Naděje statisíců dlužníků. Z pasti je může dostat insolvenční zákon

  15:17aktualizováno  15:17
Téměř 900 tisíc lidí v Česku má problém s dluhy. Ulehčila by jim chystaná novela insolvenčního zákona, kterou projedná Sněmovna poté, co v návrhu udělali změny senátoři. Senátní verze ale pravděpodobně u poslanců neuspěje. Proti ní jsou vládní hnutí ANO i opoziční ODS, které mají dohromady většinu poslanců.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Třicetiletý Jiří z jižních Čech dluží přes 3,6 milionu korun. Napůjčoval si, část peněz utopil v neúspěšném podnikání, část prohrál v automatech, něco prohýřil a zhruba milion jsou jen úroky, poplatky exekutorům či právníkům.

Dnes nemá nic – žije v pronajaté garsonce, sotva dokáže zaplatit nájem, bydliště má na radnici a bez toho, aby jeho závazky někdo „škrtnul“, se z dluhové pasti nikdy nevymotá. Podobně jako on má problém s dluhy 863 tisíc lidí, z toho 493 tisíc má více než tři exekuce.

Všichni tak čekají, zda Poslanecká sněmovna schválí pro dlužníky výrazné ulehčení jejich oddlužení. Do Sněmovny totiž vrátili senátoři návrh novely insolvenčního zákona s úpravami. Dokument je klíčový proto, jak se lidé budou moci zbavit dluhů.

Jiří dnes o osobní bankrot požádat nemůže. Vyhlásit jej mohou jen ti, jejichž dluhy jsou nižší než tisícinásobek existenčního minima, tedy 2,2 milionu korun. Zároveň musí být schopni během pěti let splatit alespoň třicet procent dluhů, aby jim byl zbytek dluhů odpuštěn. „V mém případě bych musel splatit do pěti let více než milion. To je pro mě nereálné, abych vydělal tolik peněz a ještě mi zbylo na život,“ říká Jiří.

Pokud projde novela, minimálně limit výše dluhů se zruší. Zároveň však jsou ve hře jiné podmínky. Úplně původní verze novely insolvenčního zákona od bývalého ministra spravedlnosti Roberta Pelikána označovaná jako nulová varianta totiž nahrávala právě Jiřímu a věřil, že díky ní se z kolotoče exekucí dostane. Plánovala totiž osobní bankrot umožnit prakticky všem dlužníkům. Bez toho, aby dlužníci museli prokazovat, zda jsou schopni splatit část svých závazků, či nikoliv.

Spravedlnost v roce 2019: Exekuční řád nebo zákon o hromadných žalobách

Pro představu: od roku 2008, kdy osobní bankrot zavedl tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, vstoupilo do procesu oddlužení zhruba 150 tisíc lidí, úspěšně oddlužených je zhruba pětatřicet tisíc lidí. Lidé s nižšími příjmy, kteří nedokážou splatit v pěti letech třicet procent dluhu, jsou doživotně v pasti. Zůstane jim pouze částka potřebná k živobytí a své závazky musí splácet do konce života bez možnosti prominutí.

Řada dlužníků dnes pracuje načerno, protože jinak by jim z oficiálního příjmu při splácení dluhů zbylo minimum peněz. „Prostě se to nevyplatí. Čím více vyděláte, tím více vám sebere exekutor, jakmile nastoupíte do práce, okamžitě zaměstnavateli přijde upozornění, kolik vám má rovnou sebrat a poslat na exekuce,“ říká Tadeáš S., jeden z dlužníků, který si vydělává na různých brigádách a příjem nepřiznává.

Senát přišel s vlastní verzí

V Česku mělo podle nejnovější mapy exekucí nějakou exekuci 9,7 procenta obyvatel, tedy 863 tisíc lidí. Více než 151 tisíc lidí má přes deset exekucí naráz a třeba jen v Ústeckém kraji byla v exekuci téměř pětina obyvatel.

Odborníci na exekuce tvrdí, že předlužení lidí je jedním z nejvážnějších společenských a ekonomických problémů Česka, a to zejména proto, že chudí lidé s dluhy nemají motivaci snažit se pracovat.

„Do toho fungují různé oddlužovací agentury, které slibují, že pomohou lidem vyhlásit osobní bankrot. Jejich poradenství stojí i desítky tisíc korun a už tak špatnou finanční situaci dlužníků akorát zhoršují,“ říká ekonom Jan Marek.

Poslanecký návrh insolvenčního zákona, který má největší šanci projít, je rozdílný zejména v tom, že do pětiletého oddlužení by mohl vstoupit dlužník jen tehdy, pokud by prokázal, že může každý měsíc zaplatit insolvenčnímu správci zhruba 1 089 korun a stejnou sumu pak poslat i věřitelům.

Českou demokracii ohrožují exekuce obyvatel, píší v zahraničí

Za pět let by to bylo dohromady 130 tisíc korun, které by dlužník musel uhradit. Nadále by však platila povinnost zaplatit za pět let alespoň 30 procent dluhů. O tom, kdo by splácel řádně měsíčně správci i věřitelům, ale nakonec by na třicetiprocentní hranici nedosáhl, by rozhodoval soud. Ten by mu zbytek dluhů odpustil, pokud by uznal, že se dostatečně snažil.

Senátoři naopak návrh změnili: vypustili z něj ustanovení o soudním přezkumu, pokud dlužník během pěti let nezaplatí alespoň 30 procent dlužné částky. Zmírnění podmínek požadovaly zejména organizace na pomoc lidem v tísni, které teď vyzývají poslance, aby schválili upravenou senátní verzi.

„Varianta vzešlá ze Senátu přinese sociálně spravedlivé řešení, kdy téměř žádný předlužený člověk nezůstane bez možnosti do oddlužení vstoupit a zároveň splatí maximum toho, co bude v jeho možnostech, s jasným výsledkem na konci,“ píší v prohlášení zástupci sedmnácti organizací, jako je Člověk v tísni, Armáda spásy, Charita ČR nebo Asociace občanských poraden.

Souboj Sněmovny a Senátu

A senátoři teď tvrdí, že jejich verze je jednodušší. „Zákon (sněmovní návrh) má 343 paragrafů a jenom formulář pro napsání návrhu na oddlužení má 24 stránek. Kdo je schopný něco takového vyplnit?“ ptal se senátor za ODS Miloš Vystrčil.

Naopak sněmovní návrh měl poprvé silnou podporu a poslanci mohou jednoduše Senát přehlasovat a pak zákon půjde rovnou k podpisu prezidentovi. „Projde nejspíš sněmovní verze. Byla na ní velmi široká shoda všech stran – 154 pro, nikdo nebyl proti. Proti senátní verzi mají některé kluby výhrady,“ říká šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka.

To samé si myslí i předseda ústavně-právního výboru Sněmovny Marek Benda z ODS s tím, že od návrhu, který připouštěl nulové oddlužení, se už hodně změnil. „My jsme nehlasovali ani pro sněmovní verzi, pokládali jsme ji za moc benevolentní,“ vysvětluje Benda.

Na osobní bankrot asi dosáhne víc lidí, Sněmovnou prošla insolvenční novela

Počty nově nařizovaných exekucí dlouhodobě mírně klesají. Mezi lety 2011 až 2017 došlo k celorepublikovému poklesu o 38 procent.

Oproti roku 2016 se v roce 2017 snížil počet nově nařízených exekucí zhruba o deset procent a za první pololetí letošního roku bylo nařízeno 254 808 nových exekucí, což je oproti stejnému období roku 2017 cca 10 procent.

Za první pololetí loňského roku bylo nařízeno 254 808 nových exekucí, což je oproti stejnému období roku 2017 pokles o čtvrtinu. Celkově pak exekutoři vymáhají vůči fyzickým osobám 4 542 882 exekucí, vůči firmám pak 242 070 dalších.

„Těžko předjímat, jaká verze novely insolvenčního zákona Sněmovnou nakonec projde a do jaké míry se do ní promítnou návrhy Senátu. V každém případě se exekutorská komora domnívá, že k insolvencím je třeba přistupovat velmi zodpovědně a že je třeba skutečně posuzovat každý případ individuálně,“ říká mluvčí exekutorské komory Lenka Desatová.

Autoři: , ,

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Vraha své dcery potkala v metru, sedl si přímo proti ní. Zhroutila se

Roberta Kučerová s fotografií své zavražděné dcery Reginy

Před dvaceti lety přišla Roberta Kučerová o jediné dítě. Její sedmadvacetiletou dceru Reginu nechal zavraždit Zdeněk...

Magnetický pól chvátá k Rusku a vědci tápou. Možná hrozí přepólování

Posun severního magnetického pólu (30. 12. 2009)

V zemském nitru se něco děje. Severní magnetický pól Země se přesouvá od Kanady směrem k Rusku a jeho pohyb je čím dál...

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Utajená auta policie lze snadno odhalit. Jejich značky chybí v databázi

Ilustrační snímek

Policejní sledovači mají poněkud nečekaný problém. Je jím nenápadná vyhledávací databáze České kanceláře pojistitelů. V...

Liberecký podnikatel vystřelil po mladé rodině, teď mu hrozí osm let

Jiří Vařil na snímku z července 2009

Policie prověřuje incident z poloviny ledna v liberecké části Harcov. Devětatřicetiletý muž tam tehdy vyběhl z honosné...

Další z rubriky

„Velký bratr“ začne v květnu elektronicky sledovat pohyb cigaret na území EU

Ilustrační snímek

Brzy na bedra tabákových firem v Evropské unii dolehne nová povinnost. Musejí elektronicky sledovat pohyb svého zboží....

Lékaři bojkotují e-neschopenky, systém je prý nefunkční politický handl

lékař počítač e-neschopenka

E-neschopenky se potýkají s problémy. V ideálním případě má pacient přijít a dostat od doktora neschopenku. Tu by si...

Hřib nepodpoří akci svazu bojovníků za svobodu, kvůli ocenění Ondráčka

Koaliční jednání Pirátů, TOP09 a Praha Sobě o primátorovi hl.m.Prahy a koalici....

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) odmítl převzít záštitu nad akcí Českého svazu bojovníků za svobodu, kterou chtěli...

Schöneck je rájem pro děti i dospělé
Schöneck je rájem pro děti i dospělé

Přemýšlíte, kde prožít zimní dovolenou s dětmi? Máme pro vás báječný tip! Kousek za hranicemi najdete areál nevídaných rozměrů a hlavně s pestrou nabídkou možností zábavy.

Najdete na iDNES.cz