Sobota 26. září 2020, svátek má Andrea
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 26. září 2020 Andrea

Vláda zvažuje útlum dětských domovů. Děti do sedmi let by ústavům unikly

  0:14aktualizováno  13:16
Ministrům na stůl putuje podnět Rady vlády pro lidská práva ke sjednocení všech ústavů pro děti pod jeden resort a jejich postupné omezování. Děti mladší sedmi let by v kojeneckých ústavech a dětských domovech už neměly vyrůstat, protože podle odborníků je pro ně péče širší rodiny nebo pěstounů vždy lepší.

Detský domov Veská | foto: Radek Kalhous, MAFRA

„Současný stav pobytové péče o ohrožené děti, v němž převažují zařízení ústavního typu s velkými lůžkovými kapacitami, je nevyhovující a neodpovídá potřebným standardům kvality při poskytování pobytové péče pro děti v co nejpřirozenějším prostředí, a nenaplňuje tak zásadu nejlepšího zájmu dítěte,“ stojí v podnětu, který má redakce k dispozici.

Osm tisíc dětí v ústavech

Systém ústavní péče o děti zůstává v ČR roztříštěný. Pod ministerstvo školství spadají dětské domovy, dětské domovy se školou, diagnostické a výchovné ústavy a střediska výchovné péče. Ministerstvo zdravotnictví má v gesci dětské domovy pro děti do tří let, neboli kojenecké ústavy. V současnosti je v různých typech ústavů umístěno kolem osmi tisíc dětí.

Dokument schválila Rada vlády pro lidská práva v prosinci, vláda jej má na programu čtvrtečního jednání. Podle informací iDNES.cz však bude jednání o tomto bodu zřejmě zatím odloženo. Podporu klíčových resortů - tedy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) a ministerstva školství (MŠMT) a zdravotnictví (MZ) - ovšem podnět má, alespoň deklarativní. Zástupci úřadů na něj kývli při prosincovém schvalování.

Hlavní změnou, kterou by soubor opatření měl přinést, dospěje-li do legislativní fáze, je postupný konec praxe umisťování dětí mladších sedmi let do ústavů. Místo toho by mělo přibýt profesionálních pěstounů, kteří dítě na omezenou dobu přijmou do své rodiny. Pěstounů rok od roku přibývá - v roce 2011 jich bylo patnáct, loni již 550, stále jich však není dostatek. Zásadně víc by jich potřeboval například Karlovarský kraj.

Podle předsedkyně Federace dětských domovů ČR Jany Koubové by ale bylo vhodnější, aby stát více podporoval dlouhodobou pěstounskou péči. „Zájemců o ni v poslední době ubývá a naopak přibývá profesionálních pěstounů. Ale to může fungovat jeden rok a co dál s těmi dětmi? Zase půjdou někam jinam?“ ptá se Koubová. Další otázkou podle ní je, jak by se umisťovaly do rodin větší skupiny sourozenců ve věkovém rozpětí od půl roku do patnácti let.

Z porodnice do „kojeňáku“, ve třech letech do „děcáku“

Ústavní péče v Česku, na rozdíl od všech ostatních zemí střední Evropy, nemá žádné věkové omezení. Leckdy tak miminko z porodnice putuje rovnou do kojeneckého ústavu a ve třech letech se přestěhuje do dětského domova. Přitom například na Slovensku nesmí do ústavu dítě mladší šesti let, v Polsku do sedmi let.

V kojeneckém ústavu je ticho

Odborníci v souvislosti s ústavní péčí kritizují zejména to, že v instituci si dítě nevytváří pevné citové vazby na konkrétní lidi. „Na chování dítěte se to projevuje tím, že je apatické. Běžně malé dítě křičí, brečí, protože si tím získává pozornost a tímto způsobem komunikuje. Oproti tomu děti v ústavech zjišťují, že když budou plakat, nic se nestane. Takže často jen leží a apaticky koukají,“ vysvětluje Tomáš Böhm z asociace Dítě a rodina. Proto je v kojeneckých ústavech podle něj často zvláštní ticho.

„Institucionální prostředí nikdy nemůže naplnit to, co prostředí rodinné. Dítě si v něm nemůže vytvořit základní vazbu k jednomu konkrétnímu člověku. Existuje celá řada dat, která dokládají, že ústavní pobyt deformuje dítě na celý život. Dochází ke strukturálním změnám mozku, k negativním vlivům na emoční stabilitu. Je zásadní, aby alespoň v nejcitlivějším období, kdy si dítě vytváří pocit, jestli je, nebo není na světě bezpečno, nemuselo vyrůstat v ústavu,“ říká předsedkyně vládního Výboru pro práva dítěte Klára Laurenčíková. „Veškeré peníze od státu by měly směřovat k tomu, aby děti mohly vyrůstat v širších rodinách nebo v prostředí, které rodinné kvality obsahuje,“ dodává.

Z údajů za rok 2013 vyplývá, že z celkového objemu necelých 8,2 miliardy korun, které v tomto roce šly do systému ochrany práv dětí, bylo zhruba 52 procent vynakládáno na zajištění ústavní péče, necelých třicet procent šlo na zajištění pěstounské péče a zbytek na preventivní služby. Během posledních let zůstal objem financí vynakládaných na ústavní péči stejný, přes dlouhodobý pokles počtu dětí do ústavů umisťovaných.

Podnět počítá s tím, že ve výjimečných případech by ústavní péče pro děti do sedmi let byla přípustná na velmi krátkou dobu, maximálně jednoho měsíce.

Roztříštěný systém ústavů se má sjednotit

Další změnou, kterou by měl podnět přinést, je výrazné snížení kapacity ústavních zařízení. Dle posledních údajů je průměrná kapacita ústavu okolo padesáti lůžek. „Za ideální stav lze považovat, aby se jedno zařízení staralo maximálně o osm dětí, a to maximálně ve dvou skupinách o čtyřech dětech,“ stojí v podnětu Rady.

„Opticky sice má domov kapacitu 48 míst, ale nejedná se o jednu budovu. Například v Plzeňském kraji je celkem třicet sedm rodinných skupin, ale na dvaadvaceti různých adresách. Ve velkém bytě tak žije maximálně osm dětí,“ podotýká Koubová.

Kromě toho by se měly sjednotit všechny typy ústavů pod MPSV. V současnosti je totiž správa kojeneckých ústavů, dětských domovů, diagnostických a výchovných ústavů i zařízení pro děti se zdravotním postižením roztříštěna mezi MPSV, MŠMT a MZ.

Podle Koubové ale jedno ministerstvo nezvládne zabývat se veškerou problematikou. „V našich zařízeních neřešíme jen sociální problémy, ale i školské a zdravotnické, takže by bylo lepší mít jeden zákon, podle kterého by pracovaly jednotlivé resorty,“ uvedla.

Pro schválení zásadní reformy ústavní péče existuje v současnosti příznivá politická konstelace, neboť ministryně práce, školství i ministr zdravotnictví a premiér jsou zástupci jedné politické strany. Michal Ďorď z organizace Vteřina poté, která se zabývá právy dětí v ústavní péči, se přesto o budoucnost reformy obává.

„Když ve čtvrtek vláda podnět neschválí a odloží téma kvůli podzimním krajským volbám, žádné významné změny v oblasti péče o ohrožené děti se v následujících letech pravděpodobně nedočkáme,“ míní Ďorď. „Doufám, že premiér Sobotka a další členové kabinetu podnět podpoří, a dají tak ohroženým dětem šanci na život v rodině,“ dodává.

Autoři: ,

Rozstřel: Velká obezřetnost před Covidem je na místě, vláda skutečně zaspala, řekla Šabatová

  • Nejčtenější

V Česku podlehl covidu první lékař, nakažených zdravotníků přibývá

Počty nakažených zdravotníků se stále zvyšují. Tabulky vydané Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS)...

Prymula hrozí omezením rizikových akcí, zavřením barů od 22 hodin i škol

Uzavření středních škol a druhého stupně těch základních, posun zavírací doby barů a restaurací na 22 hodin místo...

Nebudu se hádat. Šmucler odešel uprostřed debaty s Flegrem o covidu

Podle evolučního biologa Jaroslava Flegra je potřeba šlápnout v covidové epidemii na brzdu. „Hrozí tisíce až...

Stav nouze je namístě, říká Prymula. Očekává až 8 tisíc nakažených denně

„Denně bude přibývat šest až osm tisíc potvrzených nákaz covidem-19, pokud nepřijmeme další opatření. Je na místě...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ministr zdravotnictví Vojtěch odstoupil z funkce. Nahradí ho Prymula

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch odstupuje ze své ministerské funkce. Řekl to v pondělí na tiskové konferenci....

Sundej vlajku, nebo ti vypálíme dům. Agresivita demonstrantů v USA roste

Premium Demonstrace proti policejní brutalitě, jak to nazývají protestující i média, začínají být docela brutální i vůči...

Felák, flexit nebo chillovat. Slovník dnešní mládeže uvádí rodiče do rozpaků

Premium Ač to možná ani netušíte, nejspíš i kolem vás denně chodí shiperky, které flexí s teniskami nebo iPhonem, díky čemuž...

Prodlužte životnost filtru pevných částic. Stačí pár jednoduchých kroků

Premium Výměna filtru pevných částic stojí desítky tisíc korun, jeho čištění a renovace pět až patnáct tisíc korun. Těmto...

  • Další z rubriky

Česko se barví do oranžové, chystáme další opatření, řekl Prymula

Sledujeme online Exponenciální nárůst nakažených koronavirem z minulého týdne nyní zpomalil, řekl v pátek ministr zdravotnictví Roman...

Druhý nejvyšší nárůst od března, v pátek v Česku přibylo 2946 nově nakažených

Sledujeme online Počet případů nemoci covid-19 v Česku v pátek stoupl opět o téměř 3 000, podobně jako ve čtvrtek. Přibylo 2 946...

Nekonečné restituce. Spory a soudy o majetek se v Česku táhnou už třicet let

Premium Krajský soud v Praze ve středu opět rozhodoval o navrácení majetku, který rodu Lichtenštejnů v roce 1945 zkonfiskoval...

Částečné zavření škol sníží reprodukční číslo jen nepatrně, ukazuje analýza

Uzavření středních škol a druhého stupně základních škol by vedlo pouze k malému poklesu reprodukčního čísla přenosu...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Octavia za 3 500 korun: boj s krizí, chaos a riskantní sázka na superslevy

Octavia za 3 500 Kč měsíčně, Kodiaq za 4 899 Kč, Passat za něco málo přes 6 000 Kč… Ačkoli automobilkám docházejí...

Blíží se katastrofa, jež zastíní pandemii covidu-19, říká princ Charles

Britský princ Charles (71) vyzval v pondělí ke zlepšení boje proti klimatickým změnám, jejichž dopad podle něj zastíní...

Herec Petr Čtvrtníček se nakazil koronavirem, leží v nemocnici na JIP

Herec Petr Čtvrtníček (56) skončil kvůli covidu-19 v nemocnici. Minulý týden měl pozitivní testy, a když se mu...

Počet úmrtí bude stoupat. Podívejte se, jaké měla křivka zpoždění jinde

Počet úmrtí s nemocí covid-19 u nás poroste. Byť ještě není jasné o kolik. Příklady z jiných zemí jasně ukazují, že...

Nebudu všem po rozchodu ukazovat, jaká jsem čičina, říká Mottlová

Muž roku 2016 Josef Kůrka (28) nedávno oznámil rozchod s herečkou a modelkou Barborou Mottlovou (33). Fitness trenér...