Zájem lidí o diplomatické pasy v minulém týdnu zvýšil případ bývalého pražského primátora Pavla Béma, který měl svůj diplomatický pas vrátit na ministerstvo zahraničních věcí už v roce 2013, kdy přestal být poslancem. Ministerstvo zahraniční mu ho muselo nakonec zablokovat, uvedly Lidovky.cz. Bém na svoji obhajobu řekl, že cestovní dokument ztratil.
Obdobný případ řešilo ministerstvo také s exhejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Haškem. V čele kraje skončil v roce 2016 a od té doby nevyhověl žádostem ministerstva o vrácení dokladu. Hašek řekl, že mu pas ležel pouze v šuplíku a nepoužíval, o výzvách ministerstva údajně nevěděl. Podle mluvčí resortu Michaely Lagronové i jemu byl pas zneplatněn.
„Diplomatický pas je důležitý dokument. Pokud někdo ztratí právo jej používat, měl by jej neprodleně vrátit,“ okomentoval obě kauzy pro iDNES.cz místopředseda Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny ČR Jiří Kobza.
Právě Hašek byl ten, který v roce 2009 žádal za Asociaci krajů vydání diplomatických pasů pro hejtmany a hejtmanky. „Na základě žádosti provedl tehdy konzulární odbor průzkum k prověření mezinárodní zvyklosti ve věci vystavování pasů pro členy národních delegací Výboru regionů, který je poradním orgánem EU a je tvořen zástupci regionálních a místních orgánů,“ doplnila Lagronová.
Exministr Jan Kohout nakonec rozhodl, že diplomatické pasy budou vydávány hejtmanům, kteří jsou členy Výboru regionů a primátorovi Prahy, který je člen výboru také. Podle Lagronové má diplomatický pas pardubický hejtman Martin Netolický. O diplomatický pas zažádala také hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Jermanová.
Podle Víta Rakušana, člena zahraničního výboru, by si mělo ministerstvo více ujasnit, kdo diplomatický pas vlastní. „Samo ministerstvo by k tomu mělo vydat důvodovou zprávu, informovat o tom, jak moc jsou diplomatické pasy rozšířené a třeba to poslat i na náš výbor, který by se tím zabýval,“ uvedl.
V současné době ministerstvo eviduje celkem 4 325 diplomatických pasů. Ne všechny jsou však používány. „Jejich držitelé je vrátili, protože v tuto chvíli nevykonávají funkci, kdy ho potřebují,“ uvedla Lagronová.
Nejedlému pas zůstává
Právě otázka „potřebnosti“ se v minulosti objevila u Martina Nejedlého, poradce prezidenta Miloše Zemana. Nejedlý získal pas v roce 2013 na žádost Kanceláře prezidenta republiky. Vydání povolil tehdejší ministr Jan Kohout.
„Diplomatický pas slouží jako nástroj zahraniční politiky. Jeho nositelé jsou buď zvolení ústavní činitelé a zaměstnanci státu, kteří jej používají pro služební účely. Nejedlý není ani zaměstnanec státu, nemá mandát lidu. Logicky tak doklad nemůže používat pro služební cesty,“ okomentoval diplomatický pas poradce Nejedlého místopředseda Zahraničního výboru PS ČR Jan Lipavský. „Ministr zahraničí by mu jej měl odebrat,“ dodal.
Současný ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček to ovšem neudělá. „Podle mezinárodních zvyklostí poradce prezidenta diplomatický pas mít může, nevidím důvod, proč ho stahovat,“ sdělil šéf diplomacie Echu24.
Bezvízová vstupenka na 10 let
Podle zákona vydává ministerstvo zahraničních věcí diplomatický pas prezidentu republiky, poslancům a senátorům, členům vlády, soudcům Ústavního soudu, předsedovi Nejvyššího soudu, předsedovi Nejvyššího správního soudu a prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu.
Nárok na diplomatický pas má zároveň manžel či manželka daného ústavního či státního činitele nebo diplomatický pracovník a jeho manžel či manželka na zastupitelském úřadě České republiky v zahraničí.
Diplomatický pas může ministerstvo vnitra vystavit i lidem, u nichž to odpovídá mezinárodním zvyklostem. „Ministerstvo prověřuje, zda cizí státy vydávají osobně ve stejném či analogickém postavení diplomatický pas. Pokud je mezinárodní zvyklost prokázána, neznamená ještě tato skutečnost automatický nárok na vydání diplomatického pasu. Konečné rozhodnutí o vydání, či nevydání diplomatického pasu přísluší ministru zahraničních věcí,“ upřesnila mluvčí ministerstva zahraničí.
Diplomatické pasy se vydávají na dobu 10 let. Držitelům umožňují rychlejší odbavení na letišti, případně bezvízový vstup do zemí, se kterou má Česká republika dohodu. Jedná se o Ázerbájdžán, Čína, Egypt, Indonésie, Jordánsko, Kapverdy, Laos, Pákistán, Rusko, Vietnam.
„Nicméně bezpečnostním kontrolám na letištích se nevyhnete, musíte procházet body scannery a RTG jako každý jiný. To samé se týká kontrol celníků,“ doplnila Lagronová.
Na držitele diplomatických pasů se ovšem vztahuje diplomatická imunita. Tu mají na území cizího státu a chrání je před trestním stíháním v dané zemi.