To znamená, že se vymykají všem tabulkám a ti nejtěžší mají v roce života klidně přes dvacet kilogramů. Podobnou hmotnost přitom mají děti, které jdou do školy. Což nepřináší žádné optimistické vyhlídky.
„Začas budeme mít častěji dvacetileté pacienty s infarktem, amputovanou nohou nebo slepotou kvůli cukrovce. Problémy, jimiž jejich rodiče trpí až po čtyřicítce, budou mít oni už na vysoké škole,“ varuje obezitolog Zlatko Marinov.
Podle propočtů lékařů, kteří loni ve třech nemocnicích sledovali kojence s nadváhou, taková situace nastane už za deset let. To přinese obrovské náklady na zdravotní systém. „Už nadváha rodičky a dítěte při porodu péči značně zdražuje. Většinou se musí operovat císařským řezem, hůře se hojí, anestezie taky něco stojí...“ říká pediatr z chrudimské nemocnice David Kasal.
Porodem to však nekončí. „Situace se mění. Když jsem před 22 lety nastoupil, měli jsme v okrese jediného malého diabetika, sedmileté dítě. Nedávno jsme už museli složitě řešit, jak dávkovat inzulin u osmnáctiměsíčního kojence s cukrovkou, protože tabulky pro děti mladší čtyř let neexistují,“ dodává Kasal.
Nejde jen o cukrovku, o níž se všeobecně ví, že s obezitou souvisí. „Obezita je jednou z hlavních příčin vzniku nádorů. V současné době jich způsobuje víc než kouření. Konkrétně jsou to nádory prsu, plic, ledvin, ale obezita stojí i za cirhózou jater a transplantacemi ledvin,“ přidává lékařka Cecília Marinová, která se podílela na projektu S dětmi proti obezitě.