„Situace s počtem hlodavců není dobrá a snažíme se s ní bojovat,“ řekl pro iDNES.cz Jiří Blažek ze společnosti Adera, která se hubením hlodavců zabývá. Počty škůdců se mohou výrazně lišit třeba v jednotlivých městech, ale i podle městských částí.
Kolik potkanů u nás žije nikdo přesně neví. Rámcový odhad uvádí, že na jednoho člověka ve městě připadá zhruba čtyři až pět potkanů, hlodavčí populace jenom pod hlavním městem by tak mohla dosahovat až šesti milionů jedinců. Hygienici upozorňují, že takové odhady jsou velmi nepřesné a velikost potkaní populace se jednoduše určit nedá.
Přesto v České republice zřejmě žijí desítky milionů těchto drobných škůdců. Boj s nimi je nekonečný úkol deratizátorů, který ročně stojí desítky milionů korun jenom v krajských městech. Povinnost likvidovat přemnožené potkany, myši a krysy doléhá především na firmy, které mají na starost kanalizační sítě, města a také podniky.
Například Pražské vodovody a kanalizace stála minulý rok deratizace pět milionů korun, Vodárna Plzeň platí za boj s hlodavci tři miliony korun. Ostravské vodárny a kanalizace předpokládají, že letos za likvidaci zaplatí 2,5 milionu korun. Brněnské vodárny a kanalizace stojí deratizace 1,3 milionu.
Potkanům v posledních letech vyhovují především mírné zimy. Když se teploty dlouhodobě udrží pod bodem mrazu, znamená to také přirozený úbytek škůdců. Období jarního páření se jich dožije méně, tím pádem na jaře také nenastává tak výrazný populační boom. Zimy jsou však v posledních letech spíše mírné. Potkan je přitom velmi plodné zvíře. Za rok dokáže jeden pár přivést na svět až sedmdesát potomků. Jejich množení také pomáhá chování obyvatel měst.
Odborníci si stěžují, že část problému s vysokými počty nebezpečných hlodavců způsobují právě samotné domácnosti. Ne každý si totiž uvědomuje, že všechno co projde dřezem, může být pro obyvatele kanálů vítanou potravou. „Doba je taková, že se ve velkém plýtvá jídlem, veškerý potravinový odpad je pro potkany výhodou,“ doplnil Blažek.
Užitečný čistič kanalizací
„Naivně si myslíme, že potkani nejsou prospěšní, ale jsou to mrchožrouti. Likvidují po nás, lidech, veškeré potravinové zbytky v kanalizacích. Dnes, kdy každý splachuje do záchodu přebytečné jídlo, kdy drtiče odpadků dodají do kanalizace tuny potravy, je i potkan užitečný likvidátor lidské činnosti,“ uvedla pro iDNES.cz Kateřina Kadlecová z Odboru správy realit města Jihlava.
Více potravy však znamená jednoduše také více života v kanálech. To může vést v krajním případě až k přemnožení. Když začnou potkani častěji vylézat z kanalizace na povrch, hrozí tím pádem také potenciálně větší zdravotní riziko pro lidi.
„Potkani jsou závažní přenašeči epidemiologických onemocnění,“ popsala pro iDNES.cz Terezie Bubová ze Státního zdravotního ústavu. Přenášejí hlavně salmonelu, ale i další choroby. Bakterie se zachytí na těle zvířete a to je pak nevědomky roznáší dál. „Hlodavec je navíc nejčastějším hostitelem klíšťat,“ doplnila Bubová. S velikostí populace myší a potkanů roste i populace parazitického hmyzu.
Problém dopadá i na města
Když se potkani v kanalizaci přemnoží, mají tendenci častěji vylézat na povrch. V krajním případě může hrozit i pokousání, které může být příčinou dalších nemocí.
Pokud se potkani dostávají na povrch, povinnost ochránit veřejnost spadá také na města. Ta často pořádají plošné deratizace pod vlastní záštitou. Jenom náklady Prahy byly minulý rok tři miliony korun.
Situace se liší podle regionů. Zatímco v Karlových Varech město nemusí pořádat plošnou deratizaci a za řešení aktuálních případů zaplatilo minulý rok 37 tisíc korun, Zlín nebo České Budějovice musí k plošné likvidaci hlodavců přistupovat dvakrát do roka a procedura města stojí stovky tisíc korun. Liberec dokonce každý rok pořádá plošnou deratizaci ve třech kolech.
