A podle svého názoru našla příklad, kdy prezidentovo chování mělo na praktický život běžných občanů markantní dopad. Nedávno v debatě v brněnském Institutu Paměti národa mluvila o exprezidentu Václavu Klausovi. Nerudová jako příklad velkého neformálního vlivu hlavy státu na společnost uvedla jeho vztah ke klimatickým změnám.
„Vzpomeňme si na éru prezidenta Václava Klause. Na to, jak deset let do této společnosti nasouval narativ o tom, že globální změna klimatu neexistuje. A naše společnost se deset let zasekla na této diskusi a zpochybňovali jsme nejrůznější vědecké studie,“ řekla.
„A proto nám třeba ve struktuře energetického mixu ujel vlak o deset let,“ dodala Nerudová.
 |
Václav Klaus je dlouhodobě známý tím, že odmítá teorie o globálním oteplování. „Určitě nám nehrozí, že se tady na této Zemi upečeme. Hrozí pouze to, že dojde k oslabení svobody a velkému ohrožení prosperity,“ řekl například při křtu své knihy Zničí nás klima nebo boj s klimatem? v roce 2017.
Otázka změn klimatu a globálního oteplování patřila mezi Klausova oblíbená témata i v době, kdy byl českou hlavou státu.
V roce 2009 uvedl, že „ono velmi malé globální oteplení, které zažíváme, je důsledkem přirozených příčin“. V rozporu s názorem drtivé většiny odborné komunity tehdy také řekl, že úloha člověka je v něm „velmi malá, téměř zanedbatelná“.
Komunismus se zhroutil sám, řekl Klaus. Popřel pandemii i změnu klimatu |
Podle dat na webu českého ministerstva průmyslu a obchodu činil podíl obnovitelné energie na spotřebě elektřiny v Česku ke konci listopadu 2020 17,3 procenta. Na spotřebě elektřiny se obnovitelné zdroje podílely ze 14,8 procenta, na spotřebě v dopravě z 9,4 procenta a na vytápění a chlazení z 23,5 procenta.
PŘEHLEDNĚ: Kdo bude bojovat o Hrad |
O desetileté ztrátě v rozvoji obnovitelných zdrojů energie hovoří například i analytik Jiří Gavor. Agentuře ČTK letos v lednu jako důvod sdělil pachuť a rozčarování z nezvládnutého solárního boomu v roce 2010.
„Finanční následky si neseme dodnes a dodnes jsou zneužívány proti obnovitelným zdrojům energie, přestože situace na energetickém trhu je už zcela jiná. Problémem je i tradiční odpor českých municipalit proti větrníkům. V tom se velmi lišíme například od Rakouska, které jako pevninský stát využívá energii větru mnohem intenzivněji,“ podotkl.
