Ten nárůst vypadá varovně. Ještě před dvěma lety považovalo diskriminaci za "poměrně velký" či "zásadní" problém 47 lidí ze sta, dnes je to už sedmdesát ze sta. Ve svém průzkumu to tvrdí agentura STEM.
Fakta o průzkumu
Zdroj: průzkum agentury STEM (975 respondentů) |
Na otázku, který typ diskriminace lidé považují za nejzávažnější, dostali tazatelé odpovědi velmi podobné loňskému průzkumu. Přesto leckoho překvapí: plných 46 procent lidí považuje za nejzávažnější diskriminaci založenou na věku.
Diskriminace podle rasy a národnosti skončila druhá, ale s velkým odstupem; nejzávažnější je podle 18 procent lidí. To je o čtyři procentní body více než loni.
Naopak ubylo těch, kteří za nejzávažnější považují diskriminaci kvůli zdravotnímu postižení. Jako další důvody lidé zmiňovali pohlaví, majetek nebo sociální původ.
"Diskriminaci podle věku častěji za nejzávažnější považují lidé ve věku 45-59 let, respektive starší 60 let. Diskriminaci podle rasy a národnosti akcentují mladí a studenti, v zásadě na úkor hodnocení znevýhodňování podle věku," uvádí agentura. Mladí lidé (zejména ženy) také považují více než ostatní za vážnou diskriminaci na základě pohlaví.
Na Česko si u OSN stěžují gayové
O rozšíření práv se přihlásili také homosexuálové. Ve "stínové zprávě o lidských právech sexuálních menšin", jejímž spoluautorem je česká Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu (Proud), si stěžují na to, že gayové nemohou darovat krev, transsexuálové se musejí při změně pohlaví nechat sterilizovat a registrovaní partneři nesmějí žádat o adopci. Zprávu dostane na stůl OSN.
Sex muže s mužem je rizikový faktor pro přenos nemocí, které zjišťuje dotazník pro dárce krve. Zpráva sdružení Proud ale tvrdí, že gayové, kteří žijí v dlouhodobém svazku a jsou věrní, jsou tímto ustanovením diskriminováni.