Podle zákona by poskytovatel umělého oplodnění musel po dobu osmdesáti let uchovávat veškeré údaje o dárci a na výzvu matričního úřadu byl povinen sdělit veškeré údaje o dárci spermií či vajíček včetně místa trvalého bydliště.
V dospělosti či ještě před tím, když by jako nezletilý žádal soud o souhlas s uzavřením sňatku, by dotyčný, který se narodil díky asistované reprodukci, měl právo veškeré informace o dárci získat.
Zákon předložila společně šestice poslanců: Jitka Chalánková a Nina Nováková z TOP 09, Marek Benda z ODS, Vít Kaňkovský z KDU-ČSL, poslanec Úsvitu Augustin Karel Andrle Sylor z Úsvitu a Martin Komárek z ANO.
„Když dítě v osmnácti dospěje, má mít právo zavolat svému biologickému rodiči. Nemusí ji využít. Druhý důvod je technický. My jsme dnes na prahu toho, kdy budeme luštit svoje nemoci, rakoviny, z řetězců DNA, takže i z hlediska zdraví jedince je důležité, aby věděl, jaké má genetické předpoklady,“ tvrdí Komárek.
Návrh nerespektuje práva dárce, varuje lékař
Před přijetím takového návrhu však varuje vedoucí lékař Centra asistované reprodukce Všeobecné fakultní nemocnice Praha Karel Řežábek. „Ta myšlenka vychází z obhajoby práv dítěte, ale nerespektují se práva těch dalších. Přeci i dárce má právo na klidný nenarušovaný vlastní život,“ řekl iDNES.cz lékař.
„Přijetím změny zákona by zřejmě musel dárce v budoucnu strpět opakované návštěvy neznámých osob, dětí, jimž umožnil, aby se vůbec narodily. Chodily by ho za dvacet let oslovovat a prohlížet si ho a zkoumat, jestli je zdravý a jestli jim dal správný genetický materiál. To vše v situaci, kdy dárce bude mít vlastní rodinu. Bude muset svůj kdysi provedený dobrý skutek, darování, vysvětlovat a řešit,“ dodal Řežábek.
„Dárci v zemích, kde se tohle zavedlo, houfně vymizeli. Čili ty země nyní nemají dárce. Typický příklad je Francie. Mnozí odtamtud jezdí do Belgie, kde anonymita prolomená není,“ vysvětluje vedoucí lékař pražského Centra asistované reprodukce Všeobecné fakultní nemocnice.
I Komárek ostatně připouští, že zájem dárců možná poklesne. „Může se to stát. Já jsem se ale za tu dobu, co jsem ve Sněmovně, nesetkal se zákonem, který by byl jednoznačně pozitivní. Dokonce i kdyby někdo odhlasoval zákon, že všechny platy v zemi se zvyšují o deset procent, tak ti co je mají nižší, by stejně nadávali na ty, co je mají vyšší,“ řekl. Sněmovna však podle něj může zákon dopracovat.
Neuznávám umělé rozmnožování člověka, řekl poslanec Úsvitu
Další z předkladatelů, Marek Benda z ODS, pro iDNES.cz zdůraznil, že umělé oplodnění nezakládá právní příbuzenství. „Nevidím důvod, proč by to mělo způsobovat nějaké havárie,“ tvrdí poslanec ODS. V klubu informoval, že takový zákon podepsal. Jakou získá podporu, netuší.
Další z předkladatelů otevřeně přiznávají, že jim nebude vadit, když se po přijetí zákona asistovaná reprodukce omezí. „Já se prostě domnívám, že děti mají právo na to, aby znaly své předky. Jestliže budeme podporovat tendence, že děti budou vržené do světa, aniž by věděly, po kom co mají, tak je to úplná tragédie. To je takový typ vykořenění, který vede k totalitě,“ řekla poslankyně TOP 09 Nováková.
A pak ještě dodala: „Teď řeknu něco strašlivého. Já si vůbec nemyslím, že máme vynakládat obrovské úsilí na to, abychom dělali asistovanou reprodukci. My bychom měli vést populaci k tomu, že by měli mít lidé děti, když můžou. Nemyslím, že potřebuje speciální ochranu tento způsob reprodukování naší civilizace.“
Ještě radikálnější vyjádření dal Augustin Karel Andrle Sylor z Úsvitu. „Pro mě jako pro člověka je to důležité, protože jsem věřící katolík a praktikující. Neuznávám umělé rozmnožování člověka a nemám vztah, nebo mám spíše negativní, k potratům a k těmto záležitostem,“ prohlásil.
Neplodnost trápí až čtvrtinu českých párů
Lékař Řežábek je však přesvědčen, že přijetím zákona by se stejně ničemu nezabránilo, jen by neplodné páry vyhnal do ciziny. „V podstatě zbavíte páry, které potřebují darované spermie nebo darovaná vajíčka, zdroje těchto buněk. To je poměrně spolehlivý dopad toho zákona,“ nastínil možné dopady Řežábek.
„Čili vy jim znemožníte léčbu a vyženete je do států, které to dělají. To známe dobře u nás, protože v Německu darovaná vajíčka nejsou, tak jezdí sem. Ve Francii darované spermie nejsou, jezdí do Belgie. No tak se od nás bude jezdit na Ukrajinu, do Ruska, do Indie a tak,“ řekl iDNES.cz.
Neplodnost trápí až čtvrtinu párů. Ročně se v České republice narodí díky asistované reprodukci několik tisíc dětí. Od prvního českého dítěte „ze zkumavky“ z roku 1982 jich takto v ČR přišlo na svět přinejmenším 45 tisíc. Jeden cyklus umělého oplodnění stojí 60 až 70 tisíc korun, zdravotní pojišťovny hradí až čtyři cykly. V zemi jsou čtyři desítky pracovišť reprodukční medicíny.
