Celosvětově přiznalo pocity stresu ovlivňující každodenní život 62 procent lidí, do práce kvůli tomu nechodilo 40 procent lidí, což je podle autorů průzkumu významně více než v ČR. „Veřejnost celosvětově vnímá, že zdravotnické systémy upřednostňují fyzické zdraví před duševním,“ uvedla agentura.
Míra pociťovaného stresu se významně liší podle věku. Generací, která se cítí být ve stresu nejvíce, jsou mladí dospělí, takzvaná generace Z (narození v letech 1995 až 2010).
Obecně zvýšenou míru stresu, která ovlivňovala každodenní život, zažilo v uplynulém roce 77 procent mladých dospělých a až 85 procent zažívalo takovou míru stresu, že měli pocit, že nezvládají své věci. Téměř dvě pětiny se pak v uplynulém roce cítilo ve stresu natolik, že nemohli chodit do práce, 18 procent dokonce opakovaně.
Zvýšenou mírou stresu jsou zasaženy častěji ženy než muži, a to napříč všemi generacemi.
Praha má první centrum duševního zdraví pro těhotné. Pomůže i po porodu |
Téměř čtyři pětiny Čechů míní, že duševní a fyzické zdraví jsou stejně důležité. Přesto však podle názoru veřejnosti český zdravotnický systém pečuje převážně o zdraví fyzické. Důležitost duševního zdraví zdůrazňují častěji mladí lidé, kteří také výrazně častěji upozorňují na podceňování významu duševního zdraví ze strany českého zdravotnického systému.
Již druhý rok v řadě celosvětově 45 procent lidí uvádí duševní zdraví jako jeden z hlavních zdravotních problémů, kterým čelí jejich země. Následují nádorová onemocnění (38 procent) a stres (31 procent). Češi za největší zdravotní problémy považují nádorová onemocnění (45 procent), obezitu (39 procent), poté následuje stres (38 procent) a obecně duševní zdraví (31 procent).
„Z dlouhodobých dat vidíme, že roste důraz na duševní zdraví v ČR i ve světě, a to zejména po pandemii covidu. Dlouhodobý stres má dopad nejen na společenský život, ale vede i k absenci v práci, zejména u mladé generace. To má pochopitelně negativní dopad na firmy i ekonomiku jako celek. Řada firem si toto uvědomuje a zavádí programy na podporu duševního zdraví svých zaměstnanců,“ komentoval výsledky průzkumu ředitel Ipsos Jakub Malý.
Průzkum v Česku se konal letos v srpnu, zúčastnila se ho tisícovka respondentů ve věku 18 až 65 let. Globální výzkum World Mental Health Day se uskutečnil ve 31 zemích světa vždy na reprezentativním vzorku populace dané země.
