Debatu pořádal ve spolupráci s Festivalem svobody také projekt Karlovy Univerzity Svobodný Listopad, který připomíná roli studentů a akademiků v revolučních událostech roku 1989.
Bývalí politici debatovali o tom, kam se česká společnost za posledních třicet let posunula nebo jaké výzvy podle nich politiky ještě čekají. Zpětně také hodnotili jejich vlastní politické působení ve funkci předsedů vlády.
Debata začala vzpomínkou na polistopadovou privatizaci a kritizovanou tzv. kuponovou privatizaci. Jejím hlavním architektem byla tehdy ODS vedená Václavem Klausem.
Petr Nečas poznamenal, že kuponová privatizace byla pouze malou částí celého procesu a chápe ji jako cestu, jak mohl vzniknout kapitalismus založený na soukromém vlastnictví v zemi, kde lidé mnoho majetku neměli. „Jsem přesvědčen, že privatizace byla nutný krok,“ řekl a dodal, že celý tento proces hodnotí jednoznačně pozitivně.
Jiří Paroubek uvedl, že sociální demokraté k tomu vždy měli výhrady a kuponová privatizace měla i politický účel. Václav Klaus si tím podle něj vytvářel voliče tím, že lidem dával možnost mít majetek. Tím, že se z lidí stali vlastníci, změnilo se i jejich uvažování a politické smýšlení. Uznává však, že proces privatizace by nezbytný a chyby dělaly jak pravicové, tak levicové vlády. „Příkladem vynikající privatizace byla alespoň pro mě Škoda Mladá Boleslav,“ dodal.
Slabé strany způsobily oligarchizaci, míní Špidla
Vladimír Špidla vidí jako určité dědictví devadesátých let to, že se nevytvořily dostatečně silné politické strany i z hlediska členské základny. „Slabost politických stran způsobila oligarchizaci české politiky,“ řekl. Politici vzpomínali také na období takzvané opoziční smlouvy. Špidla byl v té době místopředsedou ČSSD a podílel se na vyjednávání s ODS.
Špidla také v roce 2004 stál v čele vlády v době, kdy ČR vstoupila do Evropské Unie. Česko podle něj za posledních patnáct let dokázalo využít příležitosti, které se díky tomu naskytly, ne však úplně na sto procent.
„Neexistuje žádné jiné politické uskupení, které by státu naší velikosti dalo takový vliv na jeho osud, jako je EU,“ poznamenal. Česko podle něj nikdy nemělo takový vliv na ostatní státy v Evropě, jako má nyní.
Jiří Paroubek si myslí, že podpora EU v Česku stále roste. Domnívá se však, že by postoje současného premiéra i prezidenta měly být k EU jasnější. Andrej Babiš má podle něj více rezervovaný postoj k Unii kvůli tomu, že takový názor má velká skupina jeho voličů.
Petr Nečas má na současné směřování evropské integrace kriticky. „Kolej po které jedem, je slepá,“ domnívá se. EU by podle něj měla přehodnotit, jaké pravomoci má mít a které by se měly vrátit do rukou členských zemí. Správnou cestou podle něj je, aby dominantní silou byla Evropská rada a Rada EU.
ČSSD přišla o důvěryhodnost, prohlásil Paroubek
Špidla a Paroubek hovořili o současné pozici ČSSD, v jejímž čele oba v minulosti stáli. Úpadek volebních preferencí Špidla přisuzuje tomu, že strana má za sebou angažmá v několika vládách, což s sebou nese i podíl na různých nepopulárních rozhodnutích. Strana je také podle něj rozdělená a voliči jí nerozumí. „Do určité míry přestala být zřetelnou,“ dodal.
S tím souhlasil i Paroubek. Jeho nástupce Bohuslav Sobotka to však podle něj ignoroval a zbavoval se lidí, kteří nepatřili k jeho názorovému proudu, čímž se však připravil o určité voliče. „Strana přišla o důvěryhodnost,“ poznamenal. Problém vidí také v tom, že ČSSD nedokáže přilákat nové lidí.
Petr Nečas byl v čele vlády mezi lety 2010 a 2013. Byla to poslední vláda, na které se podílela ODS. Ve funkci předsedy strany i premiéra tehdy vystřídal Mirka Topolánka. Jeho vláda však skončila předčasně kvůli kauze spojené s jeho tehdejší ředitelkou kabinetu Janou Nagyovou.
Jiří Paroubek byl předsedou vlády za ČSSD po odstoupení Stanislava Grosse od roku 2005 až 2006. V čele sociální demokracie byl až do roku 2010, kdy strana sice pod jeho vedením ve volbách zvítězila, nedokázal však sestavit vládu.
Vladimír Špidla se stal premiérem po éře tzv. opoziční smlouvy, kdy vystřídal ve funkci premiéra i předsedy strany Miloše Zemana. Během jeho působení v čele vlády Česká republika vstoupila do EU. Od roku 2004 do roku 2010 bylo evropským komisařem pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti.
