Chybí sto tisíc dárců krve. Může za to stárnutí populace i plazmacentra

  10:23aktualizováno  10:23
Po celé republice chybí přibližně sto tisíc dárců krve. Stávající dárci totiž stárnou a prvodárců přibývá každý rok méně. Riziko vidí odborníci i v komerčních odběrech. Největší krizi prožívají transfuzní oddělení právě před létem, kdy je více nehod a úrazů, ale většina dárců odjíždí na dovolené.

Po dni v práci se Petr Kubín těšil, že si zaběhá. Zazvonil mu však telefon. „Volala transfuzní stanice, že mají akutní nedostatek krevních destiček a jestli bych mohl dorazit v půl páté na separátor,“ popsal. Běžecké boty vrátil zpátky do tašky, nasedl na vlak a vyrazil do nemocnice.

Zatímco mu separátor odebíral krev a filtroval z ní destičky, Kubín si povídal se zdravotní sestrou. „Na chirurgii na sále leží onkologický pacient a lékařům se nedaří zastavit mu krev. Proto ta akutní potřeba krevních destiček,“ vysvětlil. Spolu s ním dorazili i tři další dárci, víc se lékařům sehnat nepodařilo. „Mělo by to snad stačit. Ale vždycky je to prý velký problém,“ dodal.

To, že krevních dárců je nedostatek, potvrzují jak data z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), tak samy transfuzní stanice. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) by Česko potřebovalo asi 400 000 dárců. K dosažení tohoto čísla však téměř sto tisíc dárců chybí. Situace se přitom rok od roku zhoršuje.

I drobná infekce v krvi dárce může být pro pacienta smrtelná, říká lékařka

Zatímco v roce 2010 ÚZIS evidoval 376 176 dárců krve, z toho 271 870 aktivních, v roce 2017 jich evidoval o šedesát tisíc méně (315 083). Krev v roce 2017 darovalo 260 942 z nich.

Portál iDNES.cz získal odpovědi od patnácti transfuzních stanic. Problém s nedostatkem dárců pociťuje sedm z nich. „Počet dárců v našem registru jen lehce překračuje dvě procenta obyvatel, což je vskutku málo a nedosahuje ani celostátního průměru,“ komentoval primář transfuzního oddělení Krajské zdravotní Jiří Masopust.

S nedostatkem dárců se potýká i IKEM, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady by ocenila o třetinu dárců víc. Podle dat i výpovědí transfuzních stanic přitom množství dárců meziročně klesá a jejich věkový průměr roste. „Potřeba léčby transfúzními přípravky přitom neklesá,“ dodal mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice Filip Brož.

Kdo může darovat krev?

Dárcem krve se může stát člověk od 18 do 65 let, který netrpí vážnější alergií, neprodělal zánět jater, ledvin, infarkt, nemá vysoký tlak či srdeční vadu, není po transplantaci, neměl kapavku, TBC, není HIV pozitivní, promiskuitní a neužíval nitrožilně drogy. Před odběrem každého vyšetří lékař, aby potvrdil, že je darování krve možné.

„Každý rok musíme získat nejméně tisíc nových dárců, kteří nahradí ty, kteří nemohou v odběrech pokračovat,“ popsal primář transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Hradec Králové Vít Řeháček. Podle něj je to však rok od roku těžší.

Zatímco populace stárne a dárců ubývá i v důsledku zdravotních potíží, prvodárců přibývá každý rok méně. V roce 2010 evidoval ÚZIS 55 170 prvodárců, v roce 2017 jich bylo o více než pětinu méně (43 071).

„Jinými slovy – nepřichází dostatečné množství nových, mladých dárců. K udržování stabilního registru by přitom v Praze stačilo ročně o 1500 až 2 000 mladých dárců navíc,“ uvedl primář transfuzního oddelení Thomayerovy nemocnice Petr Turek. Některá zařízení pak jako zdroj problému vidí plazmacentra (celý text k přečtení zde). 

MAPA: Počty dárců krve

Největší potřebu krve mají nemocnice právě nyní, kdy dárci odjíždí na dovolené. Současně je však také více dopravních nehod a úrazů. „Jen pro představu, jeden takový pacient může spotřebovat během prvních osmi hodin na sále, kdy se bojuje o jeho život, krev i od osmdesáti či devadesáti dárců,“ uvedl mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Adam Fritscher.

Darujete:

celkem hlasů: 5048

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 21. května 2019. Anketa je uzavřena.

krev 2501
nic z toho 1338
krev i plazmu 693
plazmu 516
Autor:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Policie odkryla identitu pachatele, který hrozil střelbou na českých školách

Zásahové jednotky na soutěži likvidovaly gang i toxickou látku.

„Pražská policie právě zjistila identitu pachatele, který na Twitteru hovořil o hrozbě střelbou ve školách v Praze....

My chceme znovu motýle! Babišův výrok si žije vlastním životem

Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES telefonoval s ministrem životního...

Když premiér Andrej Babiš přednášel na konci května v pražském Mánesu na výroční schůzi Česko-německé obchodní a...

Přišel čas vzít si naši zemi zpátky, řekl Klaus. Představil hnutí Trikolóra

Václav Klaus mladší představil nové politické uskupení Trikolóra, na snímku se...

Poslanec Václav Klaus mladší představil nové hnutí Trikolóra, které zakládá poté, co ho vyloučila ODS. „Přišel čas vzít...

Sobotní výheň spláchnou bouřky, kroupy a přívalový déšť

Turisty na Karlově mostě v Praze náhlá bouřka s průtrží mračen nepřekvapila....

V sobotu odpoledne se bude Česko dusit vysokými teplotami, podle varování meteorologů v celé republice překročí...

Loupež století s posvěcením státu: ČR přišla v kauze LTO o 100 miliard

První vlak čerpá českou naftou uskladněnou v německém skladu zkrachovalé...

Říká se jí loupež století s posvěcením státu. V kauze, při níž obchodníci přejmenovávali naftu na lehký topný olej, aby...

Další z rubriky

KOMENTÁŘ: Macron znovu zastavil svůj politický pád, prohra ho posílila

Francouzský prezident Emmanuel Macron při proslovu během oslav 75. výročí...

Výsledky evropských voleb ukázaly, že prezident Emmanuel Macron umí vzdorovat větru a dešti. Dokáže však vzdorovat i...

Letní neomezená data vyjednal můj tým, říká Babiš. Naše nabídka, tvrdí operátor

Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES telefonoval s ministrem životního...

Společnost T-Mobile se rozhodla na letní prázdniny zavést v Česku neomezené stahování dat pro své klienty. Premiér...

I dnes jsou učitelé, podle nichž je ADHD výmysl, říká dětský psychiatr

Ilustrační snímek

Pod zkratkou ADHD se skrývají poruchy pozornosti, hyperaktivita a impulzivita. Podle dětského psychiatra je takové dítě...

Školní jídelny jsou zaostalé: Děti nedostávají dost jídla a živin, říká studie
Školní jídelny jsou zaostalé: Děti nedostávají dost jídla a živin, říká studie

Státní zdravotní ústav (SZÚ) informoval o tom, že stravování ve školách je zastaralé a skladba jídelníčku neodpovídá současnému způsobu života. Ze studií vyplývá, že ve školních jídelnách děti nedostávají stravu, která by odpovídala doporučení výživových hodnot a liší se i gramáž porcí. Proč tomu tak je?

Najdete na iDNES.cz