„V tuto chvíli je oněch osm domén, na nichž jsou provozovány dezinformační weby, vyřazeno z DNS, jsou tedy nedostupné. Budeme reagovat podle toho, jak se bude vyvíjet situace,“ uvedl na dotaz iDNES.cz, zda je zablokování webů trvalé, Ondřej Filip, výkonný ředitel sdružení CZ.NIC.
„V případě, že se situace uklidní, blokování domén zrušíme,“ dodal.
Sdružení k zablokování přikročilo jako první, osm webů s českou koncovkou .cz zablokovalo v pátek po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády.
„Je jisté, že na internetu probíhá hybridní válka, jejíž součástí jsou i dezinformace. K zablokování domén jsme se rozhodli pouze na základě současné situace, tedy kvůli probíhající válce na Ukrajině,“ vysvětlil Filip.
Díky covidu mohou Rusové ovlivňovat mínění více lidí, říká analytik Vrabel |
Weby z internetu zcela nezmizely - pouze bylo zrušeno přesměrování přes jméno domény. Pod svou IP adresou ale stále existují, blokace tak může být kdykoliv zrušena a weby budou zase dostupné. CZ.NIC tak však mohl zablokovat jen weby s koncovkou .cz, která pod sdružení spadá.
Weby, jako je třeba česká odnož ruské agentury Sputnik, využívají cizí doménovou koncovku, třeba .com či .org. Na ty tak sdružení nedosáhne. Na žádost vlády je proto zablokovali mobilní operátoři. Člověk připojený k internetu v Česku se k nim proto nyní také nedostane.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Nejsme ti, kdo rozhodují o tom, co vypneme. O tom rozhoduje stát, respektive složka vojenského zpravodajství. Vláda ČR nás v zájmu národní bezpečnosti požádala o to, ať ten konkrétní seznam webů vypneme. Ve chvíli, kdy hrozba skončí, předpokládám, že nám vláda oznámí, že situace už se uklidnila a my nebudeme mít důvod nic blokovat,“ uvedl prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund.
Zablokované dezinformační webyInternetové sdružení CZ.NIC zablokovalo v pátek 25. února osm dezinformačních webů, které užívají českou koncovku .cz:
Dalších šest webů pak v úterý 1. března zablokovali na žádost vlády tuzemští mobilní operátoři:
|
Blokace legální je, úplné vymazání ne
Pro CZ.NIC jde o první případ, kdy zablokovali dezinformační weby. Jinak ale nejde o nic mimořádného. Třeba na žádost Státního ústavu pro kontrolu léčiv již blokují weby, které nabízejí nelegální nebo padělané léky. Jindy může jít třeba o blokování ilegálních loterií na žádost ministerstva financí.
„V článku 17.1 jejich interních pravidel je napsané, že CZ.NIC je oprávněno zrušit delegaci jména domény, pokud dochází k ohrožení národní či mezinárodní počítačové bezpečnosti. Udělat to můžou, není na tom nic nelegálního,“ popsala právnička Jana Sedláková.
Rusko-ukrajinský konflikt ve fotografiích |
Kdo by chtěl protestovat, mohl by podat běžnou civilní žalobu, pokud by podle něj šlo o porušení smlouvy. Soud by potom rozhodoval, zda skutečně šlo o narušený bezpečnosti.
„Jeden držitel se na nás obrátil. V tuto chvíli nemáme žádné informace o jakémkoliv právním sporu,“ uvedl Filip z CZ.NIC.
Jelikož weby pořád existují, pouze nejsou dostupné z české domény, je pro ně jednoduché přejít na doménu .com či třeba .ru. Některé z nich tak ostatně už učinily. A na ty už česká jurisdikce nedosáhne. „Úplné vymazání webu by vyžadovalo změnu legislativy,“ míní Sedláková. Kdyby tak k tomu mělo dojít, nešlo by to ze dne na den.
V krizi ano, normálně ne, míní experti
Odborníci ostatně soudí, že ačkoliv v tomto okamžiku jde o správný krok, v méně vyhrocené situaci není blokace řešením. „Osobně si myslím, že zablokování je rozumné. Je zapotřebí tady zabránit šíření propagandy a dezinformací, které Rusko šíří,“ uvedl Michal Klíma, který dříve působil ve správních radách Mezinárodního tiskového institutu a Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a nyní radí premiéru Petru Fialovi v oblasti médií.
On-line reportáž z války na Ukrajině čtěte ZDE |
„Při méně vyhrocené situaci by se asi tento postup volit neměl. To ale neznamená, že se nemají hledat způsoby, jak dezinformace omezovat a jak proti nim postupovat,“ dodal s tím, že jde třeba o mediální výchovu, vyvracení dezinformací či trestně-právní zodpovědnost v oblasti propagace hnutí propagujících násilí a podobně.
Přesto by podle něj byla na místě i úprava legislativy, jelikož ta současná vznikala v době, kdy neexistoval internet či sociální sítě.
Se zablokováním dezinformačních webů souhlasí také politolog a odborník na dezinformace z Masarykovy univerzity Miloš Gregor.
Narativ Kremlu v praxi„Volali nám naši známí z Kazachstánu, interpretovali slova ruského prezidenta, naprosto převzali logiku i rétoriku, s níž do této války Rusko šlo. Je to neuvěřitelné: Rusko nám předvádí dokonale připravený útok na svobodnou zemi a pracuje jak na venek, tak i velmi intenzivně dovnitř, směrem ke svým občanům a spojencům,“ popsala ředitelka Českého domu v Kyjevě Radka Rubilina. |
„Je třeba si uvědomit, že dnes žijeme v úplně jiné situaci, než jsme byli třeba před rokem. Zatímco v normální době má být demokratická společnost schopná se s podobnými propagandistickými weby vypořádat vzděláním, tak dnes se demokracie musí bránit tím že lidi od těchto dezinformačních kanálů odstřihne,“ míní.
Poukázal přitom na statistiky, podle kterých některým dezinformacím věří na deset procent Čechů.
Ačkoliv by podle něj bylo bláhové se domnívat, že zastánci konspiračních teorií nebudou podobné informace vyhledávat jinde, nepůjde podle něj o všechny čtenáře daných dezinformačních webů.
„Je dobré si uvědomit, že dané weby měly třeba i nekolikasettisícovou návštěvnost měsíčně,“ uvedl. Navzdory tomu, že třeba Sputnik vybízí čtenáře, ať přejdou na Telegram, se tak podle něj najdou i lidé, kteří začnou konzumovat jiná, seriózní média.
„Nedomnívejme se, že to pomůže stoprocentně, aby lidé nebyli vystaveni propagandě, ale už fakt, že se ta část populace výrazně sníží, vnímám jako pozitivní,“ řekl.
Dezinformace kolem Ukrajiny: šíří se falešná videa i proruské narativy |
Také on míní, že šlo o dobrý krok v současné situaci. „Nicméně dovedu si představit, že kdyby se konflikt vyřešil, zákazy těchto webů zmizí a spíše se otevře debata, jak efektivně lidem vysvětlovat, že jde o nesmysly,“ uvedl.
Kdyby se pak podle něj politická reprezentace rozhodla, že dezinformační weby jsou pro společnost skutečně nebezpečné, mohl by se seznam webů naopak rozšířit. To by ale znamenalo širší politickou diskuzi. „To by neměla určit nějaká vláda nebo jeden ministr od stolu. K takové věci je třeba kooperace společnosti. Kdyby většina lidí nesouhlasila, začali by si hledat informace jinde a možná by to bylo ještě škodlivější, protože by na ně nebylo vidět,“ vysvětlil.
Dezinformace a válka na UkrajiněPodle Gregora bylo v minulém týdnu vidět, že dezinformační a propagandistická scéna byla značně dezorientovaná. „Jednak asi sami nepředpokládali tak agresivní postup Ruské federace. Za druhé na to má svůj vliv i prezident Miloš Zeman, který byl dlouhodobě jedním z nejhlasitějších mluvčích kremelské propagandy v České republice, ale sám ve čtvrtek odsoudil agresi Ruska a Vladimira Putina označil za psychopata,“ popsal Gregor. Stejně tak SPD a předseda strany Tomio Okamura agresi odsoudil, byť opatrně. Na dezinformační scéně proto nyní podle Gregora chybí ideový vůdce. „Už od konce minulého týdne se ale začíná vzpamatovávat a začíná opět replikovat příběhy, které vykládá Vladimir Putin,“ popsal Gregor. Objevují se tak podle něj narativy, podle kterých Rusko na Ukrajině pouze bojuje proti jakémusi fašistickému zřízení, že Ukrajina bezpečnostně ohrozila Ruskou federaci a podobně. „Což jsou všechno nesmysly. Ale tím, že jsou živené z Kremlu, tak lidé, kteří hodnotově inklinují k ruskému režimu, je dále replikují,“ vysvětlil. |
