„Jediný, kdo může rozhodnout, zda lze dopis prezidenta vykládat jako veto, je Ústavní soud. Případná žádost o přezkum vyžaduje podpisy nejméně 41 poslanců. ČSSD je připravena svých 14 připojit,“ uvedl Hamáček.
Nevidíme pro to v tuto chvíli důvod, uvedl Bartoš
Šéf opozičních Pirátů Ivan Bartoš ale nepočítá s tím, že by se jeho strana obracela na Ústavní soud kvůli daňovému balíčku, respektive kvůli tomu, jak se k němu postavil prezident Miloš Zeman.
„Nevidíme pro to v tuto chvíli důvod,“ uvedl pro iDNES.cz Bartoš. Prezident balíček nepodepsal, ale poslal do Sněmovny dopis, že zákon vrací k dalšímu opatření. Právě slovo „vracím“ v Zemanově dopise vyburcovalo některé politiky, kteří nehlasovali pro daňový balíček, aby začali tvrdit, že ho prezident vetoval, byť možná omylem.
„Vypadá to, že prezident omylem vetoval daňový balíček. Kladu si otázku, jestli je ještě způsobilý vykonávat úřad,“ napsal například v úterý na Facebooku ekonomický expert Pirátů Mikuláš Ferjenčík.
Vypadá to, že prezident omylem vetoval daňový balíček. Kladu si otázku, jestli je ještě způsobilý vykonávat úřad.
Šéf Pirátů Bartoš ale ve středu s odkazem na komunikaci se šéfem Sněmovny Radkem Vondráčkem uvedl, že Vondráček požádá prezidenta, aby upřesnil, jak svůj dopis myslel, protože jeho dopis neodpovídá obvyklé formulaci pro veto zákona.
Když prezident Zeman vetoval zákony, odkazoval na pravomoc v Ústavě ČR |
Zemanova veta vypadala tak, že odkazovala na část Ústavy, která dává hlavě státu právo vrátil zákon poslancům. „Tento zákon na základě čl. 50 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky, vracím Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání,“ napsal do zatím posledního veta k novele zákona o ochraně přírody a krajiny. Taková formulace je i u dřívějších Zemanem vetovaných zákonů.
Šéf Sněmovny Radek Vondráček uvedl, že prezident opakovaně vyjádřil svou vůli, že zákon nebude vetovat, ani ho nepodepíše. Zákon, který vyjde na Silvestra ve Sbírce zákonů a od ledna začíná platit, počítá se zrušením superhrubé mzdy, s daněmi z příjmu 15 a 23 procent (u zaměstnanců z hrubé mzdy) i se zvýšením roční slevy na dani na poplatníka ze současných 24 840 koruna na 27 840 korun.
Klíčovou změnu v zákoně týkající se sazeb daní z příjmu po zrušení superhrubé mzdy prosadili poslanci vládního ANO a opozičních stran ODS a SPD. Když se balíček vrátil ze Senátu doplněný o kompenzace části výpadku příjmů krajů a obcí, pro byli poslanci vládního hnutí ANO, opoziční ODS, SPD, komunistka Miloslava Vostrá, lidovci Marian Jurečka a Marek Výborný a čtyři nezařazení poslanci.
„Nejsem fanoušek ani Miloše Zemana, ani daňového balíčku. Pustíme-li se však do právních bitev a zpochybníme Zemanův úmysl umožnit účinnost zákona od 1.ledna, doplatí na to jenom daňové subjekty. Když už se vytratil rozum z obsahu, zachovejme ho alespoň v proceduře,“ napsal na Twitteru šéf poslanců TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek, který patří k nejtvrdším kritikům některých kroků prezidenta Zemana.
Řekl ČTK, že by v žádném případě nepodpořil případnou žádost o mimořádnou schůzi Sněmovny kvůli daňovému balíčku. „Kdyby do toho dopisu místo vracím napsal zasílám, tak k té bouři vůbec nedošlo,“ uvedl Kalousek. „Já mám za to, zákon nevetoval, nepodepsal,“ řekl Kalousek.
V právu je rozhodující skutečná vůle, uvedl Koudelka
Koudelka: Zeman daňový balíček nevetoval, Hamáček si to ale vyložil jinak |
„Daňový balíček, který snižuje daně i příjmy státního rozpočtu, prezident republiky nepodepsal, ani nevetoval. Důvodem pro prezidentův postup bylo, že Miloš Zeman vládu jinak podporuje a hnutí ANO na přijetí zákona spolupracovalo s opozičními stranami ODS, SPD a Trikolórou,“ uvedl právník Zdeněk Koudelka, který vystupoval na ustavujícím sněmu Trikolóry.
„Prezident Zeman veřejně a opakovaně uvedl, že nechce zákon vetovat, ale nepodepíše jej. V právu je rozhodující skutečný obsah vůle jednajících osob a ne přepjatý formalismus,“ uvedl Koudelka.
