Z výzkumu vyplývá, že se do dobrovolnické činnosti alespoň jednu hodinu za posledních 12 měsíců zapojila téměř třetina dospělých. „Slovu dobrovolnictví může každý rozumět trochu jinak. My ve výzkumu používáme definici, která je poměrně široká. Podle této definice není dobrovolnictví jen pomáhání cizím lidem skrze nějakou charitativní organizaci, ale každá neplacená práce pro někoho mimo rodinu a domácnost v rozsahu alespoň jedné hodiny za poslední čtyři týdny,“ vysvětluje Jaromír Mazák z analytického ústavu STEM.
„K dobrovolnictví tedy patří například i výpomoc mezi sousedy nebo když kamarádovi pomůžete se stěhováním,“ upřesňuje Mazák. Organizovanému dobrovolnictví se věnuje 10 procent dospělých, nejčastější formou je údržba, manuální práce a úklid, dále působení jako lektor, trenér či rozhodčí a na třetím místě různé koordinační a organizační aktivity.
Daruje šestinu své výplaty. Dobročinnost je v Česku na vzestupu, potvrzují data |
Největším zprostředkovatelem organizované pomoci jsou neziskové organizace. „Nejčastěji se odehrává ve sportovních klubech a sdruženích, v organizacích poskytujících sociální služby a v zájmových nebo kulturních spolcích. Významnou část ale tvoří i pestrá skupina menších či specializovaných organizací od komunitních a okrašlovacích spolků přes zdravotnické a charitativní organizace až po iniciativy na ochranu přírody a zvířat,“ nastiňuje Mazák.
Podle odhadu STEM dosahuje dobrovolnická práce v Česku ročně ekvivalentu 93 tisíc plných úvazků v hodnotě asi 35 miliard korun. Z toho organizované dobrovolnictví tvoří 52 tisíc úvazků v hodnotě 20 miliard korun a dobrovolnictví zprostředkované přímo neziskovými organizacemi 25 tisíc úvazků v hodnotě 10 miliard korun.
Na dobročinnost daruje polovina Čechů
Výzkum také ukázal, že je v české společnosti poměrně hodně rozšířené peněžní dárcovství. Během roku daruje peníze na dobročinné účely 47 procent dospělých lidí, průměrná roční částka dosahuje 1 000 korun.
Odhady celkového objemu dárcovství se kromě dotazníků opírají také o data Generálního finančního ředitelství, které zveřejňuje Úřad vlády, dochází zde však ke zpoždění kvůli odstupu podávání daňových přiznání. Nejnovější data tak představují statistiky pro rok 2024, ze kterých vychází, že v tomto roce došlo k růstu celkového objemu dárcovství, v roce 2023 byla hodnota o přibližně dvě miliardy menší.
Charita je v Británii víc než slovo. Aneb jak si může dobročinná organizace vydělávat |
V individuálním dárcovství převažují digitální platby. Mezi dárci, kteří darovali v posledních čtyřech týdnech, uvedlo 47 procent jednorázový převod nebo platbu kartou, 24 procent trvalý příkaz a jen 33 procent hotovostní dar. Nejčastěji využívanou online dárcovskou platformou mezi dárci je Donio. Zároveň však 63 procent dárců žádnou online dárcovskou platformu nevyužilo.
Z dat také vyplývá, že lidé pod 30 let méně často finančně přispívají, ale více se zapojují dobrovolnicky. Naopak lidé ve věku, kdy typicky vychovávají děti a zároveň jsou ekonomicky aktivní, tedy od 30 do 59 let, častěji darují, ale méně se zapojují dobrovolnicky.
Celý výzkum Index solidarity 2025 k dispozici zde. |
Ve srovnání se světem jsou Češi v darování spíše průměrní. V žebříčku, jenž měří průměrný počet lidí, kteří alespoň jednou darují, je naše země na 48. místě. Mezi světového lídra v procentech dárců patří Velká Británie či Irsko, kde pravidelně přispívá 77 procent obyvatel. V celkovém počtu dárců vede možná překvapivě Nigérie. V zemi, kde žije 242 milionů obyvatel, přispívá někdy 89 procent z nich.
