Obtěžování děti na internetu je, jak zjistili reportéři MF DNES, bohužel velmi časté. Sexuolog Petr Weiss upozorňuje, že zdaleka ne všechny tyto skutky páchají pedofilové. A už vůbec neplatí, že všichni pedofilové se dopouštějí zneužívání dětí.
Starých pedofilů je na síti málo, děti ohrožují jiní, upozorňuje psycholog |
„Právě ti, co na dítě nikdy nesáhnou, bývají nejlepšími učiteli, skautskými vedoucími nebo pisateli knih pro děti, protože jim nejlépe rozumějí. Mají pro ně obrovskou empatii. Když využijí svoji zvláštnost tímto společensky přínosným způsobem, zaslouží si naši nejhlubší úctu,“ míní sexuolog Petr Weiss.
Z literátů s obrovskou empatií k dětskému světu bývá zmiňován třeba dánský spisovatel Hans Christian Andersen. „Autor Alenky v říši divů měl nepochybně nějaké pedofilní zájmy, aniž víme, zda to byla pro něj preferovaná sexualita. A nikdo neuměl tak výstižně popsat lýtka chlapců jako autor Hochů od Bobří řeky,“ rozvíjí myšlenku Weissův kolega Jaroslav Zvěřina.
Sexuologové mají také za to, že pokud si pedofilové vybíjejí své sexuální fantazie jen u obrázků na internetu, vesměs nebývají v realitě tak nebezpeční. Zákon o dětské pornografii proto označuje Petr Weiss v této souvislosti z odborného hlediska za velmi kontraproduktivní. Zakazuje totiž i virtuální a animované dětské porno, které klade na roveň reálným obrázkům.
„Pedofilním pacientům tím znemožňuje náhradní způsob sexuálního uspokojení. Když v šedesátých letech minulého století v Dánsku přestali kriminalizovat tuto formu dětské pornografie, podle statistiky tam dramaticky poklesl počet skutečně zneužitých dětí,“ argumentuje sexuolog Weiss.
Sex si domluví snadno
Odborníci se shodují, že na internetu jsou děti často zneužívány a tato rozsáhlá trestná činnost je stále málo zmapována. U kazuistik, které se jim dostávají do rukou od policie, však často žasnou, jak snadno si lidé na síti dokážou domluvit sex s dětmi či dospívajícími. Někdy za peníze, jindy na základě vydírání.
Rodiče se při seznamování dětí na webu bojí pedofilů, ostatní hrozby neřeší |
„Vím třeba o muži, který ráno poznal na internetu čtrnáctiletou dívku, domluvil si rande a odpoledne už s ní souložil v jejím bytě. Slíbil jí pět tisíc a holka už si stihla dojednat zájezd do Bulharska. Když jí ale pak dal jen pět stovek, šla ho udat. Jiná zhruba stejně stará slečna pachatele nahlásila policii, protože ji naštvalo, že jí sice zaplatil, ale po sexu ji neodvezl do školy, jak slíbil,“ vypráví Jaroslav Zvěřina.
Pomoc ukázněným nemocným
Specifickou poruchou je patologická náklonnost k dospívajícím chlapcům nebo dívkám. „Mladé dívky vábí řadu mužů, takže úchylka se tam stanovuje obtížněji. Nehledíme na věk, ale vycházíme z toho, jak je dotyčná osoba zralá biologicky,“ podotýká sexuoložka Růžena Hajnová.
O množství těchto sexuálních deviantů v populaci nemají odborníci přehled. Nejčastěji mluví o jednom až třech procentech lidí. Policie zná jen počty sexuálně motivovaných trestných činů a lékaři zase počty pacientů. Preventivně jich do ordinace sexuologů přichází minimum, protože se stydí a trpí strachem z prozrazení.
„Musíme se starat o pedofily, kteří se nikdy ničeho nedopustili. Lidem, kterým jejich orientace působí v životě problémy, by měli být k dispozici specializovaní terapeuti a poradci. Základem léčby je psychoterapie, případně hormonální tlumení sexuálního pudu. Osvětovou a poradenskou roli dobře plní i svépomocná iniciativa Čepek (Česká pedofilní komunita),“ dodává Petr Weiss.
Zvědavci i predátoři
Experti zabývající se zneužíváním dětí na síti však zdůrazňují, že mezi pachateli pedofilové zdaleka nepřevažují. Ukájejí se takto i jedinci s poruchami osobnosti, případně i obyčejní zvědavci, kteří dítě vnímají jako náhradní a snáze dostupný objekt.
Podle Zory Duškové, klinické psycholožky a ředitelky Dětského krizového centra, není profil sexuálních predátorů jednotný. Jedná se o mladé muže i muže vysokého věku, vysokoškolsky vzdělané i bez vzdělání.
„Útoky jsou směřovány nejenom na dívky, ale i na chlapce. Nestačí poučit dívky, úplně stejně se musíme věnovat chlapcům. Dnes děti běžně vstupují do světa sociálních sítí dříve, než je onen oficiální povolený věk pro Facebook, takže se tam pohybují děti jedenáctileté, dvanáctileté, a to bez toho, že by to rodiče tušili,“ podotýká Zora Dušková.
