Potvrzují to fotografie, svědci i policisté. První dva jmenované dokonce policie už dva roky eviduje jako příslušníky nejmilitantnějšího křídla extremistů. Bývají vidět na takových akcích, jako je setkání k výročí úmrtí válečného zločince a Hitlerova blízkého spolupracovníka Rudolfa Hesse.
Odborníci předpokládají, že podobných vojáků, kteří sympatizují s neonacisty nebo se účastní jejich akcí, je v armádě více. A to je velké bezpečnostní riziko.
Velitelé elitních jednotek se obávají, že neonacisté získají v brigádě rychlého nasazení prvotřídní sabotážní či protiteroristický výcvik. Učí se zde boji zblízka či tichému zabíjení. To pak mohou uplatnit ve střetech s policií, antifašisty nebo i při školení svých dalších příznivců.
Prý je sleduje rozvědka
Pro náčelníka vojenské policie Oldřicha Kubáta, pod něhož spadá vyšetřování extremistických projevů v armádě, byla zjištění MF DNES překvapivá. "Čas od času dostaneme od zpravodajských služeb signál, že někdo z vojáků sympatizuje s extremisty či neonacisty. Vždy to bereme vážně. A vážné je to i teď. Extremisté, natož neonacisté nemají v armádě co dělat."
Příslušník armádní elitní jednotiky Jan Brhel s přítelkyní. (foto: Antifa)
Brhel s Hrachem vstoupili do armády v roce 2005. "Jsou to známé a nebezpečné firmy. Vojenskou rozvědku na ně upozorňujeme asi dva roky," říká severočeský kriminalista.
Proč armáda tyto muže přijala a zařadila do elitních jednotek, nikdo nevysvětlil. Podle některých informací je sleduje vojenská rozvědka. MF DNES se pokusila všechny tři vojáky kontaktovat, aby se vyjádřili, nezastihla je však.
Někteří nesměli do Afghánistánu
Ministryně obrany Vlasta Parkanová je připravena osobně zasáhnout. "Pokud se u kteréhokoliv vojáka potvrdí takové podezření, budeme reagovat tím nejostřejším způsobem, jaký služební předpisy dovolují," řekla.
Angažovanost vojáků v neonacistických organizacích je podle ní nepřijatelná. O vážnosti situace vypovídá i reakce předsedy sněmovního výboru pro obranu Jana Vidíma: "Neonacisté v armádě? To je tedy průšvih!"
Vojáci by podle něho měli být i při náznacích extremismu přeřazeni k týlovým jednotkám beze zbraně. MF DNES má informace, podle nichž armáda už v minulosti nechala v Česku několik vojáků z jednotky, která odjížděla do Afghánistánu. Důvod? Sympatizovali s pravicovými extremisty.
Jsou to dobří vojáci
Armáda se totiž obávala, že extremisté při jednání s muslimským obyvatelstvem neudrží rasistické předsudky na uzdě. A ze stejného důvodu jeden z afghánských veteránů doporučuje, aby se zpřísnila kritéria výběru do armády.
Vladimír Holub (v zeleném svetru, drží vlajku), člen brigády rychlého nasazení, ve svém volnu chodí na demonstrace neonacistů. (foto: Antifa)
Tomu je nakloněn i šéf sněmovního výboru pro obranu Jan Vidím. Důvod je prý nasnadě: i sebemenší selhání v bojové akci může jednotce přivodit zkázu. Takové riziko zmiňuje i náčelník Vojenské policie Oldřich Kubát.
Nejenom on ale připomíná, že zákony armádě neumožňují se neonacistů či extremistů jen tak lehce zbavit. Zpravidla totiž patří k dobrým vojákům, s nimiž nejsou při výcviku ani v kázni potíže.
Přijdou vojáci-extremisté o bezpečnostní prověrku?
"A vyhodit je jen proto, že se ve svém volnu zúčastňují nejrůznějších srazů či koncertů? To také dost dobře ze zákona nejde," vysvětluje Kubát.
Řešení podle něj přesto existuje: "Pokud se voják stýká s neonacisty, pak je to pádný důvod, aby přišel o bezpečnostní prověrku, bez níž nemá v armádě co dělat. Možné je i předčasné ukončení kontraktu."
Jakékoliv styky svých mužů s neonacisty považuje za bezpečnostní riziko i velitel brigády rychlého nasazení Aleš Opata. Rovněž on ale říká: "Zbavit se extremistů mohu okamžitě jen tehdy, pokud spáchají trestný čin. Jestliže naopak plní povinnosti bezvadně, je to složitější. Jestli se ale prokáže, že se zúčastňují vzpomínkových srazů na nacistu Hesse, pak jsou pro nás rizikem a končí tu."
Třebaže zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2006 hodnotí extremistická hnutí v Česku jako roztříštěná, nelze podle bývalého šéfa Vojenského zpravodajství Miroslava Krejčíka připustit, aby se neonacisté cvičili v armádě ve speciálních bojových dovednostech.
Krejčík proto navrhuje zaměřit se už při výběru uchazečů o službu v armádě na to, zda sympatizují s neonacismem.
