk, ale na životní styl a pohled na svět mladé generace. Nezkracujeme výcvik, neulehčujeme ho, ale hledáme tímto cesty, jak mladé lidi oslovit,“ vysvětluje major Richard Maňásek.
Instruktoři se zkušenostmi z misí
Sedmá mechanizovaná brigáda cvičí možné budoucí armádní nováčky především v Přáslavicích nedaleko Olomouce, kde je například tankové vojsko, ale i kvalitní výcvikové zázemí.
Instruktoři z řad vojáků, kteří mají za sebou řadu zahraničních nasazení, například Afghánistán a Mali, předávají maximum svých vědomostí. Středoškoláky učí základy vojenského řemesla, taktiky, topografie, střelby, ženijní přípravy, ale i například budování improvizovaných přístřešků a úkrytů.
Třicet tisíc za výcvik. Armáda láká středoškoláky na dobrovolná cvičení |
Denní rozvrh výcviku
|
„Je to hodně náročné, ale baví mě to. Šla jsem do toho s tím, že mi to mnohé dá, někam mě to posune a naučím se nové věci. Celkem je nás tady v Přáslavicích šest holek, ale spolupracujeme tu všichni. Jako jeden tým,“ říká jedna z účastnic Daniela Třísková.
Studuje zdravotní školu v Hranicích, obor praktická sestra. Nevylučuje, že by se armáda mohla stát jejím působištěm.
Také zmiňuje lákavé peněžní ohodnocení. Kdo kurz úspěšně dokončí, získá třicetitisícovou odměnu.
Téměř pětina všech účastníků (V Táboře a Přáslavicích, pozn. red.) z gymnázií, odborných středních škol i učilišť jsou dívky. Na pokojích bydlí po šesti, nebo po osmi. „Strávit měsíc v kolektivu bez mobilního telefonu může být pro ně ta největší výzva. Od šesti ráno do desíti hodin večer jsou v kolektivu. Postel je jejich jediné soukromí a ta je navíc patrová. Během výcviku je mobilní telefon zakázaný, ale večer je jejich volný čas,“ vysvětluje jeden z instruktorů nadpraporčík Michal Baka. Ten studenty provádí celým kurzem, včetně střeleb.
„Jsou opravdu šikovní. Jsem překvapený, jak dobře jim to jde. Může to být také tím, že jsou takříkajíc nezkaženi jakýmkoliv špatným návykem a tak poslouchají naše instrukce. Dnes opět drilujeme střeleckou přípravu, takzvané sušení, kdy se učí ovládat zbraň, řešit závady, ale bez použití ostré munice. Rozdáváme jim jen školní náboje, které slouží pro nácvik manipulace,“ dodává.
Studenti si kurz pochvalují
Nastoupení studenti jsou v dobré náladě i přes velikou zátěž, která se nedá srovnat s jejich běžným, každodenním režimem.
„Studuji gymnázium. Rozhodl jsem se pro výcvik sám, bez nějakého tlaku okolí či rodičů. To, co jsem si od toho sliboval, se mi již nyní bohatě splnilo. Tedy dokázat si, že na to mám a naučit se dovednostem, které se nikdy neztratí. Ale je to samozřejmě náročné. Na spánek je pár hodin a pokud vám něco nejde, v noci se doučujete, studujete základní armádní poučky a tak podobně,“ říká Šimon Tibitanzl, který si s rodiči volá každý večer, respektive noc.
Studenti používají nejmodernější armádní vybavení a výzbroj. Například pušku CZ Bren 2
„Stane se, že jedete prakticky dva dny v kuse a to dá zabrat, na to jsem nebyl zvyklý. Musel jsem vystoupit ze své komfortní zóny. S našima si zavoláme večer, jsou vždy zvědaví, co ten den bylo, co jsem se naučil a jaké mám z toho pocity,“ dodává student gymnázia. Wi-fi je na ubikacích přítomna a bylo to i jediné přání nováčků, jak odhaluje major Maňásek.
Peníze nejsou hlavní motivací
Třicetitisícová odměna je samozřejmě příjemným výdělkem, ale všichni na místě se shodují, že peníze nejsou to jediné, a že dovednosti, které získají, jsou k nezaplacení. Navíc v dnešní době, kdy stovky kilometrů od našich hranic zuří válka. Studenti také cítí hrdost, protože řada z nich má v rodinném kruhu někoho, kdo v armádě slouží.
Armádu ročně opustí tisíc vojáků. Náborové plány přesto plní, říká její velení |
„Těším se na vojenskou přísahu. Když vše zvládnu a projdu závěrečkama v podobě dvoudenního přežití a dalších úkolů, které na nás čekají,“ říká gymnazista Šimon.
Všichni, kteří úspěšně dokončí kurz, se stanou vojáky v záloze mimo činnou službu. Znamená to, že dále budou studovat, ale již jsou vycvičeni a připraveni na případnou budoucí vojenskou kariéru.
Přísaha a takzvané slavnostní vyřazení bude po měsíci prvním přímým kontaktem s rodiči a příbuznými. Po celou dobu platil zákaz jejich přítomnosti nebo i jen návštěv.
Mezi středoškoláky panuje skvělá atmosféra a vzájemná podpora.
Vojáci si od prázdninového cvičení slibují rozšíření svých řad. Armáda pak zkušenosti z letošního nultého ročníku využije i při přípravě cvičení na příští rok. To by mělo pokrýt zatím vysoký zájem a být organizováno u více jednotek.
„Budeme celý kurz vyhodnocovat, bylo to i pro nás nové v tom, kdo tu cvičí. V mladé generaci, která bude samozřejmě do budoucna hrát prim, ze které může vzejít řada vojáků všech odborností,“ dodává na závěr major Maňásek.
