„Centrum se za dobu své činnosti zabývalo stovkami tendenčních zpráv, které využívaly celé spektrum manipulativních technik. Nelze však přesně odhadnout, kolik dezinformací odhalilo, jelikož podstatná část z nich se netýkala oblasti působení centra, tedy vnitřní bezpečnosti,“ sdělil iDNES.cz ředitel odboru bezpečnostní politiky Chovanec.
Hoaxy, falešná obvinění a lži. Rusové stupňují dezinformace, varuje NATO |
Pracovníci centra tak podle Chovance vyvrátili dvacet dva dezinformací, jež vyhodnotili jako závažné v oblasti vnitřní bezpečnosti. Mezi nimi například zprávu propagandistického serveru Sputnik.cz, podle níž v Praze demonstrovalo sto tisíc lidí proti úpravám pomníku maršála Koněva.
Centrum na Twitteru upozornilo, že účast na akci byla nepoměrně menší – protestu proti tabulím, které měly informovat, že kromě osvobození Prahy v roce 1945 vedl Koněv také sovětská intervenční vojska v Maďarsku, se totiž zúčastnilo jen pár desítek lidí. Sputnik pak v článku počet opravil.
Podle informací PČR bylo na shromáždění u památníku maršála Koněva dne 21. listopadu 2017 přítomno cca 100 účastníků a cca 20 odpůrců, nikoliv „přes 100 tisíc obyvatel“, jak tvrdí Sputnik: https://t.co/pRY7gfgx59. https://t.co/MtySPLPTax
Pracovníci centra dále vyvrátili dezinformaci prokremelského webu Pravda.ru, že se Česko chystá k odchodu z Evropské unie. Ruský server se opíral o tvrzení někdejšího prezidenta Václava Klause, který se nechal slyšet, že „nastal čas začít připravovat odchod naší země z Evropské unie“. Centrum na Twitteru upozornilo na manipulativní titulek a názor bývalé hlavy státu doplnilo o oficiální stanovisko tehdejší vlády, jež považovala členství v Unii za prioritu.
Způsob, jakým pro-Kremelská média prezentují realitu. Učebnicový příklad dezinformace. https://t.co/e8KPJiEWSG
Centrum se ovšem nezabývá pouze vyvracením dezinformací, i když původně se o něm informovalo především v souvislosti s touto činností. Vedoucí centra Benedikt Vangeli loni odhal, že objasňování falešných zpráv tvoří jen pět až devět procent pracovní náplně.
Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH) zahájilo provoz na počátku roku 2017. S veřejností však začalo komunikovat už v říjnu 2016 prostřednictvím sociální sítě Twitter. Tam také jeho pracovníci zpočátku reagovali především na kritiku, jež na nový úřad mířila ze strany veřejnosti i politiků – prezident Miloš Zeman označil centrum za „ministerstvo pravdy“ a varoval před jeho činností. Pro centrum pracuje patnáct až dvacet zaměstnanců – přesný počet nelze podle mluvčího stanovit, neboť v rámci odboru využívá servis i od ostatních oddělení. |
Jeho slova potvrzuje i odborník na terorismus a extremismus Miroslav Mareš. „Centrum není opravníkem hoaxů, jak se o něm zpočátku mluvilo. Tedy že by výrazně ovlivnilo vnímavost veřejnosti vůči fake news,“ uvedl Mareš.
Hlavním přínosem centra je podle Mareše zpracování odborných materiálů k problematice hybridních válek a terorismu. „Stojí za loňskou strategií k ochraně měkkých cílů, i když jejich rady pořadatelům koncertů byly později ironizovány,“ připomněl s tím, že ačkoli je centrum možná méně viditelné na veřejnosti, utvořila se v něm skupina lidí, kteří odvádějí dobrou analytickou práci a vytvářejí podklady k analýze šíření zpráv nebo k šíření hybridní kampaně. „Centra si všimli i na mezinárodní úrovni,“ dodal Mareš.
Centrum se podle něj zřejmě dostává i do oblastí práce, které spadají pod Bezpečnostní informační službu, proto je spousta výstupů neveřejná.
Chovanec doplnil, že kromě vyvracení dezinformací se centrum aktivně věnuje bezpečnosti civilního letectví, ochraně měkkých cílů, bezpečnostním aspektům migrace a terorismu a násilné radikalizaci obecně. „V rámci těchto témat se centrum pravidelně zúčastňuje jednání Společné zpravodajské skupiny Bezpečnostní rady státu,“ dodal Chovanec.
Dezinformace ovlivnily výsledek voleb, tvrdí mluvčí Horáčka
Centrum se aktivně zapojilo také do bezpečnostních opatření před volbami. Pořádalo například školení pro členy týmů jednotlivých stran či kandidátů. Před prezidentskými volbami se kurzů zúčastnily týmy sedmi prezidentských kandidátů. Chyběli pouze spolupracovníci Petra Hanniga a Miloše Zemana.
Jak školení probíhala, popsal pro iDNES.cz tehdejší mluvčí Michala Horáčka Jiří Táborský. „Byly to základy chování na internetu, tedy jak mají či nemají vypadat bezpečnostní hesla. Mluvili s námi také o podvodných e-mailech a sdělování zpráv, zároveň sehnali někoho tuším z evropského vedení Facebooku, kdo tam řešil bezpečnost na Facebooku a přístupové metody k účtu, aby byl co nejlépe zabezpečen,“ shrnul obsah kurzu.
Táborský zvlášť ocenil zprostředkování kontaktu s odborníky, jejichž služeb pak mohly týmy při zabezpečení kampaně využít. Zároveň si však povzdechl, že kampaň proti dezinformacím nedokázala zabránit šíření falešných zpráv poškozujících jeho kandidáta.
„Byly tam opakované útoky na Michala Horáčka stran jeho údajné spolupráce s StB. Těch dezinformací bylo nespočet, ale byly tam dva narativy, tedy že je vekslák a estébák. To se šířilo masivně, tak jsme se na to snažili reagovat,“ uvedl Táborský s tím, že se k nim všechna tvrzení nedostala, a tak je nemohli vyvracet. Věří však, že to mohlo ovlivnit výsledek voleb.
Táborský přitom centru nevyčítá, že před volbami nevyvracelo dezinformace, jež se o jednotlivých kandidátech šířily, s odkazem na jeho omezené prostředky. „Pokud nemáte kapacity na to, vytvořit opravdu velký mediální zásah, ať už v klasických médiích nebo na internetu, tak se vám to vyvrací obtížně,“ připustil.
„Někdy stačí jeden telefonát, jindy je to práce na hodiny“
Bojem proti dezinformacím, hoaxům i falešným zprávám se v Česku zabývají také další instituce. Jedná se například o projekt Agentury pro sociální začleňování HateFree Culture, kde na potírání dezinformací pracuje Marie Škardová. Podle ní se projektu podařilo v minulém roce vyvrátit dvacet šest dezinformací a dalších devět v lednu a únoru.
Znásilňují děti a zakazují Vánoce. Internet zaplavují fámy o běžencích |
„Při odhalování zavádějících tvrzení je nejdůležitější najít zdroj. Doba, za níž se podaří dezinformaci vyvrátit, je různá. Někdy stačí jeden telefonát a jindy strávíte hodiny vyhledáváním,“ popsala Škardová pro iDNES.cz. „Pokud se například týkají činnosti nějakého úřadu či státního orgánu, ptáme se na informaci tam. Pokud se týkají kriminální činnosti, ověřujeme informaci u policie. V případě šířících se videí či fotografií vyhledáváme původní záznam, tedy původní kontext materiálu,“ doplnila.
HateFree Culture upozorňuje na hoaxy šířící se po českých webech:
HateFree upozornilo například na hoax se znásilněnou norskou dívkou. Smyšlený případ ilustrovala na protimigračních webech fotografie zkopírovaná z fotobanky.
Podobný postup volí i analytik Institutu pro politiku a společnost Roman Máca. Jak sdělil iDNES.cz, nejprve zjišťuje, zda již někdo dezinformaci nevyvrátil. Pokud ne, snaží se nalézt zdroj s pomocí klíčových slov, osob vystupujících v příběhu nebo jinou cestou. Vyhledává například, jestli aktéři ve „zprávě“ skutečně existují. Často mu přitom pomáhá logický úsudek. Například když popisek uvádí, že se jedná o událost v Praze, ale neodpovídá tomu nápis či jiný detail na snímku.
„Pokud se jedná o informace prezentované nikoli textem, ale obrazem, provádí se například forenzní analýza snímku a vyhledávání, zda snímek nebyl na internetu již dříve publikován v jiném kontextu. Podobně to platí i pro videa,“ dodal Máca (jeho náhled na dezinformační kampaň před volbami naleznete také na jeho blogu).
