Sedmdesátiletá Olga žije v českolipském paneláku v bytě s ložnicí, obývákem a s kuchyňským koutem. Za nájem dává 10 300 korun, dalších 1 300 korun spolknou energie. Jenže z důchodu jí pak zbývá na jídlo, telefon nebo třeba oblíbená divadelní představení jen něco málo přes devět tisíc. Už před lety se proto rozhodla, že si požádá o dávky.
„Poradili mi to kamarádi. Ti jsou dva a podobný byt jako můj utáhnou. Já sama bych to zvládla jen těžko. Byla bych závislá na dětech. A ty mají starostí dost,“ líčí důchodkyně Olga. Příspěvek na bydlení jí nyní vychází na 5 300 korun, takže jí pomůže s polovinou nájmu.
Osm z deseti lidí považuje bydlení za nedostupné. Nejvíc trápí mladé, zjistil průzkum |
Důchodců, kteří by nájem bez pomoci neutáhli, je podle únorových dat úřadu práce skoro 83 tisíc. Senioři figurují co do počtu žadatelů o příspěvek na bydlení v těsném závěsu za rodinami s malými dětmi. Až třikrát častěji ve věkové kategorii nad 65 let o dávky žádají ženy než muži.
„Statistiky vypovídají jen o samotných žadatelích, přičemž tyto dávky jsou mnohdy určeny pro více osob, například pro celou domácnost,“ vysvětluje mluvčí Úřadu práce Kateřina Pavlíková.
Příspěvek na bydlení se liší podle počtu členů domácnosti a velikosti města. Nejčastěji činí od 3 614 do 5 700 korun. Ale může přesáhnout i 10 tisíc korun.
Byty z úspor na důchod. Na trh s bydlením může přitéct až osmnáct miliard |
Jedna špatná zpráva a propad
Jenže o dávky zdaleka nežádají všichni, kteří by na ně mohli mít nárok. Mnohdy se senioři o pomoc stydí říci. Někteří to ani nezkoušejí.
„Domnívají se, že by na ni stejně neměli nárok. Ani senioři, kteří bydlí se vlastním bytě, nejsou vždy finančně zabezpečení. Vysoké jsou většinou náklady na energie,“ vysvětluje vedoucí Poradenského centra Život 90 Lucie Záhrobská. Ve špatné situaci se ocitli především ovdovělí, kteří vysoké zálohy na energie neutáhnou.
Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení varuje, že aktuálně ví zhruba o deseti tisících seniorech v bytové nouzi. „Spadá do toho pobyt na ubytovnách, v azylových domech, nevyhovujících bytech nebo na ulici,“ přibližuje Opletal.
Nepřinese žádný nový byt, kritizují ANO i SPD vládní návrh o podpoře bydlení |
Zároveň asi 210 tisíc seniorů dává za bydlení víc než 40 procent svých příjmů a téměř 400 tisíc jich žije v energetické chudobě. „To jsou typicky lidé, které může jedna špatná životní událost dostat k propadu do bytové nouze,“ říká Opletal.
Stát podle něj dodnes krizi bydlení systémově příliš neřeší. Pomoci by mohl sice zákon o dostupném bydlení, ale ten se teprve projednává. „A bohužel je nastaven tak, že většina seniorů podporu v bydlení nedostane,“ podotýká Opletal.
Vyplácení dávek se zvedá od covidové pandemie. Razantní nárůst na dvojnásobek přišel v roce 2023 s tvrdou energetickou krizí.
Náklady na bydlení rostou, ale výdělky se navyšují jen velmi pomalu. Podle ministerstva práce a sociálních věcí si také lidé o dávky častěji žádají, protože je jejich vyřizování jednodušší. Na dávku dosáhnou ti, kteří za bydlení včetně energií dávají více než 30 procent příjmů.
Očekává se, že od podzimu se systém dávek změní. Příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě nahradí jedna „superdávka“. Změnu už schválili poslanci.
