Ministr pro lidská práva a šéf legislativní rady vlády Dienstbier ve středu uvedl, že změny by měly být účinné od ledna 2016. Návrh zákona stanoví, že v referendu lze rozhodnout o „zásadních věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu“.
Zároveň vypočítává, o jakých otázkách tímto způsobem rozhodovat nelze. Lidé nebudou moci rozhodovat třeba o zavedení trestu smrti, změně státních hranic, státním rozpočtu, ustanovení jednotlivých osob do funkcí či o jejich odvolání. Referendem také nebude možné schválit návrh zákona.
Referendum je zapotřebí v mimořádných případech, říká ministr
„Neměli bychom nahradit zastupitelskou demokracii přímou demokracií, ale na druhou stranu je v některých mimořádných případech potřebné dát lidem toto právo,“ shrnul význam referenda Dienstbier.
Připomněl, že už od přijetí současné ústavy se počítá s tím, že se může stanovit, kdy lid vykonává moc přímo. Tato část ústavy však doposud nebyla naplněna. „V tuto chvíli je situace nejpříznivější, protože naprostá většina sněmovních a senátních stran deklaruje podporu zákonu o referendu. Vůle schválit takovýto zákon tady je,“ uvedl.
Propagátorem plebiscitů je ve sněmovně Úsvit přímé demokracie, jeho předseda Tomio Okamura se ale s Dienstbierem rozchází v pohledu na jejich podobu (více čtěte zde). Tradičně rezervovaně se k referendu staví ODS, podle ministra ale nyní není tak silná, aby mohla přijetí ústavního zákona zabránit.
