Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Vlčí mák symbolizuje vzpomínku na naše padlé hrdiny, na vojáky, na veterány. Letos jsme nechali vytvořit nový design,“ prozradil na začátku pořadu Němec. „Návrh dělal Štěpán Mareš, autor komiksu Zelený Raoul,“ dodal Němec.
Samotný symbol vlčího máku je připomínkou hrobů padlých vojáků v první světové válce, na kterých rostly ve Francii prakticky výhradně vlčí máky.
Němec byl během svého života na pěti zahraničních misích. „Jel bych na šestou. Jsme tam jako rodina, takže jsem připraven jet znovu, ale už se to asi nestane,“ popsal nadpraporčík, jehož jednotka mimo jiné přímo bojovala se zástupci Tálibánu.
Kromě kamarádů, kteří jsou pro něj jedním z hlavních důvodů setrvání v armádě, si našel František Němec v tomto segmentu dokonce i manželku. A to hned na první zahraniční misi v Afghánistánu, kde byl jejím podřízeným. „Doma si ale nevelíme,“ přiznal se smíchem Němec. Na misi se podle jeho slov už nechystá ani manželka. „Teď, když čekáme druhé dítě, tak to moc reálné není,“ odkryl ze soukromí.
Zkušenosti z mise vydají pro armádní záložáky za roky výcviku, poprvé i velí |
Právě mise v Afghánistánu byla pro Němce pravděpodobně ta nejnáročnější.„Jarní ofenziva Tálibánu byla intenzivní. Stříleli po nás protitankové střely. Měli jsme ale podporu vrtulníků,“ popsal Němec nepříjemné zážitky. „Druhý den to začalo znova. Další bojovník, další dům a uklidnilo se to až později. K vážným zraněním naštěstí nedošlo, měli jsme tam jen škrábnutí,“ popsal.
Takové štěstí ale neměl zdaleka každý. Po útoku v Bagrámu přišlo o život v roce 2019 pět českých vojáků. „Pomsta ale v boji nesmí mít místo. Už jenom proto, že nevíte, kdo to udělal,“ prozradil voják.
Dva veteráni zemřeli těsně před oslavami Dne D. Jeden už byl na cestě do Francie |
Podle svých slov Němcovi pomáhala i podpora rodiny. „Když to bylo poprvé, v Kosovu, tak to rodiče vzali docela v pohodě,“ popsal reakce na jeho první zahraniční zkušenost. „Vždycky jde o život,“ varoval ale.
„Hlídali jsme klid mezi kosovskými Albánci a Srby. Kosovští Albánci jeli často do Srbska nelegálně těžit dřevo, takže tam vznikaly konflikty,“ vylíčil tehdejší poměry v pohrobku Jugoslávie. „Učili jsme se částečně srbsky a částečně albánsky. Ale už si pamatuju opravdu málo,“ přiznal. „Základní slovíčka jsou nutná,“ dodal.
Návrat může být problematický
Návrat do reality ze zahraničích misí je podle Němce často těžký. „Říkal jsem si ‚co je tohle za město?‘,“ přiznal Němec své první zkušenosti. „V Afghánistánu mě nejvíc mrzelo, jak se chovají k dětem. Mají je především na práci,“ popsal své zážitky. Návrat vojáků z misí ale bezproblémový není nikdy. Hlavně dlouhodobé odloučení od partnerů vidí Němec jako častý kámen úrazu. „Je dobré, když si i ty partnerky pomohou mezi sebou,“ myslí si nadpraporčík.
„V současné době máme nejvíce problémů ve zdraví. Moje generace začíná procházet věkem, kdy jsou náchylné na nádory,“ popsal Němec. Právě proto vzniká fond, který válečným veteránům pomáhá i v těchto oblastech. Nejčerstvější zkušenost je ale z podzimních povodní. „Kontrolujte si pojistky, které máte uzavřené na nemovitostech,“ urguje Němec. I někteří členové armády podle jeho slov takto měli problémy s pojištěním.
Na váhu, doklady sem. Armáda cvičí odvody, povolala aktivní zálohy |
S návratem ze zahraničních misí je často spojován tzv. posttraumatický syndrom. „Je to reálný problém. Občas se to projeví pozdě. Teď řešíme kluka, u kterého se to projevilo po 30 letech. Na misi mu zemřel kamarád,“ popsal veterán nepříjemnou skutečnost. „Nejvíce jim pomáhá zase ta uniforma. Je rozdíl, když vám radí kamarád z branže, nebo když vám radí doktor v plášti,“ myslí si Němec. Podle veterána se také vojáci o svých problémech snáze baví v kruhu známých než u specialistů.
Ministerstvo obrany se snaží válečným veteránům také najít zaměstnání poté, co v armádě skončí. „Velký zájem je o řidiče. Možná je to překvapení, ale v tomto segmentu se vojáci uživí bez problému. Ministerstvo také nabízí rekvalifikační kurzy,“ sdělil František Němec z odboru ministerstva obrany pro válečné veterány.
Den válečných veteránů je v České republice připomínán od roku 2001. Termín se vztahuje k událostem první světové války, kdy 11. listopadu 1918 bylo ve vlaku u severofrancouzského města Compiègne v 11 hodin podepsáno příměří mezi Spojenci a Německem a tím ukončeny boje první světové války.
Lide mohou připomenout válečné veterány připnutím symbolického červeného vlčího máku na svůj oděv. Sbírka z prodeje „kvítků“ jde právě na péči o veterány. V současné době je podle Němce v Česku asi 16,5 tisíce válečných veteránů.
