Češi dnes solidárně vyvěšují ukrajinské prapory. Vy jste to ovšem dělal už v roce 2014. Co vás k tomu tehdy přimělo?
Bylo to v létě 2014, když Putin zabral Krym a rozpoutal válku v Donbasu. S dalšími lidmi jsme cítili hlubokou depresi z toho, jak se svět tvářil, jako by se nechumelilo. A tehdy jsme se rozhodli založit spolek Kaputin a začali z domovů vyvěšovat ukrajinské prapory. To byla iniciativa, kterou jsme nazvali „Vyvěsme ukrajinskou vlajku do navrácení Krymu“.
Šlo nám hlavně o to, abychom vše dělali ve veřejném prostoru, aby to neuvízlo ve virtuální podobě. Protože už v té době jsme si začali uvědomovat uzavřenost naší společenské bubliny – že si svoje názory a postoje vzájemně pochvalujeme, ovšem nemá to absolutně žádný efekt. A my jsme veřejnost ovlivnit chtěli. Začali jsme s vlajkami, pak se pokusili o jemné akce v centru města, a když jsme viděli, že to nemá moc velký efekt, začali jsme vymýšlet spíš partyzánštiny.
Část Rusů vnímá Ukrajinu jako nějaké „Malorusko“, a o to je pro Putina děsivější, že v takové oblasti vzniká něco demokratického.