Středa 21. října 2020, svátek má Brigita
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 21. října 2020 Brigita

Na mladé dospělé z dětských domovů se zapomíná. Chybí jim „pomocná ruka“

  17:28
Opomíjenou skupinou, na kterou nepamatuje veřejnost a někdy ani zákon, jsou mladí dospělí, kteří opouští dětské domovy. Ročně jich je přitom na tři sta a více než polovina z nich se do společnosti začlení jen s velkými obtížemi. „Mluví se o adopci malých dětí, mluví se o pěstounech. Jak dítě dosáhne puberty, zájem ustane,“ míní ředitelka Nadačního fondu Krok domů Klára Chábová.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: MAFRA

Čtyřiadvacetiletý Michal Pospíšil přišel do dětského domova, když mu bylo čtrnáct let. Pochází z devíti sourozenců a situace doma nebyla ideální. Pospíšila i některého jeho sourozence proto rodičům odebral orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).

Když dosáhl plnoletosti, ujal se ho dobrovolník, který působí v projektu Patron. Ten přiděluje mladým mužům, kteří odchází z dětského domova, takzvanou „doprovázející osobu“. Ta jim pomáhá začlenit se do společnosti a navyknout životu mimo ústavní výchovu.

„Byli jsme kamarádi, hodně mi pomohl a podporoval mne. Pak mi nabídl práci a dnes je to můj šéf,“ říká Pospíšil.

Odchod z „děcáku“ a zákony

Zástupci neziskových organizací i další účastníci průzkumu volají především po dvou legislativních změnách.

Jednou z nich je zákonné zakotvení pomoci všem mladým dospělým, kteří opouštějí dětský domov, a to v podobě kurátora či patrona.

Dále neziskové organizace upozorňují i na překážky, kvůli kterým mají mladí lidé z ústavní výchovy problém dosáhnout na sociální bydlení.

„Narážím zejména na problém, kdy byť měla městská část snahu vyjít mladému dospělému vstříc, jejich nastavení podmínek umožnilo dát sociální bydlení jen tomu, kdo má v dané městské části trvalé bydliště,“ popsala poslankyně Monika Červíčková, která se problematice dlouhodobě věnuje.

To je podle ní problém, protože děti z ústavní výchovy běžně vyrůstají jinde, než kde mají trvalé bydliště.

Takové štěstí ale většina dětí odcházejících z ústavní péče nemá. V České republice jich je nyní asi osm tisíc, každoročně se osamostatní asi tři sta dalších. Podle výkonné ředitelky NF Krok domů Kláry Chábové se tyto děti nemají na koho obrátit, jsou proto bez podpory a pomoci.

Své tvrzení dokládá průzkumem, který si nadační fond nechal zpracovat a který mapuje cestu nově dospělých k samostatnému životu. Z něj vychází třeba to, že mladí dospělí opouští dětské domovy příliš brzy. I po dosažení plnoletosti v nich mohou zůstat takzvaně „na smlouvu“.

„Ředitelé dětských domovů se shodli na tom, že optimální věk na odchod z pobytového zařízení je 25 let. Většinou je to ale tak, že děti se chtějí osamostatnit a z pobytového zařízení ‚utíkají‘, jakmile dostudují, či dosáhnou plnoletosti,“ popsala Chábová. Doplnila ale, že počet dětí, které v domově zůstanou a dodělají si například maturitu, se v posledních letech zvyšuje.

Ani delší pobyt v dětském domově ale nezaručuje, že bude mladý dospělý připravený na odchod. Sami ředitelé totiž přiznávají, že v zařízeních není kapacita na intenzivnější přípravu dětí na samostatný život, neexistují navíc žádné metodiky ani doporučení, jak by taková příprava měla vypadat.

„Ze strany vychovatelů tam je snaha s dětmi pracovat a nějak je připravovat na život. Musí ale vyplňovat spoustu papírů, plnit plány, řešit i takové věci jako účtenky z autobusů. S dětmi se musí taky třeba učit a když je jich na jednoho pracovníka osm, prostě se to nestíhá,“ popsal Pospíšil.

„Přišli za námi, dali sladkost a odjeli“

S dětmi by tak měli pracovat i lidé z OSPODu. I oni jsou však přetížení. Na jednoho sociálního pracovníka sice podle průzkumu připadá méně než deset dětí, ty jsou ale rozptýlené různě po republice. „Děti jsou přidělené sociálním pracovníkům podle trvalého bydliště. Mnohdy je ale různě přemisťují, prakticky bydlí jinde,“ popsala jedno z úskalí Chábová. Není tak podle ní výjimkou, že pracovníci jezdí za „svými“ dětmi i čtyři sta kilometrů.

I proto se tyto návštěvy sociálních pracovníků konají jen jednou za čtvrt roku. To je přitom málo i podle samotných pracovníků OSPODu, kteří tak odpovídali v rámci průzkumu.

Poradili mi až v domově seniorů, líčí boj s covidem ředitel dětského domova

Téměř polovina z nich si myslí, že s dětmi by se měli scházet alespoň jednou do měsíce, reálně tak však činí jen sedmnáct procent z nich. „Člověk se pořád hrabe v papírech, vyhodnoceních a nemá tak čas dítě pořádně navštívit a probrat s ním důležité věci,“ míní třeba jeden z respondentů.

„Přijeli jednou za tři měsíce, většinou ve dvou. Přišli za námi, bylo nás osm, poptali se, jak je, co ve škole, každému dali sladkost a zase odjeli,“ popsal Pospíšil.

Sociální pracovníci by tak podle průzkumu uvítali třeba možnost spojit se s dětmi i přes internet. Tuto potřebu přitom zdůraznila i epidemie koronaviru, kdy se mnohé dětské domovy uzavřely pro veřejnost.

V osmnácti konec

A i tyto občasné návštěvy končí většinou s dosažením plnoletosti. Podle samotných sociálních pracovníků by přitom bylo vhodné, aby s dětmi dál spolupracovali i nějakou dobu po opuštění domova.

„Když dítě dovrší osmnácti let věku, pracovník OSPOD zavírá složku a tím to pro něj končí,“ uvedla projektová manažerka NF Krok domů Andrea Šafařík. Někteří z nich proto ‚překračují‘ zákony a s dítětem dál spolupracují třeba ve svém volném čase.

Na co nezbyde čas

Podle průzkumu nestíhají sociální pracovníci probrat s dospívajícími dětmi celou řadu oblastí.

Jde třeba o to, jak komunikovat s úřady, základy finanční gramotnosti, rozvoj osobnosti, úzkost spojená s momentem osamostatnění, duševní zdraví či péče o domácnost.

Mladým dospělým tak podle průzkumu chybí řada věcí, od jakéhosi zázemí, do kterého by se mohli vrátit, přes dostatečné vzdělávání,co se týče třeba finanční gramotnosti či duševního zdraví, až po znalosti o vlastní minulosti. 

Zástupkyně neziskové organizace upozornily třeba na to, že ač se to může zdát banální, těmto lidem chybí i třeba fotografie z vlastního dětství.

„Když si vzpomenu na vlastní dospívání, byl to několikaletý proces, kdy jsem nebyla schopná dokončit dvě vysoké školy, kdy jsem se několikrát vrátila k rodičům. Ale měla jsme bezpečnou síť a rodinu, která mě byla několikrát schopná a ochotná přijmout zpátky. Mladí dospělí, kteří odchází z dětských domovů, mají stejné potřeby, ale tu síť nemají,“ míní Šafařík.

Právě něčí podpora přitom může znamenat rozdíl v tom, jestli daný člověk postavení se na vlastní nohy zvládne, nebo nezvládne. Například při získání bydlení. „Já jsem měl štěstí. Jsem z Tábora, který docela spolupracuje s dětskými domovy. Takže když jsem odcházel, přimluvil se za mě, že se mnou nebyly posledních deset let problémy, slovo za mě utrousil i OSPOD,“ popsal Pospíšil.

Přesto na sociální byt čekal půl roku, dva měsíce z toho strávil u rodičů své přítelkyně. „Já si myslím, že jsem měl odchod poměrně dobrý, věděl jsem, co chci dělat, měl jsem to srovnané. Hodně lidí to ale takhle neřeší. O spoustě dětí pak vychovatelé ani neví, jak skončily, maximálně se občas něco dozví od jiného dítěte,“ uzavřel Pospíšil.

Autor:

Primář z Bulovky: Chtěli bychom zachránit všechny, ale nejde to

  • Nejčtenější

Vláda uzavřela maloobchod a služby, omezila pohyb na nákup a práci

Vláda se na mimořádném jednání rozhodla, že od čtvrtka od 6 hodin uzavře maloobchody a služby, s výjimkou prodejen se...

Protest se změnil v bitku se zraněnými, policie nasadila vodní děla a slzný plyn

Na demonstraci proti vládním opatřením se na pražském Staroměstském náměstí sešly více než dva tisíce lidí. Účastníci...

Prymula se omluvil národu. Slíbil deset tisíc lůžek a plošné testování zdarma

O projev ministra zdravotnictví Romana Prymuly, který se měl uskutečnit v pondělí, občané nakonec nepřišli. Ministr v...

Roušky povinně ve městech i v autě s cizími, nařídil od středy Prymula

Vláda na pondělním jednání schválila povinné nošení roušek v autech. Vztahovat se nebude na řidiče, kteří pojedou sami...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Špička epidemie 11. listopadu, opatření zpřísníme, řekl Prymula poslancům

Vrchol druhé vlny epidemie koronaviru v Česku přijde okolo 11. listopadu, řekl poslancům ministr zdravotnictví Roman...

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...

  • Další z rubriky

Jak se bourá ve velkých městech? Rizikem je rušná ulice vedle klidného parku

Premium Pražská Michle není zrovna centrum města. Jenže Chodovská ulice v Michli je důležitou dopravní spojnicí, která vede od...

Nedělejte rizikové sporty, ať se nezraníte, prosí přetížení záchranáři

Pacienti s covidem nezahlcují pouze nemocnice, ale také záchranáře. Pro ty jihomoravské představují případy koronaviru...

Proti starostovi Znojma už je většina zastupitelů, připomínají jeho kauzy

To, co původně vypadalo jako běžná politická přestřelka, začíná vážně ohrožovat pozici znojemského starosty Jana...

PŘEHLEDNĚ: Lockdown na polovic. S kým se nestýkat, jak nakupovat od čtvrtka

Vláda od čtvrtka v šest ráno omezí volný pohyb s výjimkou cest do práce a na nákup, uzavřou se obchody s výjimkou...

Zapojte se do týdenního soutěžního kalendáře s decoDoma!
Zapojte se do týdenního soutěžního kalendáře s decoDoma!

Hledáte inspiraci pro zvelebení svého domova? Vítejte u decoDoma, kde najdete všechno od vybavení kuchyně, přes napínací potahy až po potřeby na...

Cukrářka Iveta Fabešová se rozvádí. Přišla o své provozovny

Cukrářka Iveta Fabešová (36) se na sociálních sítích svým fanouškům svěřila, že se s manželem rozvádějí. Kvůli tomu...

Tvoje tvář má známý hlas bude bez Stárkové. Zkolabovala kvůli covidu-19

Show Tvoje tvář má známý hlas pokračuje už v sobotu večer sedmou epizodou. Jedna z účinkujících však v ní bude chybět....

N-word jsem měla vypustit, omluvila se z rasismu nařčená Čvančarová

Jitka Čvančarová (42) se ocitla pod palbou kritiky mnoha uživatelů sociálních sítí. Při imitování raperky Cardi B v...

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Chtěla jsem udělat něco zapovězeného, říká k pornu Tarra White

Má za sebou úspěšnou kariéru ve filmech pro dospělé, její vztahy s rodinou na Moravě však poznamenala. „Příbuzní se...