Do Česka přijíždějí studenti z Východu studovat na VŠ

Po chodbách se rozléhá ruština, v učebnách se učí čeština. Studenti z Ruska, Běloruska, Kazachstánu a dalších zemí bývalého Sovětského svazu jezdí do Česka, aby se tu během jednoho roku připravili v rámci programu UniPrep k přijímacím zkouškám na české vysoké školy. Letos jich dorazilo 130.

UniPrep (University Preparation Program) je program, který od roku 2000 připravuje zahraniční studenty na to, aby mohli studovat na vysokých školách za stejných podmínek a se stejnou jazykovou výbavou jako čeští studenti.

"V našem případě se jedná o cizince z bývalého Sovětského svazu, kteří vetšinou přijedou do České republiky s nulovou znalostí českého jazyka. Jejich cílem je, aby se během jednoho roku naučili česky a zvládli přijímací zkoušky na vysokou školu," vysvětluje ředitel UniPrepu Richard Smejkal.

Důležité je nejen zvládnout přijímačky, ale pak i dokázat v češtině studovat. Roční kurz je proto intenzivní a studenti absolvují kolem 35 až 37 hodin výuky českého jazyka týdně. "Přípravné studium si studenti platí sami," dodává Smejkal.

Setkání studentek UniPrepu s primátorem Prahy Pavlem Bémem v roce 2005.

Během podzimu se studenti učí hlavně češtinu, od ledna se začínají připravovat i na předměty, které je čekají u přijímacích zkoušek. Většině z nich se pak na vysokou školu podaří dostat.

"Sedávaly jsme po večerech s kamarádkami a pořád dokola si opakovaly gramatiku: jsem, jsi, je,..." vypráví dvacetiletá studentka Alica Shutova, která pochází z Moskvy a v Česku studuje už tři roky.

Program UniPrep zastřešuje Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy. "Studenti ale nemusí studovat jen na Fakultě humanitních studií. Většina studentů, kteří k nám přijíždějí, chce studovat ekonomické směry. Někteří mají zájem o humanitní vzdělání a nejméně lidí se hlásí na technické obory," říká Smejkal. 

UniPrep - to není jen učení českého jazyka. Studenti chodí i na výlety. Trojský zámek.

Část studentů se po ukončení studia na vysoké škole vrací zpátky domů. "Třetina zůstává pracovat tady, více než třetina se vrací domů a zbytek pokračuje dál na Západ," upřesňuje Smejkal. 

"Ještě přesně nevím, co budu dělat, ale vrátit na Sibiř se nechci. Možná tady zůstanu, možná budu dál studovat nebo pracovat v některé jiné evropské zemi," říká Jan Bastrykin, který studuje druhým rokem mezinárodní vztahy na Vysoké škole ekonomické.

Student Yury Subbotin: Zatím nevím, zda se vrátím

21 let, student 1. lékařské fakulty UK, 3. ročník, pochází z Kyrgyzstánu

* Jak dlouho žiješ v Česku?
Už to je čtyři roky. Na lékařské fakultě jsem přežil dva roky, teď mě čekají ještě čtyři.

* Jak jsi se sem dostal?
Podařilo se mi získat vládní stipendium, které se vztahovalo jen na Českou republiku, takže jsem neměl na vybranou.

* Jak se ti učila čeština?
Dobře. Když jsem ale seděl na první přednášce, moc jsem nerozuměl. Pak to ale přišlo a teď už je to v pohodě. 

* Po roční přípravě se ti povedlo dostat se na 1. lékařskou fakultu. Jak se ti tam studuje?
Jsem spokojený, škola mi ale zabírá hodně času. Během těch dvou let jsem se proto naučil dobře plánovat svůj čas. Stíhám tedy i někam zajít s kamarády – s českými i slovenskými, se kterými studuji.

* Už máš nějaké plány do budoucna? Zůstaneš v Česku?
Určitě chci být doktorem. Hodně mě baví neurologie. Zatím ale nedokážu říct, jestli se vrátím domů, nebo tady zůstanu. Mám ještě hodně času na přemýšlení.

* Představ si, že bys vládní stipendium nezískal. Jak by se ti žilo u vás doma? Co bys tam dělal?
Určitě bych šel taky na medicínu, asi do Moskvy. A asi by to bylo snazší studium než tady. A pak bych nejspíše nastoupil do privátní praxe.

"Studentská migrace je zdravá," říká šéf UniPrepu Richard Smejkal

* Vaši studenti se musí během jednoho roku naučit češtinu. Jak to zvládají?
Po roce intenzivního studia se dají zvládnout přijímačky na vysokou školu. Studenti, kteří se intenzivně připravují, pak zvládnou i samotné studium. Pro naše studenty je možná mínusem, že se sdružují ve svých komunitách. Tím jsou sami sobě komplikací. Nevrhají se mezi Čechy, mezi kterými by se česky naučili rychleji.

* Všimla jsem si, že studenti, kteří využívají programu UniPrep, jsou mladší než čeští studenti, kteří se chystají na VŠ. Jak je to možné?
Ano, naši studenti bývají většinou mladší než ti čeští. Mají totiž kratší vzdělávací systém a maturují o dva roky dřív než čeští studenti. To ale neznamená, že mají o dva roky méně studia, učí se totiž i v sobotu a mají také nabitější studijní program. Dokonce mohou přeskočit jednu třídu, když mají vynikající výsledky.

* Kolik peněz musí studenti přibližně mít, aby tady mohli studovat?
Roční pobyt je přijde tak na 350 tisíc korun. Jejich rodiče chtějí, aby měli dobré vzdělání. To, že se hodně z nich vrací domů, je pro nás ale stejně tak dobré, jako kdyby tady zůstali. Když se vrátí domů, jsou vlastně takovými našimi "vyslanci". České republice by se tak díky nim mohly například lépe navazovat ekonomické vazby se zahraničím.

* Jak se studenti z bývalého Sovětského svazu o UniPrepu dozvědí?

My tyto země objíždíme a náš program tam prezentujeme. Mnoho evropských zemí se snaží v těchto vodách lovit, Česko to ale moc nedělá. Podíl zahraničních studentů na českých vysokých školách také není zrovna vysoký. To je ale věc, za kterou nás asi nikdo nebude kritizovat.
Mnozí také argumentují tím, že v Česku je fronta českých studentů, tak proč by tu mělo studovat ještě hodně cizinců. Čeští studenti ale přece také studují v zahraničí.
Já osobně bych na zahraniční studenty pohlížel v rámci studentské migrace, která je podle mého názoru zdravá.

Kolik zahraničních studentů studuje v ČR:

Počty studentů ve školním roce 2006/2007:

* K datu 31. 10. 2006 byl celkový počet studentů na českých vysokých školách 323 765.

* Z celkového počtu studentů bylo 299 145 studentů z Česka.

* V České republice tedy loni studovalo celkem 24 620 zahraničních studentů.

* Celkem 16 503 zahraničních studentů pocházelo ze Slovenska.

* Z bývalého Sovětského svazu studovalo loni v ČR 900 - 1 100 studentů. 

* Z jakých zemích také přijíždějí mladí lidé za studiem do ČR: Chilská republika (5 studentů), Fidžijské ostrovy (1 student); Ghana (14 studentů); Guatemala (7 studentů); Japonsko (25 studentů); Kyrgyzstán (45 studentů).