Developer Central Group ve čtvrtek oznámil, že až do odvolání zastavil nabídku a prodej bytů ve všech svých projektech občanům Ruska a Běloruska. Výjimku mohou mít pouze ti, kteří se písemně distancují od politiky svých vlád vůči Ukrajině.
„Toto rozhodnutí bude mít pro nás samozřejmě výrazné finanční dopady, protože v projektech nás i všech ostatních developerů v Praze tvoří Rusové nezanedbatelné procento kupujících. Ale důležitější než zisk je v této krizové době vyjádřit jasné odmítnutí agresivní válečné politiky, která ohrožuje samotnou podstatu naší západní civilizace,“ řekl k tomu zakladatel a šéf Central Group Dušan Kunovský.
Češi se překonávají, peníze pro Ukrajinu už předčily dary po tornádu |
Nejde o jediný případ obdobného chování z posledních dnů. Podobné prohlášení zveřejnila také síť hotelů Pytloun hotels.
„Chceme vyslat jasný signál občanům Ruska a Běloruska, že dokud neskončí nesmyslná vojenská agrese proti svobodné a svrchované Ukrajině, mají u nás dveře zavřené,“ vysvětlil Lukáš Pytloun, generální ředitel a majitel společnosti.
Setkali jste se s případy, kdy obchody, provozovatelé služeb nebo lékaři odmítají obsloužit či ošetřit občany Ruska a Běloruska?
Po kritice později doplnil, že firma pomáhá ukrajinským uprchlíkům. „Naše stanovisko nemá být použito proti nám ve smyslu diskriminace či rozdělování společnosti a podobně. Chápeme situaci ruských a běloruských občanů, kteří nesouhlasí s invazí Rusů na Ukrajinu,“ vysvětluje firma.
„Tímto prohlášením vyjadřujeme náš nesouhlas s okupací a chceme, aby ruští občané vytvořili tlak na prezidenta Putina, aby jeho vojska co nejrychleji opustila Ukrajinu,“ doplnila firma s tím, že ostatní sankce EU a dalších zemí také směřují na obyvatele celé země.
A přidávají se i menší firmy či podniky. „Informace pro občany Ruska: před vstupem do bistra nejdříve slušně pozdravíte. Než se vám začnu věnovat, sami jako první řeknete, že jsou Putin a Lukašenko masoví vrazi,“ stojí zase na ceduli na dveřích jednoho pražského bistra. A podobné vzkazy se objevily i na dveřích jednotek doktorů - pokud invazi neodsoudíte a není to akutní, neošetříme vás.
Kubek píše lékařům: Je to ubohé
Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka je takové chování ubohé. „Dá se předpokládat, že ti Rusové a Bělorusové, kteří zde pracují a žijí, budou pravděpodobně ti, kteří zrovna tamní režimy nepodporují,“ míní.
Lékař podle něj nemá právo posuzovat své pacienty podle rasy, náboženství či politické příslušnosti. „Je povinné přistupovat ke každému stejně. Lékař nesmí odmítnout neodkladnou péči, pokud, a to je jediná výjimka, mu samotnému při jejím poskytování nehrozí nebezpečí ohrožení života či zdraví,“ vysvětlil. Pokud by proto komora dostala oficiální podnět, zabývaly by se jím disciplinární orgány. Dosud se tak ale nestalo.
Kubek se přesto sám plánuje v podobném duchu na své kolegy obrátit. V časopisu České lékařské komory, který začnou lékaři dostávat do schránek v pondělí, tématu věnuje článek.
On-line reportáž z války na Ukrajině čtěte ZDE |
„Jsou to (Rusové a Bělorusové žijící v ČR, pozn. red.) lidé, kteří nechtěli žít v nesvobodě, a právě proto z Ruska odešli. Lidé, kteří se většinou za chování cara Putina stydí. Ti si naše opovržení rozhodně nezaslouží. Naopak, lékaři vyvěšující na dveře svých ordinací varování, že například Rusy neošetřují, to jsou ubožáci,“ píše lékařům k této problematice Kubek.
Také Asociace hotelů a restaurací s takovým jednáním nesouhlasí. Prezident Václav Stárek ho označil za diskriminační. Navíc podle něj opatření proti ruským občanům budou mít minimální efekt, protože tamní turisté nyní cestovat prakticky nemohou. „Je to spíše takové gesto,“ uvedl.
Upozornil, že v Česku navíc žije spousta rodin z Ruska a Běloruska, kteří jsou tady legálně. „A třeba ani nesouhlasí s tím, co se děje v jejich zemích. Uvalit na ně takové omezení určitě není tou správnou cestou,“ míní Stárek. Opatření, které například hotely Pytloun zavádějí, podle něj mají i sociální dopady. Rozdmýchávají totiž nenávist vůči ruským občanům.
Opakuje se situace z roku 2014
Obdobné chování se v Česku neodehrává poprvé. Podobně totiž některé firmy reagovaly i v roce 2014 poté, co Ruská federace anektovala Krym. Věc se tehdy dostala až k Ústavnímu soudu. Ten odmítl plošnou diskriminaci, současně však konstatoval, že v daném konkrétním případě bylo odmítnutí ubytovacích služeb Rusům, kteří nepodepíší nesouhlas s okupací Krymu, legitimní.
„S názorem Ústavního soudu je nutné polemizovat, a to zejména v naší dnešní situaci, kdy odpírání služeb osobám ruského a běloruského občanství či lidem mluvícím rusky se stalo téměř běžnou a každodenní praktikou, a to nejen v ubytovacích službách, ale třeba i při poskytování lékařských služeb,“ míní Klára Kalibová, advokátka a ředitelka organizace In Iustitia, která se zabývá předsudečnou nenávistí.
Antidiskriminační zákonPodle ust. § 2 odst. 3 v souvislosti s ust. § 3 odst. 1 antidiskriminačního zákona dojde k diskriminaci tehdy, pokud je s osobou zacházeno ve srovnatelné situaci jinak, a to z důvodu: rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. |
I v případě, že se ruští či běloruští občané mohou ubytovat, odsoudí-li invazi, je podle Kalibové sporné, zda nejde o diskriminaci. „Není jasné, zda by takový přístup vůbec obstál při přezkumu Ústavním soudem, není také nikde dáno, že se názor Ústavního soudu nemůže změnit,“ doplnila právnička.
Advokát David Strupek z advokátní kanceláře Ecovis označil tehdejší rozhodnutí Ústavního soudu za kontroverzní. „Poskytuje ale východiska pro současnou situaci,“ tvrdí.
Případ, kdy některé firmy odmítaly poskytovat služby ruským občanům po anexi Krymu, připomíná i Česká obchodní inspekce (ČOI). Některými novými případy se již zabývá. „Zahájili jsme v několika případech úkony před kontrolou a bude nutné každý jednotlivě prověřit,“ uvedl mluvčí ČOI Jiří Fröhlich. I s ohledem na tehdejší rozhodnutí soudu nechce předjímat, zda takové jednání bude vyhodnoceno jako diskriminace.
Advokát Strupek tvrdí, že nelze nyní jednoznačně říci, jaké jednání by se dalo označit za diskriminační. Při posuzování soudu záleží, zda je daná služba základním právem člověka či zda jde o monopolní službu.
„Právo na zdravotní péči je něco jiného než nebýt obsloužen v restauraci,“ uvedl. Záleží, o jak významné právo jde a jak významnou újmu by zákazník měl. „Když by to udělaly všechny restaurace ve městě, je situace jiná, než když by něco takového udělala jedna z deseti. Roli by hrálo i to, zda by se daný člověk projevoval veřejně jako podporovatel ruské invaze,“ komentoval Strupek.
Podle Kalibové z In Iustitia v České republice rychle přibývá rusofobie. Dotýká se přitom nejen Rusů, ale také rusky mluvících Ukrajinců a lidí z bývalých postsovětských republik. „Momentální nevraživost vůči Rusům nese patrné znaky kolektivní viny. Řada lidí si neuvědomuje, že Rusové a rusky mluvící lidé žijící v ČR zde často žijí či podnikají mimojiné z toho důvodu, že nesouhlasí s totalitní politikou svého státu či že pro ně ČR byla bezpečným útočištěm, což je zejména situace běloruské opozice,“ popsala.
In IustitiaIn IUSTITIA poskytuje bezplatné sociální a právní služby obětem předsudečného násilí, včetně rusofobie.
|
Organizace se podle ní v praxi setkává i s napadením dětí a mladých lidí, kteří nemohou ani na té abstraktní politické rovině, v rámci tvrzení „Rusové nevolili proti Putinovi“, být považováni za lidi schvalující agresi na Ukrajině.
„Prozatím evidujeme zejména verbální útoky a útoky na síti, provázané také výzvami k diskriminaci či přímo realizací diskriminace. V minulosti, po anexi Krymu, jsme řešili i závažný útok nožem s těžkými následky, a to z důvodu rusofobie. Poškozený vůbec nebyl občan ruské národnosti, pouze hovořil rusky,“ uvedla Kalibová s tím, že i nyní očekává další nárůst rusofobie.
Před rusofobií varuje ombudsman i ministerstvo
K situaci se již vyjádřil i ombudsman Stanislav Křeček. I on totiž již dostal podnět týkající se možného nerovného zacházení s občany. „Jakkoliv chápu pocity a nálady občanů vyvolané agresivní válkou a utrpením nevinných lidí, snažme se vyvarovat vršení individuálních křivd na těch, kteří nenesou odpovědnost za kroky představitelů svého státu,“ vyzval Křeček.
Doplnil, že nikdo nesmí být diskriminován z důvodů své příslušnosti k národu nebo etnické menšině, pro své pohlaví, světový názor nebo náboženské přesvědčení. „Takovýmto diskriminačním chováním bychom jen dále přispívali právě k utrpení nevinných lidí, kterému chceme za každou cenu zabránit,“ varuje Křeček.
A také ministerstvo vnitra na svém oficiálním twitterovém účtu varovalo před svalováním viny na běžné Rusy. „Tuto válku opět nejvíce odnesou obyčejní lidé, jako jsme my. Bez ohledu na národnost. Rozlišujme, kdo je oběť a kdo nese vinu,“ uvedl resort.
Tuto válku opět nejvíce odnesou obyčejní lidé, jako jsme my. Bez ohledu na národnost. Rozlišujme, kdo je oběť a kdo nese vinu. https://t.co/6gpQgfCEIs
