„Situace není stále všude vyřešená. Některé dětské domovy mají nedostatek notebooků nebo slabé wi-fi sítě. Když se třicet dětí najednou přihlásí k distanční výuce, úplně to nefunguje,“ popsala předsedkyně Federace dětských domovů České republiky Jana Koubová.
Pomoct by měl podle ní zřizovatel. A tím jsou většinou kraje. „Jenže některé místo pomoci naopak braly domovům peníze z rozpočtů. Ty tak budou jen těžko mít peníze na notebooky, když musí platit dezinfekce, roušky, respirátory...,“ dodala.
Poukázala tak na fakt, že i ke konci distanční výuky – první třídy základních škol se již vrátily k běžnému fungování, další budou následovat, nezhorší-li se epidemická situace – měla některá zařízení či rodiny problém s pravidelným připojováním se k on-line hodinám.
Druhá vlna epidemie koronaviru v Česku |
„Stále chybí technické vybavení, nebo je nedostatečné,“ souhlasí ředitelka organizace Dejme dětem šanci Michaela Chovancová. Podle ní jsou počítače často starší, chybí jim tedy web kamera nebo mikrofon, které jsou pro on-line výuku nutné. Průměr je podle ní 2,5 počítače na osm dětí. Vychovatelé proto nosí do práce své notebooky, které dětem půjčují, další pracují na tabletech nebo mobilních telefonech.
Netýká se to jen dětských domovů. Problém měly na jaře třeba v klokáncích. „Hodně jsme to medializovali, takže se nám ozvala řada lidí a donesli nám notebooky pro děti. Teď to je dobré. Na jaře jsme neměli ani zavedený internet,“ popsala Hana Kupková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí, který klokánky provozuje.
Učivo nemá kdo vysvětlit
A problém byl i v nízkopříjmových rodinách. Ačkoliv ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) uvolnilo do škol přes léto 1,3 miliardy korun na technické vybavení, v některých domácnostech notebooky stále chybí. „Část z nich (rodin, pozn. red.) nemá žádné vybavení, i když většina rodin má k dispozici aspoň mobilní telefon. Minimálně starší děti přitom potřebují pro současnou výuku počítače,“ popsala vedoucí vzdělávacích služeb Člověka v tísni Zuzana Ramajzlová.
Jídlo, nebo nájem? Rodin ve finanční tísni přibývá, neziskovky mají napilno |
Nedostatek techniky navíc není jediný problém – dětské domovy i nízkopříjmové rodiny mají mnohdy potíže s vysvětlováním látky. „Dětem, kterým pomáháme, se doma nedostává potřebné podpory, protože jejich rodičům chybí i kvůli nízkému vzdělání potřebné kompetence,“ dodala Ramajzlová.
V dětských domovech pak sice vychovatelky jsou schopny dětem s látkou nějak pomoci, nemají na to však čas. Na jednu totiž připadá třeba šest až osm dětí. Některé neziskové organizace či třeba studenti pedagogických fakult sice pomáhají a děti doučují, zdaleka však není situace ideální.
„V průběhu pracovního týdne máme v našem zařízení od 8:00 do 14:00 na směně dva pedagogické pracovníky. Od 14:00 do 22:00 pracují s dětmi tři. Dětí máme aktuálně 22. Z toho vyplývá, že o individuální výuce či pomoci při výuce nemůže být řeč,“ popsal redakci iDNES.cz zaměstnanec jednoho z dětských domovů.
Sociální rozdíly a koronakrize
Právě toto několikaměsíční vypadnutí ze vzdělávacího systému přitom může mít dlouhodobé následky. „Vnímáme to (dopad koronavirové krize na sociální nerovnost, pozn. red.) jako velmi zásadní společenské téma. Mělo by se na něj nejen myslet a konat věci k nápravě, ale také už teď přemýšlet, jak negativní dopady kompenzovat i zpětně,“ uvedl ekonom z institutu CERGE-EI Daniel Münich.
V rámci think-tanku IDEA, spadajícího právě pod CERGE-EI, vytvořil spolu se svými kolegy na jaře studii zabývající se sociálně-ekonomickými nerovnostmi ve vzdělání. „V případě relativně krátkého zavření škol jsou nejvíce ohrožení žáci, kteří se běžícího vzdělávání na dálku neúčastní, a to ať kvůli chybějící technice, nedostatku podpory z rodiny, anebo vlastnímu nezájmu. Pro ně výpadek i pár měsíců může vést k dlouhodobému zaostávání a další ztrátě motivace a aspirací,“ uvedli tehdy výzkumníci.
V případě delšího zavření škol pak je podle nich velkým rizikem zvětšování rozdílů mezi školami. Již tak patří přitom podle výzkumníků Česko k zemím s nejvyššími nerovnostmi ve vzdělávání v Evropě.
První stupeň je komunitní místo, dětem spolužáci i učitelé chybí |
Ze studie vyplynulo mimo jiné to, že při výuce na dálku necítí podporu ze strany rodičů šestnáct procent dětí z chudších rodin oproti osmi procentům dětí z rodin s lepším socioekonomickým statusem.
„Problém je, že tento fenomén není na první pohled vidět, takže to společnost i politici podceňují,“ míní Münich. Dopady koronakrize tak podle něj budou viditelné v datech až s odstupem jednoho či dvou let.
Tématem se však již zabývají i v zahraničí, kde o něm vzniklo několik studií. Třeba nizozemští výzkumníci zjistili, že během osmi týdnů, kdy byly školy zavřené, přišli tamní studenti asi o pětinu toho, co se během školního roku naučí. Online výuka je totiž oproti té prezenční méně účinná. „Znepokojivé je, že ztráty jsou koncentrované především mezi studenty z méně vzdělaných rodin. Zde je ztráta až o 55 procent vyšší než mezi více zvýhodněními žáky,“ popsali.
A k podobnému závěru dospěli i belgičtí vědci. Podle nich se během jarní distanční výuky (studie vyšla v září) zvětšila nerovnost mezi školami o 17 procent v matematice a o 20 procent v nizozemštině. Mezi žáky docházejícími do stejných škol se pak rozdíly zvedly o 7 procent v matematice a 18 procent v nizozemštině. Hůře než před koronavirovou krizí dopadly právě děti z horších socio-ekonomických podmínek.
Chudí budou ještě chudší
Pandemie přitom nezvyšuje sociální nerovnosti jen prostředictvím vzdělání. Protiepidemická opatření celkově nejvíce zasahují sociálně slabší skupiny obyvatel. Jejich problémy přitom nemusí končit se zlepšením epidemiologické situace. Pokud nyní přijdou o bydlení či uzavřou nevýhodné půjčky, důsledky se s nimi ponesou několik let.
„To se týká například samoživitelů. Patří sem ale třeba také lidé zdravotně znevýhodnění, přivydělávající si formou dohod, nebo rodiny, které se potýkají s dluhy a které jsou závislé na příjmech vyplácených takzvaně na ruku,“ popsala Andrea Svobodová z Centra pro společenské otázky.
Tito lidé jsou podle ní častěji vystaveni riziku ztráty zaměstnání, současně se ale na ně často nevztahuje žádná finanční podpora nabízená státem v souvislosti s pandemií.
Kromě toho se podle Svobodové začne s problémy potýkat i část těch, kteří dosud s penězi vycházeli. „Chudí budou ještě chudší, a ti, kteří doposud tak nějak vycházeli, se ekonomicky a sociálně propadnou. Nůžky sociální nerovnosti se nepochybně rozevřou, jako tomu v historii bylo u všech podobných krizí,“ dodala Svobodová.
